České déjà vu: Premiér ve Štrasburku řeší totéž, co před 13 lety. Zato ODS je už jiná

Anna Dohnalová Barbora Doubravová Anna Dohnalová, Barbora Doubravová
6. 7. 2022 15:16
Týden po zahájení předsednictví v Litomyšli promluvil premiér Petr Fiala ve středu ve Štrasburku poprvé na plénu Evropského parlamentu. Europoslancům představil své priority, tou hlavní je najít shodu členských zemí při snaze zmírňovat dopady současných krizí. Zmínil přitom inflaci, energetickou nezávislost a potravinovou krizi. Česko bude také klást důraz na silný postoj vůči Rusku.
Premiér Petr Fiala při projevu v Evropském parlamentu představuje plán českého předsednictví v Radě EU.
Premiér Petr Fiala při projevu v Evropském parlamentu představuje plán českého předsednictví v Radě EU. | Foto: Evropský parlament

"Priority, kterým se chceme věnovat, vznikaly po dobu mnoha měsíců, ale 24. únor 2022 otočil většinu našich plánů vzhůru nohama," začal Fiala svůj projev s tím, že hlavním úkolem Česka bude podle něj řešit právě krize, které vznikly v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Premiér k jednací místnosti europoslanců, která se začala plnit teprve těsně před začátkem projevu, mluvil v angličtině, hlavní část o prioritách ale přednesl v rodné češtině. 

"Válka odhalila, nakolik je pro budoucnost EU existenčně důležité zajistit si nezávislost na zemích, které ohrožují naši bezpečnost. Řeč je samozřejmě o ruském plynu, ropě a uhlí. Cestou, kterou se chce české předsednictví vydat, je především práce na společných evropských projektech, které nás zbaví naši závislosti na Rusku," pokračoval Fiala. 

Fiala se během svého příspěvku také postavil za jadernou energii. Vyzval europoslance k zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie. To se následně i stalo, když poslanci zamítli námitku proti takzvané evropské taxonomii. Apeloval, že dodávky jaderné energie a plynu z bezpečných zemí jsou pro řadu států jediným způsobem, jak dosáhnout klimatických cílů EU.

Politolog Petr Sokol pro Aktuálně.cz připomíná, že energetická bezpečnost byla zásadním tématem i před třinácti lety, kdy Česko stálo v čele Evropské unie poprvé. "Je to déjà vu. Jedním z vrcholů minulého předsednictví byla diplomatická aktivita premiéra Mirka Topolánka mezi Ruskem a Ukrajinou, která se týkala plynu. Připomíná to, že se vše vrací a opakuje," vysvětluje.

Na druhou stranu se však, jak Sokol upozorňuje, od té doby proměnila Evropská unie. "Role předsedající země již není tak silná jako za minulého předsednictví. Vznikla totiž funkce předsedy Evropské rady, tudíž se dnes o řízení EU předsedající země dělí s ní," říká.

Letošní předsednictví nese heslo inspirované esejí bývalého prezidenta Václava Havla "Evropa jako úkol" z roku 1996, která pojednává o budoucnosti evropského kontinentu. Havel už tenkrát zdůraznil, že úlohy, které Evropu čekají, si zasluhují rozvážnou a důkladnou reflexi. Od té doby se Evropa sice změnila a má nové úkoly a výzvy, základní sdělení ale podle Fialy zůstává stále stejné. "Hodnoty, pro které Ukrajina dnes umírá, jsou hodnoty, které hájil jeden ze zakladatelů českého státu Havel," dodal. 

Politolog Sokol také poukazuje na proměnu, kterou prošla Fialova ODS pod jeho vedením. "Zatímco v minulosti měla nálepku euroskeptické strany a jejím zakladatelem byl Václav Klaus, dnes se pod Fialovým vedením hlásí čistě k evropským tématům," říká. Na proměnu své strany upozornil novináře po svém projevu i sám Fiala, když reagoval na výtky, že se Havlovými slovy obrací do minulosti.

"Nikdo nemůžeme žít v minulosti, a kdo žije v minulosti, tak nerozumí ani přítomnosti, ani budoucnosti. Je třeba se dívat na to, jak se posunula ODS, jakým výzvám teď čelíme a kdy já jsem se stal předsedou strany. Já se k těmto věcem nechci vracet. Vždy jsem si osobně vážil Václava Havla za jeho statečné postoje," popsal.

