Jsou to jenom kosti, říkají turisté. Zákaz focení v kutnohorské kostnici nechápou

Helena Havranová
20. 11. 2019 12:22
Už jen do konce roku mohou návštěvníci kutnohorské kostnice uvnitř fotit. Poté začne platit zákaz, a to kvůli nevhodným fotografiím, které si turisté s kostmi pořizují. Ti, s nimiž na místě deník Aktuálně.cz hovořil, ale focení jako problém nevnímají. Středověkou hrobku přirovnávají k muzeu nebo hřbitovu a v pořizování selfie fotek s lidskými ostatky nevidí problém.

Zatímco v době letní sezony se v prostorách kostnice mačká i několik stovek lidí, v pondělí na začátku listopadu je jich jen několik desítek. Češtinu člověk zaslechne zřídka, převážná část jsou zahraniční turisté z Ruska, Německa, Indie nebo Číny.

Takřka každý z nich má v ruce mobil a fotí. To není v pamětihodnostech nic nezvyklého, mladé Asijky si ale s kostmi zemřelých záhy pořizují i několik selfie. Z jiného úhlu se pod lustrem z kostí fotí bez ostychu další návštěvnice. Už od ledna by však fotografování v kostnici mělo být minulostí.

Selfie z kutnohorské kostnice už si nepořídíte. Vrací se pietní ráz místa. | Video: Reuters, Instagram, Facebook

"Mělo by to být místo hluboké pokory k životu, kde se má člověk zamyslet," říká Radka Krejčí, ředitelka organizační složky sedlecké farnosti. Místo toho to mnohdy působí, jako by někteří přišli jen kvůli atraktivní fotce na sociální sítě. "Měřila jsem, jak dlouho se u nás někteří návštěvníci zdrží, a často to byly třeba dvě minuty," vypráví Krejčí a doufá, že se místu díky zákazu focení vrátí jeho důstojnost a pieta. 

Ať si klidně jednou někdo dělá selfie s mými kostmi

Návštěvníci, které na místě oslovil deník Aktuálně.cz, ale pro zákaz nemají pochopení. "Je to jako muzeum. Myslím, že lidé by měli mít možnost si tady fotit, když chtějí," říká muž, který do kostnice přijel z Polska. 

Turisté se zpravidla zastavují už na vstupních schodech. Ale spíš než by fascinovaně vnímali atmosféru hromadné hrobky, zahajují svůj lov za co nejlepšími snímky. Vedení kostnice obecně focení nevadí, když ale zjistilo, jakými fotografiemi se návštěvníci zpětně chlubí, rozhodlo se zakročit.

"Po letošní sezoně jsme se rozhodli vydat po stopách sociálních médií a zjistili jsme, co v nich koluje. V dnešní době lidé neváhají pro nejlepší fotku udělat cokoli," říká Krejčí.

Turisté se podle zaměstnanců kostnice lebek dotýkají nebo k nim dávají jazyk. Setkali se dokonce s asijskou nevěstou, která se u kostí fotila v podvazcích, nebo s fotografií, kde byl prostor kostnice použit k propagaci prodeje satanistického kříže.

Na focení se s ostatky mrtvých ale řada turistů nevidí nic špatného, a mnohým by dokonce nevadilo, kdyby si jednou někdo stejné fotky pořizoval s jejich kostmi.

"Lidé se fotí třeba na hřbitovech. Jaký je rozdíl, jestli je to hrob, nebo kosti? Kosti jsou tady veřejně vystavené a nejsou spálené," míní řecká turistka. Návštěvník z Indie pak přirovnal místo k indické hrobce Tádž Mahal, před kterou se podle něj lidé také s oblibou fotí a místo tím nijak nezneuctívají.

Reklamu kostnice nepotřebuje

Argumentem proti zákazu focení může být i to, že se tak kostnice připraví o reklamu, kterou jí lidé zveřejňováním fotek zdarma poskytují. "Jsou to jen kosti, focení se s nimi není neuctivé. Naopak, pro kostnici je to komerce zdarma. Měli by za to být vděční," myslí si návštěvník ze Srbska.

Podle Krejčí se ale v památce setkávají spíš s problémem přemíry turistů, a kdyby jich bylo o něco méně, uvítali by to. Hrobka je veřejnosti přístupná od 60. let a její návštěvnost každoročně roste. "Nárůst je masivní. Oproti loňskému roku budeme mít letos o dalších asi 70 tisíc víc," uvedla Krejčí, která očekává, že počet návštěvníků za rok 2019 přesáhne půl milionu.

V letošní sezoně bylo v nevelké kapli někdy až 300 lidí zároveň. Dalším krokem by tak podle Krejčí mohlo být zavedení timeslotů, kdy by se například v každou půlhodinu do kostnice mohl dostat jen omezený počet zájemců.

Na turistickém ruchu je nicméně kostnice závislá. Před pěti lety zahájili zaměstnanci její celkovou rekonstrukci, financují si ji ale výhradně z vlastních zdrojů. "Koupili jsme si svobodu. Nejsme vázaní časem ani výběrovými řízeními," vysvětluje Krejčí, podle které ale ještě není hotová ani třetina plánovaných oprav.

Zaměstnanci sedleckého areálu ale nemají iluze, že by focení úplně vymýtili. "Počítáme s tím, že někteří lidé to budou nadále dělat tajně. Od ledna ale bude v dolní kapli zaměstnanec, který bude návštěvníky sledovat a žádat je, ať nefotí," říká o opatřeních Krejčí.

Přestože problém nevhodných fotografií se týká hlavně dolní kaple kostnice, zákaz bude platit i v katedrále Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Kdo by přece jen o snímky z místa stál, musí podat žádost, a to alespoň s třídenním předstihem. "Povolení ale spíš udělovat nebudeme, než budeme. Dovedu si to představit například pro fotografy, pro které je to zajímavé místo nebo si tím například chtějí rozšířit své portfolio, ale žádné sdílení na sociálních sítích," vysvětluje Krejčí.

Kostnice v Kutné Hoře

Kostnice je podzemní kaplí hřbitovního kostela a vznikla na území klášterního hřbitova v Sedlci. Podle pověsti se stal hřbitov slavným poté, co jeden ze sedleckých opatů, který cestoval do Jeruzaléma, odtud přivezl hrst hlíny a rozprášil ji na hřbitově. Tím se stal takzvaným Svatým polem, což vyvolalo zájem o pohřeb v Sedlci. Po morové ráně roku 1318 zde bylo pochováno asi 30 000 zesnulých.

Ve 14. století byl na území hřbitova postaven kostel Všech svatých, který se skládá ze dvou kaplí postavených nad sebou. Podle průzkumů se kostelík snažil přiblížit jeruzalémským stavbám, kostnice je mimořádně podobná podzemní kapli na jeruzalémském poli Hakeldama, kam byli pohřbíváni zemřelí poutníci.

Za husitských válek v 15. století byl vypálen místní klášter a na hřbitově pohřbeno dalších asi 10 000 mrtvých. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do šesti velkých pyramid.

Na začátku 18. století byl kostelík upraven v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho- Aichla. Kromě statického zajištění upravil ve stylu barokní gotiky i interiér a navrhl výzdobu z kostí a dalších doplňků.

V roce 1784 se hřbitovní kostelík dostal do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka. Jejich stavební mistr František Rint provedl v roce 1870 výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek, z původních šesti pyramid ale zachoval jen čtyři. Kosti, které k výzdobě použil, dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem.

 

Právě se děje

Další zprávy