Praha - Do mozaiky událostí, které budou příští týden provázet slavnostní návrat ostatků kardinála Josefa Berana do vlasti, zapadají poslední kamínky.
Bude to výjimečná událost. V církevních kruzích zaznívají přirovnání ke sv. Vojtěchovi, biskupovi, který zemřel před tisícem let v nuceném exilu. Ostatky sv. Vojtěcha, zabitého pruskými pohany, se rovněž do českých zemí vrátily několik desítek let po jeho smrti - zasloužila se o to vojenská výprava knížete Břetislava.
Beranův návrat ale bude mírový. Vládní speciál jej 20. dubna přiveze z Říma, kde byl Beran pohřben po boku papežů v kryptě svatopetrské baziliky. Souhlas s převozem ostatků dal v lednu papež František, delegaci do Říma a Vatikánu povede ministr zahraničí Martin Stropnický.
"V momentě, kdy se vládní speciál dotkne koly dráhy letiště ve Kbelích, se po zemi na základě výzvy České biskupské konference rozezní zvony," řekl v pátek pražský arcibiskupský ceremoniář Vojtěch Mátl, který je organizačním mozkem celé akce.
Na letišti ve Kbelích na uvítanou také zazní píseň Čechy krásné, Čechy mé. Je v tom symbolika, protože právě tato melodie vítala Josefa Berana, když se vrátil z nacistického koncentračního tábora v Dachau.
Stát budou ve Kbelích reprezentovat předseda Senátu Milan Štěch a ministryně obrany Karla Šlechtová. Ta položí na prostou dubovou rakev, v níž se ostatky kardinála vrací, červenou růži.
"Mí rodiče byli silně věřící a události kolem arcibiskupa Berana hodně prožívali. I vzhledem k nim je to pro mě blízká vazba. Byl významnou osobností, která na svých bedrech pocítila perzekuci minulého režimu, a to, že jej převezeme domů, což mu nebylo za komunistů umožněno, je tím nejmenším, co pro něj můžeme udělat," řekl Aktuálně.cz Milan Štěch.
Vězněm nacistů i komunistů
Pražský arcibiskup a později kardinál Beran byl za svého života vězněm nacistů i komunistů. Historici a církevní hodnostáři jej mají za muže, který spojoval náboženské a sociální cítění se schopností naslouchat druhým - a kromě toho za upřímného vlastence, věrného masarykovským ideálům.
Také proto se jej komunisté - po více než 15 letech internace - v roce 1965 pokusili zbavit tím, že mu umožnili vycestovat do Říma převzít kardinálskou hodnost. Nedali mu ale možnost návratu.
Beran tak zemřel v římském exilu v roce 1969. Jeho ostatky nechal papež Pavel VI. pohřbít v kryptě svatopetrské baziliky a pohřbu se účastnil osobně. Oba tyto kroky dohromady znamenaly v církevní historii zcela mimořádnou poctu.
Pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka v souvislosti s návratem Beranových ostatků připomněl současnou politickou situaci a upozornil na symboliku toho, v jaký čas se Beranovy ostatky do Česka vracejí.
"Kardinál Beran se vrací v době, kdy jsou stoupenci komunistické diktatury v parlamentu a díky poslanecké imunitě mohou zcela hlásat své názory, přestože tento parlament schválil zákon o zločinnosti obou totalit, té hnědé i té rudé. Víme, že v současné době nejsou jen těmi, kteří tolerují, ale těmi, kteří se stávají tichými společníky naší budoucnosti," řekl Duka v narážce na vyjednávání o vládě, jejíž některé varianty počítají s tolerancí od KSČM.
"Celá situace má jistou analogii s rokem 1948," dodal také Duka a vysvětlil, že má určitou výtku směrem k představitelům demokratických stran. "V tom, že dávají takový prostor (k jednání hnutí ANO s SPD a komunisty, pozn. red.), který se tu vytvořil," řekl Aktuálně.cz.
Komunistická strana Čech a Moravy je podle něj organizací, která má svou historii a jejíž mocenské postavení v době historicky minimálního volebního zisku narostlo do podoby jednoho z nejdůležitějších účastníků povolebních vyjednávání. "Neříkejme, že KSČM nemá určité vize," podotkl Duka.
