"Počítal jsem to a před listopadem jsem za sebou nechal zhruba tisíc rozhodnutí. (…) Plně respektuji, že z dnešní perspektivy se některá ta rozhodnutí prostě beze zbytku vysvětlit nedají. Mohl bych se zase bránit v dalších a dalších případech, ale jsem si v podstatě jist, že nikdy bych to úplně vysvětlit nedokázal," uvedl.
"Chci zdůraznit, že jsem k tomuto rozhodnutí dospěl sám, nikdo mě k němu nenutil. (…) Nevybíravý mediální tlak ze strany některých médií - většina médií se chovala naprosto fér - byl již pro mě a mou rodinu nadále neúnosný," pokračoval a poděkoval představitelům české justice, odborné veřejnosti, kolegům a přátelům, kteří ho podpořili. "Jsou to právě oni, kteří mají největší osobní zkušenost s mou prací i mým charakterem. Kvůli nim jsem se svým rozhodnutím váhal," sdělil.
Fremra sice do funkce ústavního soudce schválil Senát, prezident Petr Pavel ale následně odložil jeho jmenování do doby, než prověří nové informace historiků o Fremrově rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu. Soudce řekl, že prezidentovi oznámil své rozhodnutí v pondělí. "Nemyslím, že to pana prezidenta překvapilo. Řekl mi, že by akceptoval jakýkoliv můj přístup v té věci. Říkal, že tomu rozumí," popsal.
K informaci, že prezidentův konzultační panel nabídl Pavlovi kvůli jeho nominaci svou rezignaci, Fremr uvedl, že by to bylo vůči členům panelu velmi nespravedlivé. "Stěžejní informace, které sloužily jako argumenty proti mému jmenování, oni neznali. Vstupoval jsem do toho procesu hodnocení s představou, že za mnou nic špatného není, a rozhodně to nemohl tušit ani tento výběrový panel," podotkl. "Když jsem dostal nabídku, váhal jsem pro své členství v KSČ, ale jiné výhrady jsem tam vůči sobě a své práci neviděl," doplnil.
Předseda Ústavního soudu Josef Baxa bere na vědomí rozhodnutí místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra vzdát se nominace na ústavního soudce, komentovat jej nebude, sdělil. "Zůstává nás tak pouze 14 a pevně věřím, že pan prezident nabídne Senátu jiného kandidáta, který úspěšně projde nominačním procesem," uvedl Baxa.
"Rozhodnutí Roberta Fremra oceňuji. Vzdát se kandidatury na ústavního soudce považuji za nejlepší ze špatných možností, které v současné situaci připadaly v úvahu. Věřím, že si z toho všichni dokážeme vzít poučení," sdělil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS)
Ústavní soud má v plném obsazení 15 soudců. Minulý týden Baxa prohlásil, že veřejná debata o fungování předlistopadové justice, kterou vyvolala nominace Fremra, je cenná, ale přichází pozdě. V 90. letech se podle něj měla s vlastní minulostí důsledněji vypořádat sama justice. Baxa také v rozhovoru varoval před černobílým viděním minulosti, které považuje za nespravedlivé.
Prezident Petr Pavel rozhodnutí místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra vzdát se nominace na ústavního soudce respektuje. Ocenil, že se Fremr snaží v očích veřejnosti předejít jakýmkoli pochybám o hodnověrnosti či morální integritě soudců Ústavního soudu. Prezident na Twitteru uvedl také, že Fremra považuje za odborníka s nepopiratelnou profesní pověstí, uznáním v mezinárodním prostředí a za jednoho z nejkvalitnějších trestních soudců v Česku.
Rozhodnutí doktora Roberta Fremra vzdát se nominace na soudce Ústavního soudu respektuji. Oba Ústavní soud považujeme za hlavní pojistku ochrany lidských práv a ústavnosti naší země.
— Petr Pavel (@prezidentpavel) August 14, 2023
Fremr patří v Česku k nejzkušenějším trestním soudcům - soudí od roku 1982, byl místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu a působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. Minulý týden uvedl, že zvažuje, že se kandidatury k Ústavnímu soudu vzdá.
Chtěl ale stejně jako prezident počkat na výsledky prověrky, aby jeho krok nemohl být vykládán jako doznání. Už dříve zdůraznil, že nebyl prodlouženou rukou komunistické Státní bezpečnosti. Aktuální zájem některých médií o jeho osobu tehdy označil za nefér kampaň, která obsahuje řadu polopravd i lží.
Politické procesy
Ústav pro studium totalitních režimů minulý týden na základě archivních spisů oznámil, že Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Opuštění republiky bylo podle tehdejšího trestního zákoníku trestné. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické.
Média v posledních dnech rozebírala také Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy obžaloba vinila z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie StB. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.
Server Echo24 napsal, že Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců do vězení skladníka za hanobení republiky. Odvolací soud tento rozsudek později zrušil a propustil obžalovaného z vazby, kde si skladový dělník odseděl pět měsíců.
Ústavní soud nyní prochází personální obměnou, protože řadě soudců skončil nebo skončí mandát. Prezident Pavel již jmenoval ústavními soudci pět svých nominantů: soudce Josefa Baxu, Danielu Zemanovou a Veroniku Křesťanovou, profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a ústavního právníka Jana Wintra. Ústavních soudců je nyní 14 z předpokládaných 15. Nový předseda instituce Baxa k tomu uvedl, že jeden chybějící soudce nepředstavuje pro chod soudu problém.
Případ Olšanské hřbitovy
Případ Olšanské hřbitovy byl jedním z posledních politických procesů v Československu. V létě 1988 se k soudci Městského soudu v Praze Robertu Fremrovi dostal případ vandalismu na Olšanských hřbitovech.
Základem celé kauzy bylo poničení pro komunistický režim významného pohřebiště sovětských a bulharských vojáků, shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať. Podle obžaloby to zavinili dva chlapci, kamarádi devatenáctiletého Alexandra Ereta. Podle serveru Hlídací pes kauzu zmanipulovala Státní bezpečnost tak, že za vůdce skupiny označila právě Ereta, mimo jiné proto, že jeho otec byl německé národnosti a odstěhoval se na Západ.
V době vandalismu přitom Eret s kamarády vůbec nebyl. Pod psychickým nátlakem i fyzickým násilím ze strany tajné policie se však mladík doznal nejen k činům z obžaloby, ale i k údajnému sexuálnímu zneužívání vlastní sestry i propagaci fašismu.
Fremr ho odsoudil k nezvykle vysokému trestu šesti let. Po nástupu do vězení podstoupil psychiatrické vyšetření, které jej označilo za sexuálního devianta. Eret se proto z vězení dostal už v roce 1990 a hned jej převezli do psychiatrické léčebny v Bohnicích. Tam lékaři zjistili, že je duševně naprosto v pořádku. Eret dnes žije v Rakousku a je vysoce postaveným státním úředníkem.
