Praha - Jednou z klíčových otázek finiše prezidentské kampaně se kvůli výpadům Miloše Zemana a jeho podporovatelů stala rodina jeho soupeře Karla Schwarzenberga a její historické postoje, především z doby německé okupace za druhé světové války.
V televizních duelech klade Zeman důraz na zpochybnění češství současného ministra zahraničí, syn prezidenta Václav Klaus jr. zase napadá vlasteneckou integritu Schwarzenbergova otce.
Historici ale tyto interpretace dějin Schwarzenbergova rodu odmítají.
„Vyčítat Schwarzenbergovi a jeho otci málo pronárodní postoje je naprostý nesmysl," míní Petr Mašek, vedoucí oddělení zámeckých knihoven Národního muzea.
„Otec Karla Schwarzenberga odolal za protektorátu tlakům, aby přijal říšské občanství, a přestože si víc než mohl zvolit německou národnost, zvolil si národnost českou - 'druhé kategorie' a s velkým rizikem," dodal odborník na české šlechtické rody.
A.cz: Nejvíce se rodinná historie Karla Schwarzenberga skloňuje v souvislosti s obdobím první republiky a druhé světové války. Jak v té době vystupovali Schwarzenbergové?
Karel VI., otec dnešního knížete, z orlické větve Schwarzenbergů vystudoval na české technice a proslul jako významný heraldik. Rozhodl se, že za války jeho rodina zůstane tady. Jednoznačně zvolil českou národnost. Odolal za protektorátu tlakům, aby přijal říšské občanství, a přestože si víc než mohl zvolit německou národnost, zvolil si národnost „druhé kategorie" s velkým rizikem.
A.cz: Jak tedy žili Schwarzenbergové za války?
Na majetek orlické větve byla uvalena nucená správa a rodina žila v Čimelicích. Nucenou správu Němci dávali každému, komu nedůvěřovali. Potřebovali totiž v první řadě dávky potravin a u těchto „podezřelých" lidí, jako byli Schwarzenbergové, bylo více než pravděpodobné, že nebudou odevzdávat Němcům všechno. Otec Karla Schwarzenberga se zapojil do květnového povstání a byl zvolen předsedou Revolučního národního výboru v Čimelicích v roce 1945. Hlubocká větev rodiny po okupaci zvolila pod hrozbou perzekuce exil.
Loajalita i po odebrání titulu
A.cz: Jak vystupovali Schwarzenbergové za první republiky?
Je potřeba si uvědomit, že republika jim od svého počátku ubližovala. Vzali jim tituly, byla také provedena pozemková reforma, kdy se zabavila spousta majetků. Přesto Schwarzenbergové (obě větve) zůstávají více než loajální; před zánikem první republiky v roce 1938 zaplatí ze své kapsy betonové opevnění na hranicích a v nejtěžší době se prohlašují za Čechy. Vyčítat jim málo pronárodní postoje je naprostý nesmysl.
A.cz: Syn prezidenta Klause vyčítá otci Karla Schwarzenberga členství v hnutí Vlajka, které postupně nabíralo kolaborantské rysy. Byl v tom hnutí a nedopustil se v něm kolaborace nebo nepodporoval antisemitské názory?
Co se týče hnutí Vlajka, je rozdíl v její činnosti před válkou a po začátku války. Původně působila jako národní hnutí, naprosto jiné konotace začala nabírat až před válkou a v jejím průběhu, v té době už Schwarzenberg nebyl jejím členem. Že nesouzněl s nacismem, dokazuje i to, že podepsal obě prohlášení, která česká šlechta dala za války, jednu Edvardu Benešovi a druhou za protektorátu Emilu Háchovi. Obsahem druhého prohlášení bylo, že ať pocházíme z jakékoli země, žijeme tady dlouho a stali jsme se Čechy.
A.cz: Ministru Schwarzenbergovi jsou v kampani předhazovány Benešovy dekrety, ale ty se jeho rodiny právě kvůli národnímu postoji netýkaly.
V roce 1947 byl schválen Lex Schwarzenberg, což je coby zákon na jednoho člověka v právnickém světě unikát. Na Schwarzenbergy nebylo možné hodit Benešův dekret, protože se neprovinili za války, spíš naopak. Problém ale byl, že toho měli prostě moc (zákon se týkal hlubocké větve rodu). S tím zákonem nešlo nic dělat a krátce nato přišli komunisti a pak už bylo všechno jinak. Majetky jim byly odebrány a Schwarzenbergové to vyhodnotili tak, že tu v dané situaci žít nemohou.
A.cz: Jsou Schwarzenbergové česká šlechta?
Nepochybně. Nejen ve smyslu zemském, ale i národním. Schwarzenbergové jsou také stejně jako většina významné šlechty ve střední Evropě zcela prokazatelně potomky i Přemyslovců, přes dcery samozřejmě.
S uříznutou hlavou Turka
A.cz: Pokud by se Karel Schwarzenberg stal prezidentem, zařadil by se tak pravděpodobně mezi nejúspěšnější členy rodu, platí to?
Ano, ale myslím, že jen naplnil to, co se od příslušníků rodu očekávalo už od 17. století.
A.cz: Jak se rod Schwarzenbergů během staletí profiloval?
U těchto starých rodin je to v podstatě stejné. Ti nejstarší se věnovali zejména vojenskému povolání a později spíš přecházeli do státní správy a hospodářství. To je obecný vývoj všech šlechtických rodin.
A.cz: Kdo patří mezi největší postavy rodu?
Slavnou osobností byl Adolf Schwarzenberg, který žil v druhé polovině 16. století, proslavil se jako válečník v protitureckých válkách. Od té doby mají Schwarzenbergové v rodovém erbu havrana, který stojí na useknuté turecké hlavě. Jan Adolf v polovině 17. století vykonával funkci válečného rady a prezidenta říšské dvorní rady, tedy v uvozovkách něco jako premiér. Ten byl v roce 1670 povýšen do knížecího stavu a skupoval majetky v českých zemích, takže získal například Třeboň či Hlubokou. Krátce poté se majetek Schwarzenbergů rozšiřuje, když zdědí po vymřelém rodu Eggenbergů Český Krumlov.
A.cz: Jak byl rod významný v kontextu habsburské monarchie?
V rámci habsburské monarchie bych jej jmenoval mezi první desítkou stoprocentně, možná v první polovině té desítky. Důležitou postavou rodu je i Bedřich, který se v 19. století stal pražským arcibiskupem a byl velmi štědrý k chudým. Jeho bratrem byl Felix, diplomat a později po roce 1848 (po potlačení revoluce) předseda rakouské vlády.
A.cz: Jak se postavili Schwarzenbergové k českému národnímu obrození a národním snahám?
Oni vnímají vlastenectví zemsky: Toto jsou Čechy a my jsme čeští vlastenci a je celkem jedno, jak mluvíme. V 19. století už ale mluvili Schwarzenbergové prokazatelně česky. Členové rodiny působili v 19. století v českých národních spolcích, například přímý předek Karla Schwarzenberga Karel III. byl předsedou Vlastenecké hospodářské společnosti a české lesnické jednoty a místopředsedou Společnosti Národního muzea.
Už koncem 18. století se rod oddělil na dvě větve: hlubockou a orlickou, k níž patří současný kníže Karel Schwarzenberg. Ty se znovu spojily až v druhé polovině 20. století právě až pod současným českým ministrem zahraničí.
