Nejhorší období v mém životě, tvrdí vůdce lékařů. Od vzpoury ho odradil až Fiala

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
1. 12. 2023 7:10
Dohoda mezi premiérem Petrem Fialou a šéfem Sekce mladých lékařů České lékařské komory Janem Přádou na poslední chvíli zažehnala protest nespokojených lékařů. Pokud by k domluvě nedošlo, mnohé nemocnice by od pátku výrazně omezily zdravotní péči. "Nepřál jsem si, aby k tomu došlo," řekl Aktuálně.cz Přáda, který iniciativu vedl. Na platy lékařů půjde o 10 miliard víc, změní se i systém přesčasů.
Viceprezident České lékařské komory a předseda její sekce mladých lékařů Jan Přáda po čtvrtečním jednání s premiérem Petrem Fialou.
Viceprezident České lékařské komory a předseda její sekce mladých lékařů Jan Přáda po čtvrtečním jednání s premiérem Petrem Fialou. | Foto: Radek Bartoníček

Když Jan Přáda jako předseda Sekce mladých lékařů začátkem září na tiskové konferenci upozorňoval, že lékaři nebudou od 1. prosince dělat přesčasy nad rámec toho, co jim dovolují zákony, nikdo tomu nevěnoval větší pozornost. Podle prvních reakcí nebrali politici výhrůžky příliš vážně.

Nakonec ale chybělo jen málo k tomu, aby lékaři sáhli k protestu, který by znamenal výrazné omezení zdravotní péče. Ještě ve středu předstupovali před novináře lékaři z nemocnic v Praze i v regionech a popisovali, jak moc péči omezí. Přáda řekl Aktuálně.cz, že si uvědomuje, co by krok způsobil, ale už nemůže ustoupit.

"Ta tíha je obrovská, je to asi nejhorší období v mém životě, když pominu různé fatální situace v lidském životě," tvrdil muž, který je porodníkem v Praze u Apolináře a ještě před několika týdny nebyl širší veřejnosti vůbec známý.

V osobním kontaktu nepůsobí Přáda jako člověk, který by chtěl zvlášť přitahovat pozornost, nezvyšuje hlas, emoce má pod kontrolou, na otázky odpovídá klidně, a i když jsou pro něj některé nepříjemné, nedává najevo nelibost. Jeho kolegové, kteří ho znají dlouhá léta, ho popisují jako introverta, který je ale oblíbený kvůli svému smyslu pro humor a přátelské povaze.

"Nemyslím si, že on je typ nějakého vůdce, u kterého bylo dávno jasné, že jednou povede něco takového. Spíš ho různé okolnosti shodou náhod postavily do centra současného dění ve zdravotnictví," říká Monika Hilšerová, která zná Přádu už od dob studií na lékařské fakultě.

Právě manželka Marka Hilšera, nynějšího senátora a dvojnásobného prezidentského kandidáta, stála na úplném začátku vzniku Sekce mladých lékařů, která je hlavním hybatelem nynější vzpoury. 

Hilšerová pro Aktuálně.cz popsala, že v roce 2016 organizaci založila proto, že všude kolem sebe viděla převážně starší lékaře. A když se dostala do širšího vedení České lékařské komory, obrátila se na jejího šéfa Milana Kubka a získala souhlas se založením Sekce mladých lékařů. Mezi prvními se obrátila právě na kamaráda Přádu.

"Už tehdy byl hodně aktivní a uměl organizovat lidi, byť spíše v různých mimopracovních aktivitách. Honza například hodně běhá, takže dával dohromady týmy lékařů pro sportovní soutěže. Kromě toho také hraje výborně na housle a byl i součástí jednoho orchestru. Je s ním velká legrace, je přátelský, takže dokáže k sobě získávat druhé lidi," popisuje Hilšerová.

Jan Přáda (vlevo) společně s dalšími členy vedení Sekce mladých lékařů.
Jan Přáda (vlevo) společně s dalšími členy vedení Sekce mladých lékařů. | Foto: Radek Bartoníček

Přesčasy byly poslední kapkou

Ještě důležitější je ale jiná věc, o které mluví. S Přádou už několik let jezdí na lékařské kongresy do ciziny. Při rozhovorech se zahraničními doktory lépe poznávají, v jak obtížných podmínkách pracují lékaři v Česku a jak jsou oproti zahraničním méně oceňováni. "Určitě tato zkušenost hrála roli v tom, když jsme začali už dávno volat po lepším prostředí pro české lékaře," říká Hilšerová.

Zlom nastal po období, kdy lékaři a další zdravotnický personál s vypětím všech sil čelili přeplněným nemocnicím kvůli šíření covidu. Epidemie skončila a oni doufali, že se jejich podmínky práce zase začnou zlepšovat. Nedávno ale poslanci a senátoři schválili změny zákoníku práce, kterými navýšili lékařům už tak vysoký počet přesčasových hodin. "Toto bylo pověstnou poslední kapkou. Kdyby k tomu nedošlo, patrně by ani nenastal náš nynější protest," podotýká Monika Hilšerová.

Oproti dřívějším zdravotnickým protestům, které se nikdy nedostaly do takové fáze jako nyní, sehrály zásadní roli sociální sítě. Sekce mladých lékařů po nich od počátku šířila informace, takže postupně podávali výpovědi z přesčasů další a další lékaři.

Například sám Přáda zveřejnil 20. září fotku, kde drží vyplněné oznámení o ukončení přesčasové práce, ke kterému připsal velkými písmeny: "MY UŽ MÁME PODÁNO! CO VY?" Změna je i v tom, že oproti minulosti, kdy si protestující lékaři najímali na kampaň profesionální agenturu, si tentokrát vše zařizují sami. 

"Osekal jsem osobní život na nulu"

I když si lékaři stěžují na více problémů, základní spor se kromě přesčasové práce týká peněz. Protestující tvrdí, že jich do zdravotnictví musí jít podstatně více, aby především začínající lékaři po atestaci dostávali lepší ohodnocení než mají dnes. Jinak podle nich hrozí, že se systém péče zhroutí, protože budou chybět lékaři v nemocnicích.

V současnosti jde do zdravotnictví zhruba 460 miliard korun a částka každým rokem výrazně narůstá, příští rok má jít o 490 miliard. Větší část zaplatí lidé formou zdravotního pojištění, dalších 140 miliard za děti, důchodce a nezaměstnané ale platí stát.

Při složitých jednáních v minulých týdnech nabízel ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) Janu Přádovi a jeho kolegům, že na zdravotnictví přidá ještě dalších 8,6 miliardy korun. Přáda však oponoval s tím, že nejde o systémové řešení a není jisté, že peníze budou využity tak, aby udržely v nemocnicích právě mladé lékaře s nižšími platy.

"Chceme takové pracovní podmínky, které budou příjemné pro nás lékaře a zároveň budou příjemné i pro pacienty, kteří se budou v novém systému cítit bezpečněji. Nebudou muset tolik čekat na některé zákroky a my budeme mít čas se jim věnovat ještě více," vysvětlovali nespokojení lékaři.

Na všech stranách bylo poslední dny cítit vyčerpání. Ministr Válek tvrdil, že už nemá cenu s lékaři jednat, protože jim nabídl maximum možného, zatímco Přáda přiznával, že kvůli protestům nemá poslední tři měsíce prakticky žádný čas na osobní život a rodinu. Vedení vzpoury mu totiž přineslo také mnohem větší známost mezi kolegy, kteří jej nedávno zvolili dokonce za viceprezidenta České lékařské komory.

"Současná situace mě donutila osekat osobní život na absolutní nulu. Mám sedmiměsíční dcerku a vím, že největší dluh mám doma," řekl Aktuálně.cz s tím, že už proto chce současný boj uzavřít. "Zároveň jsem si ale ještě víc uvědomil, že čas, který člověk má, je pro nás velmi vzácný a chceme ho trávit také s rodinou. I proto jsem do nynějších protestů šel," dodává. 

"Celý protest je kolektivní akce, není to zdaleka o jednom člověku. Jsme jeden tým, ke kterému se připojily tisíce lékařů z celé země," podotýká Hilšerová, která občas vystupovala za mladé lékaře v médiích, aby si Přáda mohl trochu oddechnout.

Po předběžné dohodě uzavřené ve čtvrtek s Petrem Fialou vtipkoval a uvolněně vyprávěl o tom, jak se s premiérem jednalo podstatně lépe než s ministrem Válkem. "Jsem rád, že s námi dokázal poměrně dlouho jednat a pochopil, proč jsme odmítali předcházející nabídky," říká Přáda.

Prozrazuje, že v jednu chvíli se premiér zvedl od stolu a volal ministrovi zdravotnictví, zda se s lékaři setká v příštím týdnu nad definitivní dohodou. Zároveň vyzval lékaře, kteří výpovědi podali, aby v příštích dnech poskytovali zdravotní péči, jako by žádný protest nebyl, a čekali na definitivní dohodu.

Jan Přáda si tak podle svých slov bude moci opět udělat čas na rodinu a zároveň také na svůj oblíbený běh. "Než jsme před třemi měsíci ohlásili protest, tak jsem měsíčně naběhal kolem 200 kilometrů," usmívá se. Ale vzápětí ujišťuje, že ani definitivní dohodou jejich snahy nekončí. "Rozhodně toto není nějaká tečka. Naopak, budeme dál jednat o tom, aby se podmínky lékařů dál zlepšovaly," prohlásil.

 

Právě se děje

Další zprávy