Ryzí nestoudnost, chtějí znovu ožebračit církve. Senátoři odmítli zdanění restitucí

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
Aktualizováno 27. 2. 2019 17:10
Premiér Andrej Babiš bude muset dát opět dohromady hlasy svého ANO, ČSSD a KSČM, aby prosadil ve sněmovně opětovné schválení zdanění církevních restitucí. Senátu totiž návrh zákona ve středu odmítl a vrátil ho do sněmovny, čímž přidělal Babišovi jednu starost navíc. Pro komunisty, kteří zdanění prosazují nejvíc, je tato věc zásadní. Když se v minulosti rozhodli podpořit vládu, Babišovi oznámili, že jednou z podmínek podpory je právě zdanění restitucí.
Zleva senátoři Jiří Oberfalzer, Jan Horník, Jiří Růžička a předseda Senátu Jaroslav Kubera.
Zleva senátoři Jiří Oberfalzer, Jan Horník, Jiří Růžička a předseda Senátu Jaroslav Kubera. | Foto: ČTK

Málokdy je vidět tak výrazně rozdíl mezi dnešní Poslaneckou sněmovnou a Senátem jako v případě schvalování zdanění finančních náhrad, které stát vyplácí církvím za majetek ukradený před rokem 1989. Zatímco ve sněmovně zdanění jasně prošlo, situace v Senátu je zcela odlišná - jeho členové návrh jednoznačně odmítli. Tři nejsilnější kluby s více než padesáti senátory, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09 s nezávislými, dokonce vystoupily se společným stanoviskem.

"Tento návrh je ryzí nestoudnost, poté, co komunisté více než čtyřicet let pronásledovali věřící a duchovní, poté, co připravili církve o veškerý majetek, zlikvidovali řády, věznili řeholníky, přichází komunistická vláda s tím, jak ještě v druhé vlně ožebračit církve," prohlásil ve středu dopoledne senátor za ODS Jiří Oberfalzer.

Velmi obdobně reagovali ve středu i senátoři TOP 09. "Je velká ostuda, že návrh na takzvané "zdanění" církevních restitucí vůbec prošel sněmovnou a Senát se jím musí zabývat," prohlásil například senátor a místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin. Ilustruje to podle něj dobře dobu, ve které žijeme. "Komunisté se už ani nesnaží předstírat, že se za zvěrstva a křivdy spáchané minulým režimem stydí, ale ještě navíc se snaží vytvářet nové křivdy," řekl.

Jeho kolega Herbert Pavera tvrdil, že zdanění je jen další krádeží. "Majetek, který se církvím před několika lety vracel, byl často velmi zanedbaný, zničený, a v některých případech ani být vrácen nemohl, protože jej komunisté nenávratně zabrali nebo prodali. Je logické, že církve dostaly za takovou újmu náhradu," uvedl Pavera.

Máme dost hlasů pro ústavní stížnost

Starostové a nezávislí navíc oznámili, že jejich senátor Zdeněk Hraba má už dost hlasů pro podání stížnosti Ústavnímu soudu na zrušení zmiňovaného zákona na zdanění církví. Pokud by sněmovna opětovně zdanění schválila, podpoří stížnost k soudu všech 18 senátorů z klubu Starostové a nezávislí, zástupci klubu Občanské demokratické strany, Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21 a nezařazená senátorka Jitka Chalánková.

I zástupci církví se chtějí obrátit na Ústavní soud. "(Po pádu režimu) jsme nežádali pomstu, nikoho jsme nehnali k odpovědnosti a najednou s námi jednají tímhle způsobem. Když jsem viděl usměvavé tváře některých pánů poslanců KSČM, tak jsem viděl, jak jsem putoval na Loretu. Ale ne na pouť, ale do vojenské věznice," uvedl minulý měsíc kardinál Dominik Duka.

Jak se zdanění projeví

O restitucích církevního majetku rozhodla většina Poslanecké sněmovny v listopadu 2012, kdy schválila zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Kromě pozemků a budov v ceně 75 miliard činí finanční náhrada 59 miliard korun. Ta má být církvím vyplácena po dobu třiceti let po dvou miliardách ročně. Částka se má zvyšovat o inflaci.

Pokud by prošel nynější návrh, finanční náhrady by se zdanily 19 procenty, z roční dvoumiliardové částky by tak zbylo 1,62 miliardy korun. Z celkového objemu 59 miliard by církve obdržely zhruba 48 miliard (respektive o něco více, opět podle inflace).

Komunistická poslankyně s obhajobou neuspěla

Členové horní parlamentní komory ostře kritizovali novelu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi od první chvíle, kdy do Senátu dorazila. Už hospodářský výbor, který ji projednával jako první, v naprosté většině odhlasoval vrácení novely navzdory tomu, že se je snažila o opaku přesvědčit komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Právě ta zdanění hájila za Poslaneckou sněmovnu v Senátu.

Podle řady senátorů je jediným důvodem zdanění to, že premiér Andrej Babiš potřebuje k vládnutí komunisty, a ti jsou ochotni jej podporovat jen za cenu různých "dárků". Jedním z nich má být právě schválení zdanění, o což se komunisté snaží už několik let. "Určitě jsem neočekávala, že zde budeme mít nějaký lehký úkol. Oceňování majetku církve bylo odlišné než v případě jiných restituentů, protože si tento majetek ocenily samy církve," tvrdila senátorům před několika dny Aulická Jírovcová.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Izraelské letouny pálily na cíle v centrální Sýrii, tvrdí Damašek

Syrská protiraketová obrana reagovala na izraelský útok v blízkosti města Masjáf v provincii Hamá. Rozsah škod je zatím nejasný a nejsou informace o možných obětech. Slyšet ale byly výbuchy a na místě propukl požár. S odkazem na syrskou státní agenturu SANA to napsala agentura AP.

Obyvatelé sousedního Libanonu uvedli, že slyšeli hluk z izraelských bojových letounů, které přelétaly nízko nad zemí.

Agentura AP píše, že jde o nejnovější ze série izraelských útoků v Sýrii za poslední týdny, které se uskutečnily navzdory koronavirové pandemii a přichází ve chvíli rostoucího napětí mezi Izraelem a ozbrojenci z militantní libanonské skupiny Hizballáh v Sýrii a na hranici s Libanonem. Damašek tvrdí, že Izrael podnikl v uplynulých dvou měsících nejméně sedm náletů. Terčem měli být íránské síly a jejich spojenci, kteří stojí na straně syrské vlády.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Vídeň se přidala k vlně protestů, na demonstraci proti rasismu se sešlo 50 000 lidí

Na demonstraci proti rasismu a rasisticky motivovanému policejnímu násilí se ve čtvrtek v centru Vídně sešlo kolem 50 000 lidí. S odvoláním na oficiální odhad policie to napsala agentura APA. Rakouská metropole se tak přidala k celosvětové vlně protestů, kterou vyvolala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

Shromáždění začalo kolem 17:00 SELČ na náměstí Platz der Menschenrechte nedaleko Uměleckohistorického muzea. Policie zprvu velikost davu odhadla na 10.000 účastníků, pak se ale k protestu navzdory dešti rychle přidávaly další tisíce lidí. Každých deset minut dav rostl zhruba o 5000 lidí a demonstrace brzy zaplnila i blízkou ulici Mariahilfer Strasse a náměstí Museumsplatz.

Zdroj: ČTK
Další zprávy