Praha - Plán ministra Julínka dohodnout reformu zdravotnictví u kulatého stolu se všemi parlamentními stranami experti vítají. Pochybují však, že se něco velkého domluví.
Julínek se souhlasem celé vlády založil analytickou komisi, která by měla najít perspektivu pro české zdravotnictví po dohodě s experty všech parlamentních stran. Měla by tak zopakovat cestu, kterou prošla v letech 2004 až 2005 v případě penzí známá Bezděkova komise.
"Není nikdy špatné, když se diskutuje," říká ekonom Miroslav Zámečník. Ovšem ihned dodává: "Bylo by ale chybou očekávat, že se strany na reformě shodnou." Zdravotnictví je totiž mnohem víc politická záležitost než penze.
Podobně to vidí zdravotnický analytik Pavel Vepřek ze sdružení Občan: "Žádná příležitost k diskusi není marná. Tato ale těžko povede k tomu, že se něco podepíše, nebo dokonce začne realizovat nějaký záměr. Penze jsou daleko jednodušší."
|
Zámečník: Několik let nekázně a jsme v Maďarsku Co řekl expert o veřejných financích v rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz |
Ať strany řeknou, co chtějí
Šéfem analytické komise pro zdravotnictví vláda jmenovala Ondřeje Mátla. Ten má pro 14 měsíců své mise jasný plán. "V první řadě je třeba pojmenovat, co jsou skutečné a dlouhodobé problémy českého zdravotnictví. To nemůže udělat jedna strana, která právě řídí ministerstvo zdravotnictví," vysvětluje.
Proto se také do diskuse na webových stránkách komise (fungují od pátku) může přihlásit každý.
Druhým krokem bude snaha pojmenovat řešení. "V ideálním případě se strany v některých oblastech shodnou," říká Mátl. Přitom upozorňuje, že debata může mít i příznivé vedlejší účinky. "Otázky o budoucnosti zdravotnictví se dostanou na stůl. Dnes strany nemají jasné pozice a lidé ani nemají co porovnávat," zdůrazňuje.
Analytický tým bude mít za úkol nastolit nejdůležitější otázky a strany se k nim budou vyjadřovat. Výsledkem by měl být dokument, který by obsahoval postoje stran a zřejmě i komentář analytického týmu.
Spoluúčast má být větší
Hledat dohodu napříč stranami je nezbytné, protože zásadní změny ve zdravotnictví se v jednom volebním období nedají stihnout.
"Zažil jsem to na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde se všechny strany předem dohodly na reformě sociálních služeb. Ve sněmovně pak reformní zákon prošel hlasy všech stran. Je to jedinečný způsob politiky a mohl by pomoci i jinde," věří za komisi její šéf Mátl.
Hlavním důvodem zásadní reformy je stárnutí obyvatelstva. Nejdražší péči potřebují nejstarší lidé, přitom jich nejrychleji přibývá. Ještě v roce 2000 bylo v Česku 100 tisíc občanů nad osmdesát, v roce 2015 jich bude dvojnásobek, v roce 2040 pětinásobek.
"Financovat pro ně zdravotní péči je nad síly každého průběžně financovaného systému," podotýká ekonomka Lucie Antošová, která se práce komise rovněž účastní.
Zdravotnický systém se podle ní dostane do potíží ještě dříve než penze.
Členové komise si nemyslí, že problém stárnutí vyřeší reforma, kterou chystá v současném volebním období ministr Julínek. "V programovém prohlášení vlády se neplánuje snižování rozsahu péče, která by se hradila z povinného zdravotního pojištění," upozorňuje Antošová. Poplatky za návštěvu lékaře jsou jen prvním, velmi nesmělým krokem.
Zmenšit podíl pojišťoven na financování zdravotních služeb a zvýšit spoluúčast občanů, je přitom jedinou cestou jak finanční kolaps odvrátit.
Strany by se proto měly dohodnout, jakou péči budou pacienti platit a jak na ně v různých typech připojištění spořit peníze.
