Plzeň - Rozesílání lživých nepodložených předvolebních e-mailů nelze brát jako pomluvu či šíření poplašné zprávy. Je o tom aspoň přesvědčena plzeňská krajská policie.
Odložila trestní oznámení, které podal Vít Luštinec na Oldřicha Lukáše. Muže, který právě před prezidentskou volbou rozesílal e-maily silně kritické k finalistovi Jiřímu Drahošovi.
Lukáš ve svém textu tvrdil, že Drahoš podporuje masivní islamizaci země, zavedení tvrdé cenzury a trestání lidí za šíření pravdy. Nic z toho nepodložil důkazem. V rozhovoru pro ČT se odvolával na "nějaké video", které viděl, a na dotaz ohledně zdrojů odpověděl: "Měl jsem jich fůru, než se mi, tuším, včera vloupali do počítače a zmizela mi velká část."
Redakce Aktuálně.cz získala Lukášův e-mail už před prezidentskými volbami. Aktivista v něm tvrdí, že "nadnárodní síly temna už nezakrytě vytáhly do boje za zničení bílé rasy a české země", opakuje tvrzení webu Aeronet, že má Drahoš homopedofilní sklony a že slouží iluminátským rodinám, usilujícím o "vyhlazení velké části světové populace se Slovany v čele".
O Miloši Zemanovi, před nímž ukázala obnaženou hruď ukrajinská aktivistka, zase psal, že ho fyzicky napadla satanistka. Obhajující prezident byl podle Lukáše "jedinou smysluplnou alternativou" schopnou zabránit tomu, aby se z Česka stal "chalífát plný pedofilních úchylů a zákeřných vrahů".
Zeman, označující sám sebe za federalistu a stoupence jednotné evropské armády, je podle Lukáše také jedinou nadějí, jak se nestát "další zemí německého Makrelistánu" a neskončit v jaderné válce s Ruskem.
Nechybělo varování před "parazitními neziskovkami, islamizujícími mozky dětí ve školkách", homosexuály, landsmanšaftem, zotročením světa, armagedonem a "uctívači temného slunce - sluníčkáři".
Policie čtyřiašedesátiletého Lukáše vyslechla. E-maily prý rozesílal jen svým přátelům, s nimiž sdílí totožné názory. "Nechtěl tím nikoho poškodit, jen si se svými přáteli vyměnit informace, které získal různě na internetu," uvedla plzeňská policie ve vyrozumění pro Luštince.
Podle policie nepoškodily e-maily Drahoše dost
Jako možnou pomluvou by se podle policie šlo Lukášovými e-maily zabývat, kdyby sdělení nepravdivých údajů mohlo Jiřího Drahoše poškodit "ve značné míře". Podle policie je otázkou, jak velké množství lidí si e-maily přečetlo a kolik z nich se jimi nechalo ovlivnit.
Jiří Drahoš prohrál prezidentské volby těsně, podílem 49 ku 51 procentům. Dosah e-mailů se ale na rozdíl od sociálních sítí těžko měří. Plzeňská policie nicméně nepředpokládá, že by lžím někdo věřil - přestože policisté v minulosti sami vyvraceli výmysly o nebezpečných uprchlících v Česku.
"Je zapotřebí zdůraznit, že každý volič při svém rozhodování vychází z ověřených informací a pravost neověřených informací si sám stvrdí svým zjištěním, zejména jedná-li se o tak významnou volbu, jakou byla právě volba prezidenta České republiky," uvádí policie. K podezření na možné šíření poplašné zprávy se ve vyjádření zveřejněném Luštincem vůbec nevyjadřuje.
Luštinec s policejním zdůvodněním nesouhlasí. Skutková podstata trestného činu pomluvy podle něj minimálně po formální stránce byla naplněna tvrzením, že Drahoš byl agentem StB. Paradoxní je, že kvůli záznamu v archivech StB se v minulosti řada lidí v Česku úspěšně soudila. Drahoš navíc má lustrační osvědčení, že jej StB jako spolupracovníka ani agenta neevidovala.
"Policie argumentuje i tím, že informace rozeslal pouze svým přátelům a nechtěl tím nikoho poškodit. To mi přijde jako značně nepřesvědčivé, už jen proto, že tyto informace byly zveřejněny také například v článku na stránkách hnutí BOS, tedy nejen soukromé korespondenci," řekl Aktuálně.cz Luštinec.
Západní civilizace, Českou republiku nevyjímaje, už několik let řeší fenomén šíření nepravdivých informací, někdy označovaných jako fake news a často rozesílaných záměrně s cílem podrýt důvěru ve státní instituce či média. Vlivu nepravd i rychlosti jejich šíření se věnuje řada výzkumů.
Řetězové e-maily se staly jedním z fenoménů prezidentských voleb. K šíření zpráv stačí jednoduchý klíč: zatímco odesílatel zprávu jen přeposílá seznamu adresátů a necítí za její obsah takovou zodpovědnost, jako by byl autorem, příjemce má sklon jí důvěřovat, protože odesílatel zpravidla bývá někdo z jeho známých. A případně ji pošle dál.