Knihovníci podporují odvolaného šéfa, PEN klub výměnu hájí. Piráti žádají prošetření

ČTK Domácí ČTK, Domácí
13. 8. 2019 16:32
Členové českého PEN klubu podporují nástup ředitele Národní knihovny Martina Kocandy do čela Ústřední knihovnické rady na místo bývalého šéfa Víta Richtera. Toho odvolal dnes již někdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) 31. července, tedy poslední den působení ve funkci. Svaz knihovníků naopak podporuje odvolaného Richtera. Piráti žádají vládu o prošetření situace.
Bývalý ministr kultury Antonín Staněk.
Bývalý ministr kultury Antonín Staněk. | Foto: ČTK

Ústřední knihovnická rada v poslední době kritizovala stále se protahující revitalizaci Klementina a podíl ministerstva kultury na ní. Vít Richter v úterý v médiích uvedl, že to by mohlo stát za jeho odvoláním - opakovaně mimo jiné uváděl, že dlouholeté působení knihovníků na stavbě je pro jejich práci obtížné. Knihovníci také říkali, že Klementinum se opravuje spíše s ohledy na nároky památkářů, nikoli na knihovníky a čtenáře.

Revitalizace měla skončit po desetiletí prací a čekání na další etapy příští rok, kdy skončí vládní Program péče o národní kulturní poklad, z něhož se opravy barokního areálu platí. Práce se ale podle knihovny mohou protáhnout o tři roky. Odvolání Richtera nicméně ministerstvo do souvislosti se sídlem Národní knihovny nedává.

"Vydání nového příkazu ministra k Ústřední knihovnické radě je koncepční změnou poradního orgánu ministra kultury. Rada není nezávislým samosprávným orgánem knihoven, ale je ze zákona poradním sborem ministra kultury," sdělila mluvčí ministerstva kultury Martha Häckl.

"Jsme přesvědčeni, že koncepční změna, kdy v čele rady má stát generální ředitel Národní knihovny, která je ze zákona odpovědná za formulování metodik a koncepcí pro veřejné knihovny, je správná," řekla mluvčí, podle níž změna neznamená odvolání uznávaného odborníka.

Logické a správné, říká šéf PEN klubu

Rozhodnutí ministerstva podpořila česká buňka sdružení spisovatelů PEN klub. "České centrum Mezinárodního PEN klubu považuje za logické a správné, aby v čele Ústřední knihovnické rady, hlavního poradního orgánu ministra kultury, stál představitel instituce, která má ze zákona povinnost metodicky řídit ostatní knihovny v naší zemi," řekl předseda českého PEN klubu Jiří Dědeček.

Podle něj s příchodem stávajícího generálního ředitele Martina Kocandy Národní knihovna ožila a změna v principu řízení knihovnické rady generálním ředitelem knihovny povede k lepším výsledkům.

Piráti žádají důsledné prošetření

Piráti naopak vidí poslední kroky bývalého ministra Antonína Staňka ve funkci jako problematické. "S piráty apelujeme na vládu, aby byl tento krok důkladně prošetřen a došlo k objasnění odvolání předsedy Richtera," popsala poslankyně Lenka Kozlová požadavky strany, která žádá návrat k původnímu systému, kdy byl předseda rady vybírán členy rady přímo z jejich středu.

Antonín Staněk skončil ve funkci ministra po dvouměsíční anabázi 31. července. Ten den ještě vyhlásil výběrové řízení na ředitele Národní galerie Praha. Odvolání jejího bývalého šéfa Jiřího Fajta spolu s někdejším ředitelem Muzea umění Olomouc Michalem Soukupem stálo na začátku úvah o Staňkově konci.

Exministr na tlak kulturní obce a později i sociální demokracie podal demisi, prezident Miloš Zeman ji však po dlouhém otálení přijal až koncem července. Navrženého nástupce Michala Šmardu prezident dosud nejmenoval.

Kromě změny statutu knihovnické rady Staněk také v posledních hodinách ve funkci zrušil památkovou ochranu Hadích lázní v Teplicích. Učinil tak navzdory nesouhlasu památkářů a dlouho i samotného ministerstva kultury. Staněk rozhodnutím pomohl developerovi Jaroslavu Třešňákovi, který patřil mezi největší sponzory loňské prezidentské kampaně Miloše Zemana. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

V Burkině Faso vojáci svrhli prezidenta. O půlnoci se uzavřou hranice a bude rozpuštěna vláda

V Burkině Faso v pátek vojáci svrhli prezidenta Paula-Henriho Damibu, který se v lednu dostal k moci rovněž převratem. Vojáci to oznámili v televizním projevu poté, co obsadili státní televizi a zablokovali přístup k úřadům. O půlnoci se uzavřou pozemní i vzdušné hranice země, přestane platit ústava a bude rozpuštěna vláda, oznámili pučisté podle agentury AFP. Novou hlavou státu je podle vojáků Ibrahim Traoré, uvedla AP.

