Praha - Další zpřísnění ohledně podpory v nezaměstnanosti připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí. O jeden rok se má zkrátit takzvané rozhodné období, důležité pro nárok na podporu.
Podporu má dostávat jen uchazeč o zaměstnání, který pracoval v součtu alespoň 12 měsíců během posledních dvou let (před zařazením do evidence úřadu práce). Dosud stačí, když dvanáctiměsíční minimum splňuje během předchozích tří let.
Vyplývá to z návrhu novely zákona o zaměstnanosti, kterou do vlády poslal ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) a kterou prostudovala redakce Aktuálně.cz.
Zpřísnění má platit od roku 2012.
Ministerstvo zároveň znovu odmítlo výzvu ombudsmana ke zmírnění předchozí novely, účinné od letošního ledna. Zákon tehdy omezil podporu v nezaměstnanosti i lidem, kteří sice měli nárok na odstupné, ale ve skutečnosti jej od firmy neobdrželi.
Motivační prvek k větší aktivitě
Zkrácení takzvaného rozhodného období má podle Drábka vést k "větší aktivizaci uchazečů při hledání nového zaměstnání", rovněž se jedná o "motivační prvek směřující k udržení dosavadního zaměstnání". Česko se tím přiblíží úpravě platné v okolních státech.
I nadále má platit, že do doby práce - alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech - se počítá jen zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, z nichž je placeno sociální pojištění. Ministerstvo však chce rozšířit povinné pojištění i na dohody o provedení práce (od limitu 5000 korun měsíčně) a za určitých okolností také na opakovanou práci kratší 14 dnů.
Beze změny má zůstat pravidlo, díky němuž se do dvanáctiměsíčního minima počítá i takzvaná náhradní doba. Tu mohou využít hlavně žadatelé o podporu v nezaměstnanosti, kteří dosud osobně pečovali o dítě ve věku do čtyř let. Podobné úlevy se týkají také zdravotně postižených nebo osob, které o ně pečovaly. Do limitu se sčítají i dobrovolnické práce včetně takzvané veřejné služby, podrobnosti stanoví zákon.
Ministerstvo připomíná, že česká úprava zůstane - díky ponechání pravidel pro tyto náhradní doby - méně přísná než v okolních zemích, které podobnou úlevu neumožňují.
Spravedlivější přístup?
Příliš obtížné, tvrdí úřad
Stejně přísné jako dosud však má zůstat pravidlo, které se změnilo už od letošního ledna: Lidé, kterým při skončení pracovního poměru přísluší odstupné, dostávají podporu v nezaměstnanosti až po uplynutí období pokrytého právě tímto odstupným.
Příkladem je pracovní poměr, který končí 31. ledna a zaměstnanci přísluší odstupné ve výši tří měsíčních platů. Odstupné má tedy pokrývat únor, březen a duben. Teprve od května začne uchazeč o práci dostávat podporu v nezaměstnanosti.
Veřejný ochránce práv (ombudsman) už několikrát upozornil, že znění zákona je nespravedlivé. V praxi totiž postihuje i zaměstnance, kterým odstupné sice "přísluší", ale ve skutečnosti jej neobdrželi - typicky kvůli tomu, že firma je v platební neschopnosti.
Podle ombudsmana by přitom stačila jednoduchá změna - nahradit v zákoně slovo "přísluší" výrazem "bylo vyplaceno".
Ministerstvo však tento návrh opakovaně odmítlo. Podle legislativců by údajně bylo "v praxi velmi obtížné zjišťovat, zda skutečně došlo k výplatě odstupného".
Nadějí pro takto postižené uchazeče nicméně zůstávají samotní poslanci. Příslušnou novelu totiž budou brzy znovu projednávat kvůli rozhodnutí Ústavního soudu. A přes odpor ministerstva mohou zmíněnou formulaci upravit.
#
