Církevní restituce znovu budí vášně. Připomeňte si, proč má stát vracet miliardy

Jan Wirnitzer Domácí Jan Wirnitzer, Domácí
Aktualizováno 23. 1. 2019 13:27
Příběh církevních restitucí ani po téměř třiceti letech po pádu komunistického režimu není u konce. Sněmovnou ve středu hladce prošel návrh na jejich dodatečné zdanění, který vládní legislativci hájí argumentem, že výpočet náhrad byl nespravedlivý a zdanění je jediný způsob, jak mu zabránit. Proti tomu stojí argument, že stát už se k platbě církvím zavázal, peníze vyplácí a nemůže s tím jen tak přestat. On-line deník Aktuálně.cz k tématu restitucí připravil bodový přehled, který odpovídá na základní otázky ohledně náhrad za zestátněný církevní majetek a odluky církví od státu.
Sázavský klášter
Sázavský klášter | Foto: Tomáš Cetkovský

Jak se vypočítala částka, kterou stát předává církvím a náboženským společnostem?

V roce 2007 církevní komise vlády Mirka Topolánka vypočítala, že metr čtvereční původně zemědělské půdy (bráno podle pozemkových knih z roku 1948) má nyní hodnotu 44,4 koruny a metr čtvereční lesa 27,7 koruny. Komise se tehdy opírala o studie Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.

Ministerstvo kultury následně výpočet ověřilo a v roce 2008 se jím externě zabývala společnost Ernst&Young. Ta ho pokládala za správný.

Český statistický úřad ale v roce 2014 spočítal, že tržní cena dotčené zemědělské půdy je v průměru 7,5 Kč za metr čtvereční - tedy zhruba šestina původně počítané částky. Levnější by podle statistiků měly být i lesy. Tento výpočet "nabil" kritikům.

Ministerstvo kultury ale argumentuje, že se od roku 1948 část původně církevních pozemků změnila ve stavební parcely, které mají vyšší hodnotu.

Od doby původního výpočtu se každopádně změnila jedna důležitá věc - ocenění zemědělské půdy se stalo bezpředmětnou otázkou. "Za vlády premiéra Petra Nečase se zvýšil podíl majetku vraceného naturálně. Prakticky všechna zemědělská půda se vydává, nevyplácejí se za ni tedy peníze," říká právník a odborník na restituce Jakub Kříž.

Vracení půdy jako takové není předmětem politického sporu. Kritikům vadí částka 59 miliard korun finanční náhrady za půdu, kterou už vydat nejde - třeba proto, že je v soukromých rukou.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy