Kapři v kádích trpí jako ranění psi, tvrdí aktivisté

Domácí Domácí
21. 12. 2009 11:30
Začínají protesty u kádí s prodejem živých kaprů. Potrvají až do středy
Kapr. Letos prý bude stejně drahý jako loni. V loňském roce se ceny kaprů na stáncích pohybovaly kolem 90 korun za kilo výběrového kapra, za stejné množství ryby první jakosti 80 korun.
Kapr. Letos prý bude stejně drahý jako loni. V loňském roce se ceny kaprů na stáncích pohybovaly kolem 90 korun za kilo výběrového kapra, za stejné množství ryby první jakosti 80 korun. | Foto: Reuters

Praha/Wroclaw - Jako "zranění a zanedbaní psi, kteří jsou prodáváni v přeplněných klecích", se podle polského zoologa Andrzeje Elżanowského cítí kapři v kádích na vánočních trzích.

"Systém vnímání bolesti mají ryby prakticky stejný jako savci," zdůvodňuje tento profesor univerzity ve Wroclavi, proč letos podpoří protesty proti vánočnímu prodeji kaprů, které proběhnou i v Česku.

Dnes bude občanské sdružení Otevři oči protestovat proti prodeji kaprů od deseti hodin dopoledne do šesti hodin večer na pražské pěší zóně Anděl. Další místa svých protestů zveřejní každé ráno na stránkách www.vanocebeznasili.cz. Pokračovat v akcích chce až do středy 23. prosince.

Zachraňte Ježíška vánocemi bez krve!

Po petici Zachraňte Ježíška, která varuje před důsledky komercionalizace pro tradiční české vánoce, upozorňuje tato aktivita naopak na důsledek našich vánočních tradic pro kapry.

"Je to neskutečně absurdní," pozastavuje se aktivista Marek Voršilka, "na počest svátků klidu, míru a lásky každoročně s úsměvy na tvářích způsobujeme bolest, utrpení a smrt milionům živých bytostí," tvrdí. "Každý, kdo se bez růžových brýlí podívá do těch kádí, musí uznat, že ta zvířata nesmírně trpí. Ale lidé si zvykli před tímto zavírat oči, proto jim to půjdeme přímo na místo připomenout."

V rámci Koalice za nekrvavé Vánoce budou podle aktivistů protestně informační akce probíhat také v Polsku a na Slovensku.

Ochránci se také rozhodli o naší vánoční tradici informovat celý svět. "Vytiskli jsme anglicky psané letáky pro zahraniční turisty a anglickou verzi mají i internetové stránky kampaně," píší aktivisté ve své zprávě.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy