"Chyba" je příliš slabé slovo. Po kauze Syková důvěra pacientů v kmenové buňky klesne, říká expert

Radek Nohl Radek Nohl
2. 6. 2016 20:00
Léčba kmenovými buňkami není v současné době dostatečně podložena, říká ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václav Hořejší. Podle něj důvěra pacientů kvůli kauze senátorky Evy Sykové klesne. Její tým nabízel lidem s nevyléčitelnou chorobou ALS účast na experimentální léčbě kmenovými buňkami za úhradu, přestože ze zákona mají mít pacienti účast v klinické studii zdarma. "Slovo 'chyba' je v tomto případě příliš slabé. Nikoho z našeho ústavu by něco takového ani nenapadlo," komentuje Hořejší případ vědkyně Sykové.
Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, říká, že léčba kmenovými buňkami není dostatečně podložena výsledky řádných klinických studií.
Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, říká, že léčba kmenovými buňkami není dostatečně podložena výsledky řádných klinických studií. | Foto: Ludvík Hradilek

Jak kauza vědkyně Evy Sykové změní situaci v oblasti kmenových buněk v Česku?

Myslím, že solidní výzkum to nijak neohrozí, spíše naopak. Všichni si budou dávat více pozor, aby nepřeháněli význam svých výsledků, a obzvláště opatrní budou při slibech praktických aplikací.

Klesne důvěra pacientů v to, aby se pokusili vyléčit pomocí kmenových buněk?

To rozhodně - a je to tak správné, protože v současnosti taková "léčba" není dostatečně podložena výsledky řádných klinických studií.

Byla chyba, že si paní Syková nechávala za terapii zaplatit?

Slovo "chyba" je v tomto případě příliš slabé. Nikoho z našeho ústavu by něco takového ani nenapadlo.

Je v Česku dost finančních zdrojů, aby bylo možné léčbu kmenových buněk uhradit jiným způsobem než z peněz pacientů?

Pokud bude ověřeno, že léčba pomocí kmenových buněk je skutečně účinná, není pochyb, že taková léčba bude hrazena zdravotními pojišťovnami. Jediná dosud jasně účinná léčba tohoto typu je transplantace kostní dřeně, která je takto již dávno hrazena.

Potenciál kmenových buněk je nezpochybnitelný

Petr Dvořák, prorektor pro výzkum Masarykovy univerzity

Podobný názor má i Petr Dvořák, prorektor pro výzkum na Masarykově univerzitě. "Kauza okolo profesorky Sykové výrazně poškozuje obraz kmenových buněk v očích laické veřejnosti, což je samozřejmě velmi důležité," říká. U odborníků nic podobného nehrozí. "Všichni víme, že kmenové buňky velký potenciál mají a že je jenom otázka času a intenzivního výzkumu, kdy budou použitelné v klinice," domnívá se Dvořák.

"Všichni víme, že důvěra v cokoliv je v České republice mizerná - tím se myslím lišíme od mnoha jiných národů - a tato kauza tomu nepřidala. Takže to možná dopadne tak, že se jakýkoliv klinický výzkum zbrzdí nebo úplně zastaví, počkáme si na první skutečné dobrý příklad ze zahraničí, tedy na úspěšnou léčbu, a potom se začneme zlobit sami na sebe," konstatuje.

Máte informace o tom, kolik zhruba klinických studií nyní v Česku probíhá?

Já vím jen o té jediné, o které se mluví v souvislosti s nynější kauzou.

Jaká je zatím úspěšnost léčby kmenovými buňkami?

V žádné dosud provedené klinické studii nebyla dosud jednoznačně prokázána jakákoli účinnost, opak tvrdí pouze několik metodicky problematických studií. Pozitivní výsledky jsou pouze u některých experimentálních studií na zvířatech, myších nebo potkanech.

Nehrozí, že dojde k zastavení některých klinických studií?

Ve světě probíhá takových studií celá řada, tato česká kauza je zcela jistě nijak neohrozí, ve světě ani nebude zaznamenána.

Polský hasič začíná po transplantaci čichových buněk do postižené míchy znovu chodit. Podle vědkyně Evy Sykové je to nadějné, ale je to pokus, jenž nemusí vždy vyjít. Jiná cesta ale pro pacienty není. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy