Brno - Nejvyšší soud zpřísnil kritéria při rozlišování mezi krádeží a loupeží, za kterou hrozí vyšší tresty.

Loupeže se tak dopustí i ten, kdo jen naznačí možnost užití násilí, aniž by například vyslovil konkrétní výhružku. Řadu kauz souzených dosud jako krádeže tak lze trestat přísněji.

Instituce to uvedla v novém sjednocujícím stanovisku, o kterém informoval mluvčí soudu Petr Knötig. Soudci dosud v podobných situacích nerozhodovali jednotně.

K naplnění znaků loupeže podle Nejvyššího soudu stačí, když pachatel nějakým náznakem vzbudí v poškozeném obavu a strach z bezprostředního fyzického násilí.

Podobné jednání může spočívat například v naznačování úderů, ukázání zbraně, ale také v zastavení poškozeného na odlehlém místě nebo na místě, z něhož má ztíženou možnost úniku a přivolání pomoci.

Dosud byli za zloděje, teď budou lupiči

Podle Knötiga musí být zjevné, že poškozený svoji situaci považoval za bezvýchodnou, a v důsledku toho ani nekladl odpor, přičemž pachatel si toho byl vědom a počítal s tím.

"Z tohoto sjednocujícího stanoviska vyplývá, že řada případů, které byly soudy dosud hodnoceny jako krádež, se bude nyní hodnotit jako loupež s přísnějším trestním postihem," uvedl mluvčí.

Účelem sjednocujících stanovisek je vnést řád do podobných případů, které různé soudy hodnotí odlišným způsobem.

Nejvyšší soud čelil v minulosti kritice, že vydává jen málo sjednocujících stanovisek. V poslední době se frekvence výrazně zvýšila. Nedávno například stanovil, že prodej jakkoliv malého množství drogy dětem bude posuzován jako čin většího rozsahu.