Dvacet osobností nominovaných na letošní Ceny Paměti národa spojuje odvaha postavit se komunistické totalitě. Je mezi nimi Češka Dana Vargová, která protirežimní aktivity dokázala spojit s péčí o postiženého syna, polský disident Kornel Morawiecki, který se před policií šest let ukrýval v ilegalitě, či východoněmecký duchovní Rainer Eppelmann, jehož se tajná služba Stasi pokusila dvakrát zabít. Udělování cen pořádá organizace Post Bellum.
Během večera vystoupí v Národním divadle mimo jiné slavný americký hudebník John Cale, člen legendárních Velvet Underground. Vystoupí zde též slavný maďarský klávesista Gábor Presser (Omega) nebo jeden z nejznámějších světových muzikantů českého původu, kytarista Ivan Král. Zahraje také berlínská skupina Pankow, slovenský klávesista Marián Varga se zpěvačkou Janou Kirschner či skupina Pražský výběr ve své nejslavnější sestavě.
S odvahou proti totalitě. Kdo může dostat Cenu Paměti národa
Manfred Matthies (1941)
Manfred Matthies se narodil roku 1941 v Magdeburku. Vyrůstal v rozbombardovaném městě, které vnímal jako obří dětské hřiště. Když mu bylo 18 let, utekl s maminkou a sestrou do Západního Berlína.
Rodina se usadila v Severním Porýní -Vestfálsku, odkud Manfred Matthies v roce 1961 odešel studovat do Západního Berlína. O dva roky později tam byl svědkem výstavby nechvalně proslulé zdi. Společně s bratrem se zapojil do činnosti studentského hnutí, které pomáhalo uprchlíkům z Východu.
Manfred Matthies se velmi brzy naučil všem potřebným trikům – falšování pasů, kopání tunelů, přechodům v kanalizační síti či přejezdům hranic ve speciálně upravených autech. Dokonce převáděl uprchlíky z Polska do SRN na plachetnici po Baltském moři. Koncem prosince 1972 byl na hraničním přechodu zatčen a po devíti měsících vazby odsouzen ke 13 letům vězení. Už po třech letech ho však na základě intervence západoněmecké vlády propustili.
Dnes pracuje jako zaměstnanec památníku Bautzen, protože cítí povinnost předávat své zkušenosti mladším generacím.
Právě se děje
V Norsku ji navštívila i královna. V Česku byla umělkyně desítky let zapomenutá
Soupeři umírali smíchy. "Vlastní gól století" na českém MS je dodnes záhadou
