Kojenecké ústavy do dvou let zrušíme, plánuje Drábek

Domácí ČTK Domácí, ČTK, Jakub Novák
25. 8. 2011 16:30
Ústavy mají nahradit pěstouni, nebo budou rodičům pomáhat specializovaní asistenti
Jaromír Drábek.
Jaromír Drábek. | Foto: Reuters

Praha - Kojenecké ústavy budou do konce roku 2013 v Česku zcela zrušeny.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vytvoří do té doby alternativy pro vývoj dítěte v náhradním rodinném prostředí, oznámil ministr Jaromír Drábek (TOP 09).

V Česku je 34 kojeneckých ústavů, loni jimi prošlo přes 2000 dětí. K zákazu kojeneckých ústavů vyzvala Česko mezinárodní organizace UNICEF, která zastupuje práva dětí.

"Chceme do konce roku 2013 dosáhnout toho, aby děti nebyly umisťovány do ústavní péče, pouze do péče individuální. K 1. lednu 2014 nebude umístění dětí do tří let možné, do roku 2016 toto omezení rozšíříme na děti až do sedmi let věku," doplnil ministr.

Připomněl, že ústavní péči ruší i další evropské země tím, že mění věkovou hranici pro umístění dětí. Například v Polsku stanoví k roku 2015 tuto hranici na sedm let a od roku 2019 dokonce na deset let. "Španělsko v těchto dnech zveřejnilo, že ustoupí od umisťování dětí do šesti let do ústavu," uvedl Drábek.

"Dlouhodobě tvrdím, že zavírat malé děti do ústavů je téměř zločin," říká k záměru poslanec ODS Jan Čechlovský.

Je to neuvážené, míní lékařka

Oproti tomu lékařka Eva Nemeškalová z Kojeneckého ústavu Kolín označuje navrhovaná řešení na zrušení kojeneckých ústavů za neuvážená, předložená bez bližší znalosti dané problematiky a bez diskuze se zástupci kojeneckých ústavů.

"Problémem je, že většina dětí v těchto ústavech jsou handicapované nebo jinak nemocné - trpící třeba žloutenkami či virem HIV -, o které nemůže být v pěstounské péči řádně postaráno, nebo o něž pěstounské rodiny nemají zájem," vysvětluje.

V nutnosti zachovat tento typ zařízení pro péči o postižené děti se tak Nemeškalová shoduje i s názorem Pavla Šmýda, manažera Sdružení pěstounských rodin.

"Umísťování dětí do kojeneckých ústavů podle něho není nutné v případě týraných dětí, jelikož v rámci odborné přípravy podstupují pěstouni také nezbytnou psychologickou přípravu nutnou k práci s těmito dětmi," říká. "Navíc v případě, že se přesto objeví nějaké problémy, jsou jim po ruce také sociální terapeuti," dodává.

A právě v těchto případech je podle Šmýda pěstounská péče obzvláště potřeba, zejména kvůli vytvoření vazby mezi dítětem a pěstounem, která podle něho nefunguje v kojeneckých ústavech.

Vzhledem k tomu, že děti jsou v ústavech obvykle jen na krátkou dobu, nemyslí si Eva Nemeškalová, že je dobré nechat dítě upnout se na své pečovatele, aby bylo za pár měsíců z tohoto prostředí opět vytrženo. "Přesto tomu není bráněno. Kromě toho jsou děti v ústavech mnohdy spolu se svými matkami," přibližuje.

Ukazuje se tak, že názor na způsob fungování kojeneckých ústavů je mnohdy zkreslený.

Úředník: Hledáme nové alternativy

Miloslav Macela z Drábkova ministerstva zdůraznil, že záměr zrušit kojenecké ústavy není možný bez vytvoření alternativ. Prvním krokem tedy je tyto alternativy vytvořit. Polovina dětí je v kojeneckých ústavech ze sociálních důvodů, proto se ministerstvo zaměří na pečlivou sociální práci s rodinami, aby děti mohly zůstat v původním prostředí.

Foto: Ludvík Hradilek

Pokud to nebude možné, půjdou do pěstounské péče, anebo dočasné pěstounské péče. Ministerstvo chce rozšířit řady pěstounů, sjednotit systém jejich přípravy a v cílených kampaních získávat pěstouny nové.

Pěstouni by za svoji péči o děti měli pravidelný příjem, předběžně se odhaduje, že by byl o něco vyšší, než je průměrný plat v zemi.

Podle Šmýda je nutné, aby tu byly připravené rodiny, ochotné a schopné poskytnout pěstounskou péči v kterýkoliv čas. Nyní je takových rodin jen několik a hlavním problémem je, že není zajištěno jejich financování v době, kdy u sebe nemají dítě.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Německá CDU zahájila sjezd, zvolí na něm nového předsedu

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové zahájila druhý a zároveň závěrečný den volebního sjezdu, na kterém vybere nového předsedu, který se bude moci ucházet o kancléřskou kandidaturu. Delegáti, kteří se kvůli pandemii nemoci covid-19 sešli on-line, vybírají z trojice uchazečů. Dosluhující šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová o funkci neusiluje a svůj post dala loni v únoru k dispozici.

Za favorita průzkumy mezi straníky označují někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, příslušníka konzervativního křídla, za kterým následují s mírným odstupem liberální ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen. Kdo z nich ale opravdu usedne do předsednického křesla, rozhodne 1001 delegátů.

Kandidáti na stranického předsedu se nejprve straníkům představí a poté budou odpovídat na případné dotazy, okolo 11:00 bude následovat volba. Pokud žádný z trojice nezíská více než 50 procent hlasů, bude se konat druhé kolo. Výsledek by mohl být znám ještě před polednem.

Ačkoli jméno nového předsedy bude jasné již dnes, oficiálně bude potvrzeno až v pátek 22. ledna. Delegáti totiž z právních důvodů musí svou elektronickou volbu potvrdit korespondenčně.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Americký ministr zdravotnictví rezignoval kvůli útoku Trumpovců na Kapitol

Rezignaci podal v pátek ministr zdravotnictví Spojených států Alex Azar. Svůj krok zdůvodnil násilným útokem stoupenců amerického prezidenta Donalda Trumpa na americký Kongres z minulého týdne. Informovala o tom televize CNN. Azar podle ní zůstane ve funkci do 20. ledna, tedy do inaugurace nového prezidenta Joea Bidena.

Sídlo amerického Kongresu minulý týden během schůze k volebním výsledkům napadl dav Trumpových stoupenců, přičemž výtržnostem výrazně přispěl sám prezident. Šéf Bílého domu soustavně šířil nepravdivé a nepodložené informace o průběhu a výsledku voleb, na mítincích i na sociálních sítích burcoval své voliče a jen těsně před vypuknutím nepokojů své příznivce vyzval k pochodu na Kapitol. V důsledku nastalého chaosu zemřelo pět lidí.

V reakci na středeční události na Kapitolu již oznámili odchod z Trumpova vládního týmu ministryně školství Betsy DeVosová, ministryně dopravy Elaine Chaová nebo ministr vnitřní bezpečnosti Chad Wolf. Rezignaci podali například i náměstek bezpečnostního poradce Bílého domu Matt Pottinger či bývalý personální šéf Bílého domu Mick Mulvaney, který nyní působil jako zvláštní zmocněnec USA v Severním Irsku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy