Ptákem roku 2021 je káně lesní. Rozšířeného dravce ohrožuje hlavně hubení hrabošů

Jiří Kropáček Štěpán Plaček Jiří Kropáček, Štěpán Plaček
6. 2. 2021 18:02
Smrtelně nebezpečnou hrozbou jsou pro kání rovněž dráty a sloupy elektrického vedení. V Česku na drátech vysokého napětí uhyne až 40 procent kání ze všech ptáků uhynulých v důsledku výboje na elektrickém vedení.
vypnout zvuk Hlas káněte

Káně lesní: Pták roku 2021 Rozšířený, ale přehlížený dravec je v současnosti ohrožený zejména hubením hrabošů

Káni lesní, která patří na území Česka mezi nejpočetnější dravce, vyhlásili ornitologové Ptákem roku 2021. Proč? Tento dravý pták je podle odborníků na ptactvo veřejností v naší krajině přehlížený. Ač jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem, je káně v posledních letech ohrožena lidskou činností. A to zejména hubením hrabošů, kteří jsou častou obživou káňat. Další smrtelně nebezpečnou hrozbou jsou pro káni dráty a sloupy elektrického vedení. Tam se počítají oběti v řadách káňat do desetitisících. A stovky ročně jich mají na svědomí traviči.

Káně lesní je v Česku i Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. Podle posledních odhadů hnízdí v Česku 11 000 až 14 000 kání lesních. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 procentech území. Žádný jiný dravec není rozšířenější a hojnější. „Každý, kdo alespoň občas vyjde do přírody, má možnost se s kání potkat, jak sedí na vyvýšených místech u silnice nebo loví na poli hraboše,“ uvádí Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Oblíbená potrava: hraboš

Nejčastěji se káně živí hlodavci, především hraboši, je tak účinným pomocníkem zemědělců redukujícím stavy hrabošů. Zatímco zemědělci hraboše nesnáší, káním jejich vysoké stavy prospívají a ze silných hraboších roků dokážou káně významně těžit. Naopak v letech, kdy je hrabošů méně, někdy ani nezahnízdí všechny páry. Káně sice dokážou nedostatek hlodavců nahradit třeba lovem ptáčat či hmyzu, ale jejich tělesná stavba je především uzpůsobena pro lov hlodavců v otevřené krajině. V posledních dvou letech jsou přemnožení hraboši tráveni jedem, což představuje podle ornitologické společnosti nebezpečí i pro káni. Hraboše polyká vcelku, případný jed tak proniká i do jejího těla. Dospělá káně potřebuje denně zhruba pět hrabošů, mláďata na hnízdě, než vylétnou, jich spotřebují asi 700.

„V roce 2019 nám hraboši spásali pole s vojtěškou. Kromě povláčení pole, abychom hrabošům zahrabali nory, jsme také zatloukli na celé ploše několik desítek bidýlek. Ta byla zpočátku hodně obsazena káněmi, ale koncem zimy tu číhali dravci jen sporadicky. Byly tam sice tisíce hraboších nor, ale už nepoužívaných. To také vysvětlovalo nepřítomnost dravců. V souvislosti s hraboši jsme díky káním zaznamenali jen zanedbatelné, akceptovatelné škody,“ říká o roli kání v polním hospodaření Martin Hutař, ekozemědělec a zakladatel společnosti Probio.

Další smrtelně nebezpečnou hrozbou jsou pro káni dráty a sloupy elektrického vedení. V Česku na drátech vysokého napětí ročně uhyne odhadem asi 40 000 kání, uvedli ornitologové. Na řešení spolupracují s energetiky. Kromě toho káni ohrožují také traviči, kteří pokládají návnady s jedem karbofuranem, který je od roku 2008 zakázaný. Podle odhadu ČSO počet otrávených kání dosahuje několika stovek ročně.

Jak žije káně lesní

Káně lesní tvarem a velikostí těla (široká křídla, na konci s prstovitě roztřepenými letkami, středně dlouhý ocas) připomíná menšího orla. Kroužení vysoko nad krajinou využívá káně k vyznačování hranic teritoria, pomáhá jí při tahu a v menší míře též při pátrání po kořisti. Nejčastější kořistí káně jsou drobní živočichové, hlodavci velikosti hraboše, přes mláďata ptáků až po větší brouky či žížaly.

Samec jako živitel

Káně si staví vlastní hnízdo obvykle na stromech, v některých oblastech je známo i hnízdění na skalách a občas i na zemi. Jakmile je hnízdo připraveno, samice začíná snášet dvě až tři vejce. Začátek snůšky spadá na začátek dubna. S mláďaty od jejich vylíhnutí zůstává na hnízdě samice, na samci leží tíha zásobování celé rodiny až do věku tří týdnů od vylíhnutí, kdy se do lovu zapojuje i samice. V podmínkách střední Evropy vyvádí jeden hnízdící pár kání průměrně 1,8 mláděte, nejčastější jsou hnízda s dvěma vyvedenými mláďaty. Zásadním činitelem je dostupnost potravy.

Částečně tažný druh

Kolem poloviny srpna se vyvedená mláďata již vydávají na samostatné potulky. Prozkoumávání neznámých území mladé káně prokládají návratem do domovských okrsků a takto se dokážou vracet i v dalších letech života, dokud neobsadí vlastní teritorium. V naší části teritoria rozšíření je káně lesní přinejmenším částečně tažným druhem. Většina našich kání, pokud ovšem táhnou, se vydává jihozápadním směrem a zimuje v Německu, Rakousku, Švýcarsku či Francii, existují i nálezy z Polska, Itálie a Slovinska. Ptáci z populací ve východní části Česka mohou táhnout i jihovýchodním směrem na Balkán.

Zdroje: Česká společnost ornitologická | Shutterstock | Zvuk: T.Voekler, wikimedia.org

 

Právě se děje

Další zprávy