Z hlavní vojenské základny a v několika obytných čtvrtích v hlavním městě Ouagadougou se dnes rozléhala těžká střelba, v blízkosti prezidentského paláce byl slyšet silný výbuch, uvedla s odkazem na své reportéry na místě agentura Reuters. Několik ozbrojených vojáků v metropoli zaujalo pozice podél třídy vedoucí k sídlu prezidenta. Vojáci podle reportérů také zablokovali přístup k významným budovám, včetně parlamentu, rezidence premiéra a státní televize, která krátce přerušila vysílání.

Vláda během odpoledne na sociálních sítích vyzvala spoluobčany ke klidu a uvedla, že probíhají jednání, napsala agentura AP. "Probíhají jednání o opětovném nastolení klidu," stojí ve vládním prohlášení. "Nepřítel, který útočí na naši zemi, chce pouze rozdělit obyvatele Burkiny Faso," cituje agentura AP příspěvek, který rovněž uvádí, že žádný člen současné vlády nebyl zatčen.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 4 hodinami

Při výbuchu ve škole v Kábulu zahynulo nejméně 20 lidí

Sebevražedný pumový útok ve škole v šíitské části afghánského Kábulu si v pátek vyžádal nejméně 20 mrtvých a 27 zraněných. S odvoláním na policii o tom informovala agentura Reuters, která snížila předchozí uváděnou bilanci 29 zraněných. Podle Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) má útok nejméně 24 obětí a 36 raněných, uvedla agentura AFP. Většina obětí jsou dívky, k útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Policejní mluvčí Chálid Zadrán uvedl, že výbuch nastal ve vzdělávacím centru v západní části města, kterou obývají převážně šíitští Hazárové. Tato etnická skupina se v minulosti stávala terčem útoků radikální organizace Islámský stát (IS).

Útok se stal v době, kdy se ve škole konaly přijímací zkoušky. Školy jsou v muslimském Afghánistánu v pátek obvykle zavřené.

Podle očitého svědka útoku jsou oběťmi většinou dívky. Ve třídě sedělo asi 600 studentů, chlapci v zadních řadách a dívky vepředu, tedy blíže dveřím, kterými vešel útočník, uvedla AFP. Chlapec, který byl rovněž ve třídě, uvedl, že nejprve slyšel střelbu. Sebevražedný útočník podle něj nejdřív zastřelil stráže a pak vešel do učebny.

"Ozval se hlasitý výbuch a pak nastal chaos, mnoho studentů, chlapců i dívek, se snažilo z budovy utéct. Byla to strašná scéna. Všichni se strašně báli," řekl agentuře AFP prodavač ze zasažené čtvrti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 4 hodinami

Na jihovýchodě Íránu zemřelo při střetech protestujících s armádou 19 lidí

Na jihovýchodě Íránu v provincii Sístán a Balúčestán zemřelo v pátek při střetech protestujících s armádou 19 lidí. Je mezi nimi i provinční zpravodajský důstojník íránských revolučních gard, informovala agentura AFP s odvoláním na státní televizi. Protivládní demonstrace, které se po celém Íránu konají dva týdny, si vyžádaly přes osm desítek obětí.

"Provinční zpravodajský důstojník islámských revolučních gard, plukovník Alí Musáví byl zabit," uvedla státní televize. Podle regionálních úřadů zemřelo při střetech ve městě Záhedán 19 lidí a další dvě desítky utrpěly zranění. Podle agentury AFP státní média předtím informovala o šesti desítkám mrtvých při protivládních protestech, jež trvají od 17. září. Vypukly po úmrtí mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové, kterou zatkla mravnostní policie a která na policejní stanici upadla do kómatu a posléze zemřela v nemocnici. Místní úřady tvrdí, že zemřela na infarkt, podle rodiny ji policie zbila.

Íránská média v pátek také informovala, že kvůli protivládním protestům bylo v zemi zatčeno i devět cizinců. Pocházejí mimo jiné z Německa, Polska, Itálie, Francie, Nizozemska a Švédska, podle íránské vlády byli zadrženi během demonstrací či jinde, ale protesty proti vládě podporovali.

Oznámení o zatčení cizinců přišlo den poté, co německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že bude prosazovat sankce EU kvůli zásahům íránských bezpečnostních složek vůči demonstrantům. Brutalitu zásahů tento týden kritizovala například i španělská či francouzská diplomacie nebo lidskoprávní organizace Amnesty International. Rovněž generální tajemník OSN António Guterres vzkázal íránskému režimu, aby se armáda zdržela "nepřiměřeného použití síly", a vyzval k nezávislému vyšetření úmrtí Amíníové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy