Vědec Grygar slaví 85 let, největší záhadou jsou podle něj rychlé rádiové záblesky

ČTK ČTK
17. 3. 2021 9:42
"Popularizace vědy je dnes mnohostranná. Internet je však zároveň ošidný, je tam i spousta nesmyslů," říká astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který ve středu slaví 85. narozeniny. Největší nynější záhadou oboru jsou podle něj takzvané rychlé rádiové záblesky.
Astronom Jiří Grygar vzpomíná na 21. srpna 1968
Astronom Jiří Grygar vzpomíná na 21. srpna 1968 | Foto: Veronika Ljuba Bucková

Vědec Jiří Grygar působí v oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. S kolegy spolupracuje na projektu Observatoře Pierra Augera, která je v Argentině v plném provozu od roku 2008. "Sledujeme tak částice ultraenergetického kosmického záření, které má až desetmilionkrát vyšší energie než nejvýkonnější pozemský urychlovač částic LHC v evropské laboratoři CERN poblíž Ženevy," odpověděl Grygar na dotaz ČTK, čím se nyní zabývá.

Dodal, že se vědci v projektu observatoře snaží řešit dvě zásadní témata. "Kdo, nebo spíše co, dokáže tak ultraenergetické částice vysílat a kde ty zdroje částic ve vesmíru jsou," uvedl vědec.

Počátky české účasti v projektu podle něj před lety, kvůli omezeným financím, nebyly snadné. Nakonec však vědci z několika českých institucí získali podporu a úspěšně se zapojili. Pak se podařilo získat nadané studenty, kteří podle Grygara teď patří k vědeckým a technickým "tahounům" projektu. "Nejvíce mne těší, že naše skupina přilákala i vynikající mladé odborníky nejenom z domova, ale také z dalších členských států projektu, kteří u nás pracují na dlouhodobé úvazky," zdůraznil Grygar.

Podotkl, že cesty na observatoř kvůli pandemii sice ustaly, pozorování se však daří ovládat dálkově. "V naší laboratoři se však testují různé součástky pro modernizaci observatoře a jejich doprava do Argentiny je nyní vinou pandemie složitá," dodal vědec.

Na dotaz ohledně výzev oboru Grygar odpověděl, že největší současnou záhadou jsou takzvané rychlé rádiové záblesky. Trvají jen několik milisekund a během krátké chvilky kloužou z vysokých k nižším frekvencím. "Z tempa klouzání lze odvodit přibližně vzdálenost zdroje záblesku od radioteleskopu, a ty vzdálenosti jsou šílené - miliardy světelných let," upozornil Grygar.

"Když známe vzdálenost a intenzitu záblesku, lze spočítat zářivé výkony záblesků - jsou to gigantická čísla. Během několika milisekund trvání záblesku musel zdroj dosáhnout zářivého výkonu jako deset tisíc Sluncí ze zdroje podstatně menšího než Slunce," dodal vědec.

K popularizaci Grygar uvedl, že ho nejvíce baví dotazy posluchačů po přednáškách. "Ty dotazy mne často překvapí a jsou studijním materiálem pro další přednášky," podotkl popularizátor, který také dlouho moderoval naučný pořad Okna vesmíru dokořán a podílel se i na jeho přípravě.

Právě do těch let se datuje popularizační vzpomínka, kterou označil jako jednu z nejlegračnějších. "Ten letní prázdninový den jsme v rámci akce Expedice na bicyklech jeli my astronomové na kolech mezi slovenskými hvězdárnami a naši hostitelé v Piešťanech si přáli, abych večer po dojezdu měl veřejnou přednášku," řekl Grygar. "Přednášel jsem v amfiteátru poblíž lázní v cyklistickém dresu a připadal jsem si jako populární zpěvák na vrcholu kariéry," podotkl vědec.

K současné podobě popularizaci vědy Grygar řekl, že je velmi mnohostranná. Ohledně té české pak připomněl třeba dlouhou historii rozhlasového pořadu Meteor. Zdůraznil také, že je v Česku rozsáhlá síť přístupných hvězdáren a planetárií a vychází tu spousta českých knih i překladů popularizátorů. Vyzdvihl i výhody dostupnosti přednášek na internetu.

"Nikdy nebyla nabídka popularizace tak pestrá jako právě v současnosti. Trochu ošidný je ovšem internet, který obsahuje velké množství nesmyslů, z nichž nejhloupější jsou argumenty o tom, že Země je placatá. Ale na takové pitomosti se normální člověk jistě nedá nachytat," uzavřel vědec.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Írán postihlo zemětřesení o síle 5,9 stupně v oblasti jaderné elektrárny

Zemětřesení o síle 5,9 stupně v neděli zasáhlo íránskou provincií Búšehr, kde stojí i jaderná elektrárna. Informovala o tom íránská státní televize. Zatím však nejsou hlášeny žádné škody ani ztráty na životech. Do zasažené oblasti byly podle televize vysláni záchranáři z íránského Červeného půlměsíce. Nejmenovaný představitel íránské vlády agentuře Reuters sdělil, že zatím nejsou žádné zprávy o poškození jaderného komplexu Búšehr.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Plážové volejbalistky v Mexiku neuspěly

Českým plážovým volejbalistkám se první ze tří turnajů Světového okruhu v Cancúnu nevydařil. Markéta Nausch Sluková s Barborou Hermannovou i Michala Kvapilová s Michaelou Kubíčkovou prohrály oba zápasy ve skupině a nevyužily příležitost získat další body do olympijské kvalifikace.

Ve hře jsou ještě Ondřej Perušič s Davidem Schweinerem, kteří v březnu triumfovali na turnaji Světového okruhu v Dauhá. Také oni začali další čtyřhvězdičkovou akci v Cancúnu porážkou. O postup do play off budou dnes bojovat s domácími Mexičany Rodolfem Ontiverosem a Juanem Virgenem.

České ženské jedničky Nausch Sluková a Hermannová po úvodních porážkách nezvládly boj o účast ve vyřazovacích bojích s bronzovými medailistkami z posledního mistrovství světa Taliquou Clancyovou a Mariafe Artachovou z Austrálie. S druhým nasazeným párem prohrály 23:21, 10:21 a 10:21. Kvapilová s Kubíčkovou nestačily na turnajové desítky Brazilky Anu Patrícii a Rebeccu, jimž podlehly 19:21 a 11:21. Po úspěchu v kvalifikaci neuhrály v hlavní soutěži ani set.

Další turnaj se v Cancúnu koná příští týden.

Turnaj Světového okruhu v plážovém volejbalu kategorie 4* v Cancúnu (Mexiko):

Ženy:

Skupina B:

Clancyová, Artachová (2-Austr.) - Hermannová, Nausch Sluková (15-ČR) 2:1 (-21, 10, 10).

Skupina G:

Ana Patrícia, Rebecca (10-Braz.) - Kvapilová, Kubíčková (26-ČR) 2:0 (19, 11).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Do Černého moře zamíří britské válečné lodě, chtějí podpořit Kyjev

Do Černého moře v květnu zamíří britské válečné lodě, aby tak demonstrovaly solidaritu s Kyjevem a spojenci z NATO v regionu. V neděli o tom informoval list The Sunday Times, který se odvolává na zdroje z námořnictva. Zpráva přichází v době stupňujícího se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, které na východě státu v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. 

Do Černého moře podle zdrojů zamíří torpédoborec třídy Daring s protiletadlovými raketami a protiponorková fregata třídy Duke. V případě ohrožení ruskými plavidly je budou připraveny podpořit bojové letouny F-35 Lightning a helikoptéry Merlin z letadlové lodě HMS Queen Elizabeth. Ta zůstane ve Středozemním moři, protože vstup letadlových lodí do Černého moře zakazuje mezinárodní smlouva, píše The Sunday Times.

List rovněž poukazuje na to, že britské plány kontrastují s postupem Spojených států, jejichž prezident Joe Biden se nedávno rozhodl zrušit plánované vyslání dvou amerických válečných lodí do Černého moře kvůli obavám z eskalace napětí. V této souvislosti The Sunday Times upozorňuje, že náčelník britského generálního štábu Nick Carter v pátek připustil, že Londýn nesouhlasil s Bidenovým rozhodnutím stáhnout do září vojenské jednotky z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy