Ústavní soudci poukázali na to, že rozvoj nemoci hrozí až 30 dnů po kontaminaci tkáně bakterií způsobující tetanus. Požadavek odborného lékařského dohledu v prvních dnech po úrazu tak nelze považovat za nepřiměřený.
"Nová a nečekaná zkušenost s (neúspěšně) opakovanými pokusy o výkon soudního rozhodnutí, kterým má být dítě odňato z péče rodičů, je nepříjemná a musela být pro celou rodinu stresující, to však samo o sobě nepřiměřený zásah do jejich základních práv nepředstavuje, neboť se tak stalo na základě soudního rozhodnutí vydaného v mezích ústavnosti," stojí v usnesení soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy.
Spor začal úrazem dívky. Kůň jí způsobil tržnou ránu, kterou dívce ošetřili v českobudějovické nemocnici. Doporučili očkování proti tetanu, které je v Česku povinné. Matka vakcínu odmítla, přijala pro dítě jen antibiotika a imunoglobulin.
Zdravotníci dívku propustili na reverz s tím, že není v ohrožení života. Nemocnice ale později prostřednictvím odboru sociálně-právní ochrany dítěte iniciovala vydání předběžného opatření. Matka dcerku nepředala a ukryla. Později rodina požádala o zrušení předběžného opatření, čemuž okresní soud vyhověl s tím, že dívku sleduje pediatr.
Rodina i právníci Ligy lidských práv považovali vydání opatření za útok na lidské svobody, který je ve zjevném rozporu se zájmem dítěte. Ve stížnosti rodina přímo psala o "extrémním a drastickém" zásahu do práv.
Očkování proti tetanu je v Česku povinné. Za očkování dětí zodpovídají podle zákona o ochraně veřejného zdraví rodiče, respektive zákonní zástupci. Zákon říká, že orgány ochrany veřejného zdraví mohou požádat určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby očkování nebo vyšetření provedl.
Problematikou povinného očkování se v minulosti opakovaně zabýval Ústavní soud. V mimořádných případech, například pokud na očkování negativně reagovalo jejich starší dítě, mohou rodiče očkování dítěte odmítnout nejen z náboženských důvodů, ale také s ohledem na svobodu svědomí v širším, sekulárním smyslu. Vždy je nutné posuzovat ústavní rozměr a naléhavost důvodů, sílu a trvalost přesvědčení rodičů, stejně jako společenské dopady jejich rozhodnutí. Prostá pochybnost o prospěšnosti očkování dostatečným důvodem není, odpuštění sankce musí zůstat pouze výjimkou, rozhodl ÚS v roce 2016.
