Letiště s Havlovým jménem může být lakmusem svobody

Pavel Kroulík
28. 12. 2011 10:31
Fero Fenič o iniciativě, aby Ruzyně nesla jméno exprezidenta
Se zpěvákem Lou Reedem 1. září 1999 v Lenox Longe Jazz Clubu v Harlemu.
Se zpěvákem Lou Reedem 1. září 1999 v Lenox Longe Jazz Clubu v Harlemu. | Foto: Profimedia.cz

Rozhovor - Václav Havel byl nejen politik, ale i filozof, dramatik, mezinárodně uznávaný bojovník za lidská práva a vůdce sametové revoluce;  a jeho význam nemůže být zpochybněn ani s odstupem času výzkumy nebo hodnocením historiků.  Tak režisér a producent Fero Fenič vysvětluje iniciativu, jež se obrací na vládu, aby po zesnulém exprezidentovi hned v lednu pojmenovala pražské letiště.

Výzvu už podpořilo na 60 tisíc lidí a není prý nač čekat. Podporu této myšlence podle režiséra dokládají i ankety a průzkumy. Na Facebooku už nicméně vznikla kontra-iniciativa a proti je paradoxně i někdejší osobní tajemník Václava Havla Vladimír Hanzel.

Režisér Fero Fenič obdržel 26. července 2011 na Letní filmové škole v Uherském Hradišti výroční cenu Asociace českých filmových klubů za zásluhy v oblasti kinematografie.
Režisér Fero Fenič obdržel 26. července 2011 na Letní filmové škole v Uherském Hradišti výroční cenu Asociace českých filmových klubů za zásluhy v oblasti kinematografie. | Foto: ČTK

Havel podle něj nesnášel lety letadlem a tento pocit v něm sílil; letiště je navíc komerční záležitostí. Hanzel nepochybuje o tom, že je nápad veden čistými úmysly, ale míní, že exprezidentovo jméno by mělo nést spíše divadlo, škola, knihovna, univerzita nebo koncertní sál. Fenič na to namítá, že Havel nebyl jen prezidentem umělců a intelektuálů.

Vláda včetně premiéra se zatím jednoznačnému slovu vyhýbá a je zdrženlivá. Žádný člen kabinetu ani nenaznačil, že by na program lednového jednání vlády tento bod navrhl. To znamená, že iniciátoři myšlenky by museli u ministrů lobbovat.

Bývalý československý a český prezident Havel zemřel ve věku 75 let v neděli 18. prosince na své chalupě v Hrádečku na Trutnovsku.

Kdy a kde vznikl nápad s pojmenováním letiště?
S tímto podnětem přišel jeden můj známý, který není původem Čech. Už před pár měsíci, kdy se zdravotní stav Václava Havla zhoršil, jsme vedli diskusi, jak se zachovají představitelé státu v případě jeho úmrtí. Tehdy padl návrh, že Václava Havla je třeba ocenit konkrétním činem, který nemá jen lokální nebo formální hodnotu. Můj známý ze svého pohledu cizince navrhnul, že takovým důstojným, viditelným a nadnárodním místem je letiště. Den po úmrtí Václava Havla mi to připomenul a požádal, jestli bych se této myšlenky neujal. 

Foto: Aktuálně.cz

Kdo stojí za touto myšlenkou kromě vás?
Zkušenosti ze sametové revoluce ukazují, že co se neudělalo hned, později se už většinou prosadit nepodařilo. Jakmile vyprchají emoce a sepětí národa, vše se zpochybní a vůle k činům pomine. Zavolal jsem proto v pondělí kolegům režisérům Olze Sommerové a Břetislavovi Rychlíkovi a požádal je o podporu. Společně jsme pak oslovili několik dalších kolegů a známých, Věru Čáslavskou, Hanu Hegerovou, Táňu Fischerovou, Martu Kubišovou,  Helenu Třeštíkovou, Libora Peška, Marka Ebena, Zdeňka Svěráka, Jiřího Bartošku a další.

Všichni se k  návrhu připojili. Ještě dříve, než jsme naši Výzvu zveřejnili, získala o ní ze zdrojů mně neznámých informace některá média a zveřejnila je. Pak se vše začalo samo lavinovitě šířit. To je síla internetu a sociálních sítí, které se dokážou ujmout nějaké myšlenky a pak je jen na jejich uživatelích, s čím se ztotožní. Já jsem neběžel do žádných médií, ona se začala sama ozývat.

Kde je k dispozici petice? Kolik lidí ji podepsalo a jak tento počet podle vás poroste?
Nejde o petiční  akci podle pravidel zákona. Nebyl na to čas ani podmínky. Také to nebyl původní záměr. Reakce však byla velmi spontánní, jen na sociálních sítích vzniklo v průběhu úterý asi 12 dalších podpůrných iniciativ a já byl zaplaven maily a dotazy, kde je možné se k naší výzvě připojit. Proto jsme ve středu odpoledne spustili internetové stránky www.letistevaclavahavla.cz , kde mohou naši iniciativu podpořit občané.

V této chvíli - tedy v úterý 27. 12. odpoledne - jejich počet dosáhl již 60 000. A zájem roste, v podstatě každou minutu se připojuje nejméně jeden občan. Objevují se i podpisy ze zahraničí, jak od našich krajanů, tak i  osobností z USA, Anglie, Austrálie, Švédska, Německa, Slovenska, dokonce i z Indie. Předpokládáme, že počet signatářů brzy překoná 100 000 a bude nejspíš růst dál.

Foto: Jan Langer

Vyzýváte vládu, aby o pojmenování  letiště rozhodla už 12. ledna. Věříte, že návrh projde?
Mám obavy, ale věřím, že to veřejnost bude pozorně sledovat, protože jde zároveň i o zkoušku české vlády a politických stran, jestli oslavná slova, která v minulých dnech na adresu Václava Havla všichni pronášeli, byla myšlena upřímně. Tím spíš, že neexistují překážky, které by vládě v takovém rozhodnutí bránily, protože jak hlavní město Praha, tak rodina Václava Havla návrh podporují.

Nevím, jak by vláda mohla zamítnutí přesvědčivě obhájit, kromě frází o široké celonárodní diskusi a historickém zhodnocení... Tomu však dnes už nikdo neuvěří. I průzkum České televize a ankety ukazují, že většina obyvatel k této myšlence nemá výhrady.

Navíc nejde o přejmenování letiště, ale o pojmenování - oficiální současný název je jen Letiště Praha. Tento krok tedy vyžaduje menší náklady než návrhy na přejmenování ulice nebo náměstí, navíc nikoli z veřejného rozpočtu.  Nijak to tedy nezkomplikuje život občanům a institucím v daném místě. Myslím, že pokud se vláda k návrhu postaví čelem, získá si větší důvěru značné části našich obyvatel.

Proč právě letiště? Symbolizuje politické i lidské směřování Václava Havla?
Ano, už vím, že sice rád poznával cizí země, ale nelétal příliš rád. Letiště však vnímám jako symbol, jako křižovatku cest, svobodného pohybu lidí i myšlenek, jejich prolínání a potkávání se - a to myslím dobře symbolizuje politické i lidské směřování Václava Havla. Právě letiště je pro běžný život jeden z nejkonkrétnějších odrazů jeho boje za svobodu; bylo a je pro nás bránou ke svobodě.

Symbolizuje zboření bariér, otevření dveří do celého světa i zviditelnění naší malé země. Pro cizince je první branou, kterou do naší země vstupují. Právě na tomto místě může být jeho jméno každodenně přítomno nejen pro současníky ale i pro budoucí generace. A to v rozsahu, jaký žádné divadlo, škola nebo knihovna nesoucí jeho jméno nabídnout nemůže.

Ale přece jen se v Havlově případě nabízí právě divadlo či centrum kultury, vzdělávání, myšlení…
Pojmenování kulturní instituce by zdůraznilo jeho přínos jen jako dramatika a spisovatele. A letiště v Ruzyni v sobě skrývá i další symboliku: konec konců právě v nedaleké věznici nepřímo začala cesta Václava Havla na Pražský hrad. Jeho jméno tak bude veřejnou deklarací hodnot, ke kterým se hlásíme. I v jiných zemích nesou letiště hlavních měst jména osobností, které se významně zapsaly do dějin své země. J. F. Kennedyho v New Yorku - už měsíc po jeho smrti -, Charlese de Gaulla v Paříži, Indíry Gándhíové v Dillí.

Úmrtí Václava Havla bylo hlavní zprávou i v online verzi norského deníku Aftenposten.
Úmrtí Václava Havla bylo hlavní zprávou i v online verzi norského deníku Aftenposten. | Foto: Aktuálně.cz, Repro: Aftenposten

I v sousedních zemích se takto přihlásili ke svým osobnostem, krakovské letiště nese jméno papeže Jana Pavla II. a bratislavské bylo před několika lety pojmenováno po Štefánkovi. Chci věřit, že Václav Havel by to vnímal nejen jako přihlášení se k jeho odkazu, ale především jako důkaz, že ochranu svobody a demokracie chceme mít denně na očích.

A byla tedy ve hře i ona „kulturní" místa? 
To už  jsou opravdu místa, která mají své vyhraněné, nebo i velmi úzké publikum. Nepochybně budou i takové snahy a jeho jménem se některá taková centra časem pojmenují. To se přece s naším návrhem nijak nevylučuje! Divadel, škol i knihoven je však v naší zemi hodně, ale hlavní mezinárodní letiště jedno. V součastné době jím prochází přes 12 milionů lidí ročně. A Havel byl prezidentem všech sociálních, věkových, vzdělanostních a národnostních skupin i menšin, proto by jeho jméno mělo být spojeno s místem, kde se tyto skupiny bez výjimky protínají; které je praktickou součástí jejich života. Tak by si všichni mohli připomínat Václava Havla a vracet se k jeho odkazu.

Zjišťovali jste už  právní formality, podle kterých vše musí proběhnout?
Vlastníkem Letiště Praha je stát, proto takové  rozhodnutí může přijmout jen vláda. Ale majoritní akcionářská práva vůči Letišti Praha vykonává ministerstvo financí, takže formálně by realizace patřila jemu. Ministr Kalousek v Právu uvedl, že by se měla nejdřív vyvolat o tomto kroku  široká diskuse; asi zatím nestačí těch šedesát tisíc podpisů.

Nevím, jak, kde a lépe by měla taková diskuse probíhat, kolik týdnů či měsíců a kdo by ji a jak zhodnotil. Setkávali by se pracující v závodech, nebo umělci zasedli v Národním divadle a hlasovalo by se, jestli je Václav Havel hoden toho nebo jiného ocenění? Nebo by to zkoumala jmenovaná komise funkcionářů, kteří jsou odborníky na cokoliv? Buď jde o alibismus, nebo někdo nepochopil či nechce pochopit, proč letiště pojmenovat.

Nastane vlna pojmenování i v jiných městech? Neměly by se tyto věci skutečně nechat chvíli „uležet", až opadnou první „rychlé" emoce? Nebyla to někdy spíš prezentace vlastní citlivosti, kterou Havel tak neměl rád? 
Aktivity místních správ se nedají předpokládat ani jim zabránit. Asi to bude probíhat rozdílně, podle místních podmínek. To je smůla takových mimořádných lidí, jakým byl Václav Havel, že se stávají veřejným majetkem. Nerozumím ale tomu, co se takovým „uležením" změní nebo získá. To je u nás jen způsob, jak něco oddálit a počkat, až se na to zapomene. Pojmenování letiště může být i jakýmsi lakmusovým papírkem stavu naší svobody.

Foto: Jan Langer

Ano, kdyby někdy v budoucnu převážily jiné interpretace svobody, a s tím se už na některých náměstích a v prohlášeních některých skupinek obyvatel setkáváme, určitě by jméno Václava Havla bylo jako jedno z prvních odstraněno z očí. Na rozdíl od jednoho divadla či školy by na největším letišti vadilo hned. Takže může fungovat i jako signál k poplachu. Proto jméno Václava Havla v názvu letiště osobně vnímám i jako strážce naší svobody.   