Dva hlavní kroky zdravotnické reformy
| Transformace zdravotních pojišťoven na soukromé akciové společnosti |
| Vláda | Stihnout v tomto volebním období |
| Opozice | Jednoznačně proti |
| Odborníci | Riziko unáhlených kroků |
| Rozdělit zdravotní péči na povinně a nepovinně hrazenou z veřejného pojištění |
| Vláda: | Je třeba diskutovat |
| Opozice: | Můžeme diskutovat |
| Odborníci: | Nejdůležitější krok reformy |
Není třeba strašit
"Skutečnou reformu opravdu přinese až zákon, který péči, která je placena z povinného a která z volitelného pojištění," schvaluje zadání komise Pavel Vepřek. Považuje však za zbytečné strašit stárnutím populace. Změna má přece hlavně umožnit, aby zdravotnictví řídil zákazník.
Vepřek navíc upozorňuje, že už před svoláním kulatého stolu rozhodl ministr Julínek o prvním zásadním kroku na cestě k zákazníkem řízenému zdravotnictví. Chce totiž transformovat pojišťovny na akciové společnosti, které by posléze privatizoval. Pouze soukromé pojišťovny si budou moci konkurovat různou nabídkou pojistných plánů.
Privatizace nemocnic je přitom stejně složitý problém, jako rozšíření spoluúčasti. "V principu je to správně, není to však možné udělat ze dne na den a noví vlastníci také mohou privatizaci snadno zneužít," tvrdí expert.
Soukromá nemocnice třeba může vykazovat nadbytek výkonů soukromé pojišťovně, která bude mít stejného vlastníka. Tímto způsobem se dají vytáhnout velké peníze ze systému, jehož fungování koneckonců zaručuje stát.
Pokud se tedy hledá širší dohoda stran při debatě o větší spoluúčasti, logicky by se měla hledat i při transformaci nemocnic.
| Co je zdravotnictví řízené zákazníkem |
| Stát rozdělí zdravotní péči na povinně a nepovinně hrazenou pojišťovnami. Každá pojišťovna bude povinna hradit léčení pacientů, jejichž život je bezprostředně ohrožen, chronické a vrozené nemoci. Vedle toho budou pojišťovny nabízet různé pojistné plány. Zákazník tedy sám rozhodne, na jaké další nemoci by se chtěl pojistit a jaké služby bude platit "na dřevo". Měl by možnost zvolit lacinější pojistné plány, které by ovšem omezily jeho volbu lékaře. Například by musel každou návštěvu specialisty či nemocnice konzultovat se svým praktickým lékařem. Bude možné platit pojistné I. a II. kategorie. Dražší pojistné I. kategorie zaručí lepší komfort v nemocnicích a rychlejší přístup k operacím. Experti se přitom úplně neshodnou v terminologii. Tomáš Julínek nazval první část reformy, která proběhne do roku 2010 "Reformou svéprávného pacienta". Druhá část, kterou připravuje Mátlova komise, je "reformou ohroženého pojištěnce", ohroženého tím, že nebude za co léčit. Pavel Vepřek ze společnosti Občan však upozorňuje, že hlavní část reformy, která teprve umožní občanům vybírat mezi různými plány pojišťoven, má podle Julínka začít až v příštím volebním období. |
Zámečník: Nejsme v Holandsku
Ještě víc radikálně hodnotí rozpory vládního plánu ekonom Zámečník.
"Strany se nikdy nedohodnou ani o transformaci nemocnic, ani o větší spoluúčasti," říká a připomíná příklad Holandska, kde se velké strany po patnácti letech skutečně domluvily na tom, že zdravotnictví budou financovat soukromé pojišťovny. "Jenže tam je úplně jiná politická kultura," připomíná Zámečník.
"Vepřekův postoj podporuje i právník Jakub Uher, který pracuje pro Sdružení ambulantních lékařů. "Oddělit od sebe povinně hrazenou, částečně hrazenou a nehrazenou péči, je podle našeho názoru základní krok každé reformy," říká a obává se, že ho debata u kulatého stolu může pouze odsunout.
Sdílí také obavy, že privatizované pojišťovny začnou spojovat nemocnice a ordinace do velkých řetězců podobných předlistopadovým OÚNZ. Tím bude omezena nabídka péče občanům.