Že ve své řeči vzpomenul myšlenky Václava Havla, je podle něj správné. "Spousta kolegů, poslankyň, poslanců, se sama odkazovala na slova Václava Havla. Bylo to pro ně naprosto srozumitelné a možná to něco o Česku vypovídá víc, než si my sami myslíme. Jeho myšlenky mají i dnes schopnost Evropu oslovovat," doplnil premiér.

Mezi pěti prioritami českého předsednictví je také důraz na odolnost demokratických institucí. "Budeme vždy bránit občanské svobody, svobodná média, občanskou společnost a svobodné instituce na celém evropském kontinentu," hlásal před europarlamentem Fiala. Když o hodnotách Evropské unie mluvil, celý sál začal poněkolikáté tleskat.

Kromě některých europoslanců byly v sále během Fialova projevu přítomny předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Ta mimo jiné připomněla březnovou cestu českého předsedy vlády do Kyjeva.

Fiala krátce v přednesu vzpomenul také potřebu reagovat na sociální problémy a nezapomenout na lidi žijící na hranici chudoby. "Evropa by měla vést příkladem. Tato řešení však musí být vyvážená, aby přílišný důraz na jedno z nich nepoškodil nebo nezanedbal jinou oblast, například sociální smír nebo naše ekonomiky," vysvětlil Fiala. 

Projev českého premiéra ve Štrasburku členové Evropského parlamentu povětšinou chválili. Například německý europoslanec Manfred Weber z Evropské lidové strany napsal, že české předsednictví přichází v pravý čas. "Evropa je zpět v české vládě. České prezidentství je nejlépe vybaveno vést Evropu v podpoře Ukrajiny a boji za svobodu," uvedl.

Naposledy mluvil v europarlamentu Fischer

Naposledy vystoupil v Evropském parlamentu expremiér Jan Fischer, když shrnoval výsledky českého předsednictví v červenci 2009. První české předsednictví poznamenal pád Topolánkovy vlády, na postu premiéra ho tak v květnu 2009 vystřídal Fischerův úřednický kabinet, který vládl až do předčasných voleb. Štafetu předsednictví tak tehdy odevzdávala jiná vláda, než jaká ji přebrala.

Ještě v úterý večer po příjezdu do Štrasburku Petr Fiala jednal s českými europoslanci. Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) šlo o výjimečnou situaci, expremiér Andrej Babiš se s nimi totiž nikdy nesetkal. "U Fialy vidíme jasnou snahu propojit v rámci předsednictví Česko a EU. Premiér je v EU respektován, udělal si dobré jméno, když jel například na Ukrajinu," vysvětlil.

Babiš je znám svým proměnlivým vztahem k EU. Na plénu nikdy nevystoupil, ačkoli dostal možnost. "Na jaře 2019 Babiš odmítl debatu v Evropském parlamentu," připomíná europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). "Většina těch lidí tam dělá kampaň," uvedl tehdy pro Radiožurnál. O dva roky později se dokonce nechal slyšet, že by EP nejraději zrušil. "Nechci ho," řekl Babiš v jednom z předvolebních rozhovorů pro Deník. 

Podle politologa Sokola Babiš vedl osobní spor s EU, protože instituce poukazovala na jeho problémy s čerpáním evropských dotací. "Měl vždy problémy s Evropským parlamentem, snižoval jeho roli, ač vybudoval své podnikání na penězích z EU. Doma EU silně kritizoval. Fiala se navíc celý život problematikou EU zabýval, je to přesvědčený demokrat a zastánce tradičních institucí," řekl.

Podle odborníků je české předsednictví příležitost, jak se může vláda vyznamenat. Podle výkonného ředitele Asociace pro mezinárodní otázky Víta Dostála je už samotné představení jeho priorit splněním určitých politických cílů. Podle Petra Kanioka z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií by se ale měla vláda více zaměřit na komunikaci evropských témat.

"Měli by udělat kampaň. To by byl dobrý nástroj, jak integraci komunikovat směrem k občanům. Znesnadňuje to také zjednodušování některých politiků a živení narativu, že 'nám Brusel něco nakázal', přitom pro návrh kolikrát hlasovali i čeští ministři a zástupci v Evropském parlamentu," uzavírá Kaniok.

 

Právě se děje

Další zprávy