Osm tun zbraní, rychlost 1900 kilometrů v hodině. Co dokážou miliardové stíhačky F-35

Jan Horák Jiří Kropáček dap Jan Horák, Jiří Kropáček, dap
1. 12. 2023 5:30
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podepsala v pondělí kontrakt na dodání 24 letounů F-35 Lightning II. Jde o největší armádní zakázku v historii, Česko za stroje zaplatí 150 miliard korun. Stálou součástí českých ozbrojených styl se stíhačky stanou roku 2035. Co tyto špičkové stroje umí a jaké jsou jejich technické vlastnosti, ukazuje grafika Aktuálně.cz.
Infografika: Aktuálně.cz | Zdroje fotografií a videa: Lockheed Martin

Stíhací letoun F-35 Lightning II poprvé vzlétl v prosinci 2006. Do výzbroje ho jako první zahrnula americká námořní pěchota o devět let později.

Stíhačku poprvé v boji použil Izrael. V květnu 2018 se v krátkém intenzivním střetu konfrontovala s íránskými milicemi operujícími v Sýrii.

Bitevník je schopen dosáhnout rychlosti 1930 kilometrů za hodinu, což odpovídá 1,6násobku rychlosti zvuku.

Stíhačka ve variantě A, jejíž pořízení schválila vláda Petra Fialy, je dlouhá 15,7 metru, rozpětí křídel dosahuje 10,7 metru a plocha křídel zabírá 42,74 metru čtverečních.

Letoun, který získá česká armáda, je nejrozšířenějším typem užívaným k operacím se vzletem z běžných přistávacích drah. Typ B umí přistávat jako helikoptéra a dokáže vzlétnout z krátké vzdálenosti.

Varianta C je jedinou stíhačkou páté generace s technologií stealth, určenou výlučně pro operace vedené z letadlových lodí.

Hmotnost stroje bez paliva a bez výbavy je 13,3 tuny. S plnou nádrží a v plné výzbroji váží 31,8 tuny.

S plnou nádrží dosahuje bitevník doletu 2200 kilometrů, s průběžným tankováním ve vzduchu jsou možnosti neomezené. Při bitevním nasazení je obvyklou hranicí doletu 1100 kilometrů.

Stíhačka je schopná vystoupat do výšky přes 15 kilometrů. Při nejsložitějších manévrech vydrží přetížení přesahující 9G.

Křídlo F-35 je schopné nést v přepočtu 526 kilogramů výzbroje na metr čtvereční, vedle několika druhů raket i bomb může tento letoun být vybavený jadernou hlavicí typu B61 Mod 12.

Standardní vybavení zbraněmi bitevníku F-35 zahrnuje rotační kulomet 25 mm GAU-22/A, dvě rakety vzduch-vzduch AIM-120C/D a dvě naváděné pumy GBU-31 JDAM. V krajním případě unese letoun 8 tun zbraní. Pozn.: Na snímku je letoun F-35C.

Základní cena jednoho stroje se pohybuje kolem 80 milionů dolarů (téměř 1,8 miliardy korun). Letová hodina stojí v přepočtu bezmála 800 tisíc korun.

K říjnu loňského roku letoun F-35 Lightning II atakoval hranici jednoho tisíce vyrobených kusů na světě, poslední údaje mluví o počtu 975.

Spojené státy plánují do roku 2044 koupit přes 2400 bitevníků F-35 Lightning II.

Na světě je nyní 42 základen poskytujících zázemí této stíhačce, létá s nimi více než 2200 pilotů a stará se o ně více než 15 tisíc techniků.

Minimální garantovaná životnost letounů je do roku 2069, její horní hranice se dotýká roku 2082.

Vedle Spojených států je stíhačka F-35 Lightning II součástí výzbroje ozbrojených sil Velké Británie, Itálie, Austrálie, Norska, Nizozemska, Dánska, Izraele, Japonska a Jižní Koreje.

Smlouvy o dodání letounu už uzavřely také Belgie, Německo, Finsko, Švýcarsko, Singapur, Kanada a Polsko.

Příběh nákupu letounu F-35 Lightning II, nejmodernějšího sériově vyráběného nadzvukového letadla na světě, začala vláda psát předloni 20. července. Tehdy schválila usnesení, že páteří zdejšího letectva budou stroje páté generace. Ministryni obrany Janě Černochové zároveň uložila, aby začala jednat s vládou Spojených států o nákupu bitevníku.

Fialův kabinet se tehdy opřel o jednoznačné doporučení české armády. Za zpracování analýzy odpovídal současný velitel vzdušných sil Petr Čepelka, tehdy řídil sekci rozvoje sil. Podle expertizy nebude armádou nyní využívaných čtrnáct letounů JAS-39 Gripen na plnění budoucích operačních úkolů stačit.

"Jednoznačně se ukazuje, že na budoucím válčišti po roce 2035 bude armáda potřebovat letoun páté generace. Jediný pro nás dostupný představitel v této době je letoun F-35. Musíme udržovat technologickou převahu nad možnými protivníky, stejně jako o to usiluje Severoatlantická aliance."
Karel Řehkanáčelník generálního štábu

Nejen podle Řehky představuje F-35 létající velitelské středisko, jež spojuje prvky špičkového stíhacího letounu, protivzdušné obrany a vrcholného výzvědného a komunikačního centra. V této dekádě se stane páteřním strojem vzdušných sil NATO, což má Českou republiku díky jeho pořízení s aliancí a jejími schopnostmi více propojit.

Černochová hned v srpnu nechala sestavit vyjednávací tým, jenž se skládal ze zástupců resortů obrany, zahraničí a financí. Klíčovými postavami byli náměstek Černochové pro obrannou politiku a strategie Jan Jireš a náměstkyně pro ekonomiku Blanka Cupáková.

Prvnímu ostrému jednání s Američany předcházel takzvaný Dopis s nabídkou, jejž Spojené státy obdržely od ministerstva obrany předloni v pondělí 3. října. Hned následující týden už byl český tým v USA u jednacího stolu. Za Atlantikem potom absolvoval minimálně ještě jedno rokování v průběhu loňského roku.

"Z hlediska celkového životního cyklu, tedy až do roku 2069, vyjde pořízení a následný provoz letounů F-35 na 700 korun ročně na jednoho obyvatele České republiky. 700 korun ročně jeden obyvatel České republiky zaplatí za to, že nás budou chránit nejmodernější letouny páté generace."
Jana Černochováministryně obrany Jana Černochová

"Věříme, že F-35 poskytuje jedinečné schopnosti a interoperabilitu pro posílení bezpečnosti České republiky a NATO na další desetiletí. Těšíme se na další diskuse o tomto potenciálním nákupu s našimi českými protějšky," řekl Aktuálně.cz před úvodním setkáním obou stran tiskový atašé americké ambasády v Praze Griffin Rozzell.

Černochová měla vládu o výsledku jednání seznámit nejpozději loni 1. října. Už 14. září přitom řekla obrana poslední slovo. Tehdy zasedlo kolegium ministryně, což je její klíčový poradní orgán. Skládá se z náměstků, náčelníka generálního štábu či šéfa Vojenského zpravodajství. Kolegium se jednoznačně vyslovilo, aby Černochová poslala návrh na pořízení letounů na vládu.

"Jedním z klíčových závazků, který máme i v programovém prohlášení vlády, je zajištění bezpečnosti občanů a celé naší země. To nejlépe uděláme, když modernizujeme armádu a vybavíme ji tím, co skutečně potřebuje. Jde o zásadní technologický skok," sdělil pak premiér Petr Fiala 27. září pár minut poté, co jeho kabinet transakci schválil.

Podle usnesení musela Černochová uzavřít smlouvu se Spojenými státy o koupi bitevníků do 31. března tohoto roku, ministryně obrany to stihla o dva měsíce dříve. Za americkou stranu kontrakt podepsal velvyslanec v Praze Bijan Sabet. Stroje vyrábí firma Lockheed Martin.

Částka za 24 letounů včetně všech souvisejících nákladů dosáhne 150 miliard korun, začnou se splácet letos. Hradit se budou deset let a každý rok si vyžádají sedm procent výdajů na obranu. První stroje bude mít armáda k dispozici roku 2031. S akvizicí se pojí úplná rekonstrukce základny taktického letectva v Čáslavi a dílčí modernizace dalších složek armády. Loni v listopadu vláda schválila pro záměr finanční rámec.

 

Právě se děje

Další zprávy