Kojenecké ústavy do dvou let zrušíme, plánuje Drábek

Ústavy mají nahradit pěstouni, nebo budou rodičům pomáhat specializovaní asistenti
Jaromír Drábek.
Jaromír Drábek. | Foto: Reuters

Praha - Kojenecké ústavy budou do konce roku 2013 v Česku zcela zrušeny.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vytvoří do té doby alternativy pro vývoj dítěte v náhradním rodinném prostředí, oznámil ministr Jaromír Drábek (TOP 09).

V Česku je 34 kojeneckých ústavů, loni jimi prošlo přes 2000 dětí. K zákazu kojeneckých ústavů vyzvala Česko mezinárodní organizace UNICEF, která zastupuje práva dětí.

"Chceme do konce roku 2013 dosáhnout toho, aby děti nebyly umisťovány do ústavní péče, pouze do péče individuální. K 1. lednu 2014 nebude umístění dětí do tří let možné, do roku 2016 toto omezení rozšíříme na děti až do sedmi let věku," doplnil ministr.

Připomněl, že ústavní péči ruší i další evropské země tím, že mění věkovou hranici pro umístění dětí. Například v Polsku stanoví k roku 2015 tuto hranici na sedm let a od roku 2019 dokonce na deset let. "Španělsko v těchto dnech zveřejnilo, že ustoupí od umisťování dětí do šesti let do ústavu," uvedl Drábek.

"Dlouhodobě tvrdím, že zavírat malé děti do ústavů je téměř zločin," říká k záměru poslanec ODS Jan Čechlovský.

Je to neuvážené, míní lékařka

Oproti tomu lékařka Eva Nemeškalová z Kojeneckého ústavu Kolín označuje navrhovaná řešení na zrušení kojeneckých ústavů za neuvážená, předložená bez bližší znalosti dané problematiky a bez diskuze se zástupci kojeneckých ústavů.

"Problémem je, že většina dětí v těchto ústavech jsou handicapované nebo jinak nemocné - trpící třeba žloutenkami či virem HIV -, o které nemůže být v pěstounské péči řádně postaráno, nebo o něž pěstounské rodiny nemají zájem," vysvětluje.

V nutnosti zachovat tento typ zařízení pro péči o postižené děti se tak Nemeškalová shoduje i s názorem Pavla Šmýda, manažera Sdružení pěstounských rodin.

"Umísťování dětí do kojeneckých ústavů podle něho není nutné v případě týraných dětí, jelikož v rámci odborné přípravy podstupují pěstouni také nezbytnou psychologickou přípravu nutnou k práci s těmito dětmi," říká. "Navíc v případě, že se přesto objeví nějaké problémy, jsou jim po ruce také sociální terapeuti," dodává.

A právě v těchto případech je podle Šmýda pěstounská péče obzvláště potřeba, zejména kvůli vytvoření vazby mezi dítětem a pěstounem, která podle něho nefunguje v kojeneckých ústavech.

Vzhledem k tomu, že děti jsou v ústavech obvykle jen na krátkou dobu, nemyslí si Eva Nemeškalová, že je dobré nechat dítě upnout se na své pečovatele, aby bylo za pár měsíců z tohoto prostředí opět vytrženo. "Přesto tomu není bráněno. Kromě toho jsou děti v ústavech mnohdy spolu se svými matkami," přibližuje.

Ukazuje se tak, že názor na způsob fungování kojeneckých ústavů je mnohdy zkreslený.

Úředník: Hledáme nové alternativy

Miloslav Macela z Drábkova ministerstva zdůraznil, že záměr zrušit kojenecké ústavy není možný bez vytvoření alternativ. Prvním krokem tedy je tyto alternativy vytvořit. Polovina dětí je v kojeneckých ústavech ze sociálních důvodů, proto se ministerstvo zaměří na pečlivou sociální práci s rodinami, aby děti mohly zůstat v původním prostředí.

Foto: Ludvík Hradilek

Pokud to nebude možné, půjdou do pěstounské péče, anebo dočasné pěstounské péče. Ministerstvo chce rozšířit řady pěstounů, sjednotit systém jejich přípravy a v cílených kampaních získávat pěstouny nové.

Pěstouni by za svoji péči o děti měli pravidelný příjem, předběžně se odhaduje, že by byl o něco vyšší, než je průměrný plat v zemi.

Podle Šmýda je nutné, aby tu byly připravené rodiny, ochotné a schopné poskytnout pěstounskou péči v kterýkoliv čas. Nyní je takových rodin jen několik a hlavním problémem je, že není zajištěno jejich financování v době, kdy u sebe nemají dítě.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Útočník s nožem zavraždil u Paříže policejní úřednici, policie ho zastřelila

Útočník s nožem ve francouzském městě Rambouillet u vchodu na policejní stanici zavraždil policejní úřednici. Policisté ho postřelili, později zemřel. Podle médií byl muž občanem Tuniska.

Aktualizováno před 58 minutami

Koalice Spolu navrhuje, aby šéf BIS Koudelka dostal státní vyznamenání

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) navrhuje, aby ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka obdržel státní vyznamenání. Chce tím ocenit práci kontrarozvědky pro českou bezpečnost, informovalo uskupení v tiskové zprávě. Medaile Za zásluhy by byla podle nich adekvátním oceněním i za zvládnutí situace v posledních dnech, kdy vyšly najevo informace o zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Koudelka podle koalice Spolu nynější situaci, která vyústila v diplomatickou krizi mezi ČR a Ruskem, zvládl bravurně, i když byl vystaven "různým tlakům a zájmům ze strany zahraničních i domácích spolupracovníků cizích mocností". "Ředitel BIS Koudelka je člověk, který slouží občanům této země s plným nasazením. Dělá práci, o které se většinou vůbec nedozvíme, ale přesto je pro naši bezpečnost naprosto zásadní," uvedl v tiskové zprávě předseda lidovců Marian Jurečka.

Zeman činnost BIS a Koudelky dlouhodobě kritizuje, šéfa kontrarozvědky pětkrát odmítl jmenovat generálem. Premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden uvedl, že kabinet opět navrhne Koudelkovo povýšení do hodnosti generála. Vláda o tom bude rozhodovat v pondělí. Rovněž udělování státních vyznamenání patří mezi pravomoci prezidenta.

Další zprávy