Jak hodnotíte pietu za Václava Havla? I některým jeho obdivovatelům se zdála příliš pompézní a sám by si to prý nepřál.
Je velmi těžké určit, kde má být hranice pro vzdání díků a obdivu Václavu Havlovi, protože neexistuje v našich novodobých a demokratických dějinách žádné jiné srovnání. Nevím, jak by náš kacířský naturel unesl a komentoval to, co se dělo třeba v Polsku po havárii prezidentského letadla a co dlouho ani po pohřbu neutichalo. Osobně si myslím, že státem organizovaná pieta nebyla přehnaná, určité disproporce se možná objevily jen v některých médiích.  
 
Jak vy jste Václava Havla znal a jak na něj budete vzpomínat?
Nepatřil jsem do okruhu přátel Václava Havla, i když jsem se s ním poprvé setkal již ve dnech sametové revoluce a poté vícekrát v průběhu dalších let. Jsem jen občan, který měl to štěstí ho občas někde potkat. Naposled jsem s ním náhodou mluvil telefonicky před několika měsíci, kdy už byl nemocný. Popřál jsem mu zdraví. Budu na něj stále vzpomínat jako na člověka, kterého nešlo nemít rád.

V čem tkví tedy podle vás jeho hlavní odkaz?
Pro mě osobně v odvaze bojovat, i když není naděje na vítězství, a ve víře v pravdu a spravedlnost, i když se jí sami nemusíme dožít.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V texaském Austinu někdo zastřelil tři lidi, policie pátrá po podezřelém

Policie v texaském Austinu v neděli pátrala po 41letém muži v návaznosti na střelecký incident, při kterém přišly o život tři oběti. Podezřelý byl považován za nebezpečného, panovala obava, že by mohl vzít rukojmího. O událostech informovaly agentury Reuters a AP.

"Zdá se, že jde o izolovanou událost v domácnosti, obyvatelstvu nebezpečí nehrozí," uvedla austinská policie. Její šéf Joseph Chacon ale také vyjádřil obavu, že by hlavní podezřelý "mohl případně vzít rukojmího a sám se někde ukrývat a čekat, než odejdeme". Policie obyvatele vyzývala, aby se vyhýbali oblasti na severozápadě města, kde se střelba odehrála. Lidé z dané oblasti pak neměli vycházet na ulici.

Na místě podle svědků zasahovalo více policejních jednotek a sanitky, uvedla agentura AP. Při střelbě přišli o život dvě ženy latinskoamerického původu a jeden muž tmavé pleti. "Zatím nemáme informace o dalších obětech," uvedly zdravotnické úřady.

Údajný pachatel Stephen Broderick se podle Chacona s oběťmi znal, pozadí incidentu ale policejní velitel dále neosvětlil. Hledaného muže popsal jako černocha nižší postavy. Vyšetřovatelé nevěděli, zda uprchl v automobilu, pracovali ovšem s předpokladem, že je ozbrojený.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při nehodě vozu Tesla zahynuly dvě osoby, za volantem nikdo neseděl

Dva muži zemřeli při srážce vozu Tesla S se stromem nedaleko amerického města Houstunu. Podle místní policie v autě ale nikdo neseděl za volantem, informovala dnes agentura Reuters. Tesla ani úřady pro silniční bezpečnost nehodu nekomentovaly.

Podle místních médií se nehoda stala v sobotu. Vůz jel vysokou rychlostí, když nezvládl zatáčku a narazil do stromu. Po uhašení požáru policie našla ostatky dvou mužů - jeden seděl v přední části na sedadle spolujezdce a druhý v zadní části vozu.

Nehoda se stala v období, kdy se kvůli několika nehodám zvýšila pozornost vůči systému poloautomatického řízení americké automobilky. Americké silniční úřady prošetřují několik desítek nehod vozů Tesla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy