Toho už se nedožijeme, říkávali v minulých letech bývalí političtí vězni o rekonstrukci někdejší věznice v Uherském Hradišti. Přáli si vybudovat z ní místo, které by budoucím generacím připomínalo nespravedlnosti totalitních režimů. Většina z nich už dnes nežije, ale jejich příběh zachytil připravovaný film Vězení dějin.
"V 70. letech minulého století jsem chodil do družiny, která byla v areálu této bývalé věznice. Po roce 1989 jsem žil delší dobu v Praze, a když jsem se vrátil a viděl, v jakém je stavu, zastyděl jsem se za to, že jsme jako polistopadová generace dopustila, že její prostor je prázdný. Jako bychom něco vytěsňovali," vysvětloval Gogola po nedělním natáčení. Vytvoření dokumentu vnímá jako určitou splátku dluhu lidem, kteří tady trpěli.
"Opravdu zde sídlila školní družina. Děti se pohybovaly na dvorku, kde se dříve popravovalo," řekl starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS), který družinu v areálu bývalé komunistické věznice navštěvoval. Děti se dívaly ven zamřížovanými okny.
Celovečerní dokument režíruje Jan Gogola mladší spolu se svým studentem Matějem Hrudičkou. Poprvé by měl být uveden už letos v listopadu v Uherském Hradišti.
Gogola dokument anoncuje jako filmovou úvahu "o budoucností naší paměti uzavřené v areálu věznice v Uherském Hradišti." Natáčet začali předloni a poslední záběry přidali na konci července shodou náhod ve dnech, kdy ve městě probíhá Letní filmová škola. Jsou navíc poslední, kdo může věznici zachytit v původní podobě, protože začala její rekonstrukce, která se v příštích měsících dotkne vnitřních a venkovních zdí.
K dispozici je zatím úvodní teaser. "Nezdá se ti, že tam zase upadl kus zdi?" ptá se manželka svého muže z okna bytu, ze kterého pozorují chátrání bývalé uherskohradišťské věznice. Když potom mluví o věznici se svým vnukem, vysvětluje jim, že do takové "boudy" by nechtěl jít. Video zachycuje také unikátní setkání politické vězenkyně Vlasty Černé s Jiřím Svobodou, který byl po roce 1989 krátce předsedou komunistické strany a zároveň před rokem 1989 točil v areálu věznice některé záběry svého filmu Jen o rodinných záležitostech.
Černá a Svoboda se potkali také na posledním nedělním natáčení, které bylo pozoruhodné hned z několika důvodů. Přišly se na něj podívat dcery několika zemřelých politických vězňů, nechyběl muzikant a skladatel Jiří Pavlica, který se podílel na hudbě pro film a připravuje i vlastní oratorium inspirované tímto místem. Přítomní měli také možnost vidět vítězné návrhy budoucí podoby celého prostoru nebo některé cenné předměty spojené z minulostí věznice.
Vlasta Černá četla z knihy poezie Jiřího Ortena, kterou si mohla během věznění ve svých osmnácti letech jednu dobu číst. "Několik měsíců jsem byla v samovazbě, tři měsíce jsem neměla možnost se umýt, převléknout, prostě nic, byla to hrůza," popisovala s tím, že ne všichni bachaři byli hrozní, protože jeden jí v noci nosil jídlo. "Řekla jsem mu, že bych moc chtěla tuto knížku. A představte si, že on mi ji donesl a já ji měla celou dobu u sebe a stále ji četla," uvedla.
Jana Arbanová, jejíž matka byla v 50. letech odsouzena za špionáž a velezradu k 25 letům vězení, přinesla ukázat truhlička, do níž rodina ukládala dopisy od maminky z vězení. Další dcery politických vězňů přinesly výrobky z chleba, které jejich rodiče za mřížemi vyráběli. Dagmar Vacková, jejíž prastrýc František Šácha také ve věznici v Uherském Hradišti nespravedlivě seděl, přečetla pro změnu jeho vzpomínky. "Probouzím se, když tlučou na věži, do budíčku ještě něco chybí, ale už nespím. Že bude brzy budíček, mi oznamuje ruch na blízké silnici, jezdí autobusy do Zlína," psal Šácha. Rušné autobusové nádraží totiž stálo v centru města jen velmi blízko od vězení, kolem kterého procházely mimo jiné prvomájové průvody s lidovou muzikou doléhající do cel.
Jak už Aktuálně.cz v minulosti informovalo, z části výjimečného areálu má vzniknout Národní památník Věznice Uherské Hradiště, v dalších místech bude prostor pro soudce, státní zástupce a další státní úředníky. Vedení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových slibuje, že by rekonstrukce měla skončit v roce 2028. Jestli se tak stane, bude záležet především na tom, jestli politici budou dávat ze státního rozpočtu peníze. Jak premiér Petr Fiala, tak ministr financí Zbyněk Stanjura i šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš avizují, že rekonstrukci jednoznačně podporují.
Velkou zásluhu na rekonstrukci i natáčení filmu má Spolek Memoria, které se snaží mnoha různými kroky podporovat vznik národního památníku. V minulosti totiž nebylo vůbec jasné, že památník v kombinaci s muzeem vznikne, někteří lidé navrhovali například bourání rozsáhlého areálu a postavení hypermarketu na jeho místě. "Jsem šťastná, že vzniká film. Stejně tak mám radost, že pokračují práce na rekonstrukci, velmi bychom si přáli, aby tady vznikl skutečně národní památník," říká předsedkyně spolku Anna Stránská.
"Je velmi smutné, že tento objekt více jak 30 let ve vlastnictví státu chátral poté, co skončila vláda jedné strany," dodal starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha. "To se dá těžko pochopit. Nechci být zbytečný optimista, ale když posuzuji celý vývoj situace v poslední době, tak si skutečně myslím, že se mílovými kroky blížíme k cíli," prohlásil v neděli během natáčení.
Pokud nebudou žádné problémy, stavba by podle ministra financí Zbyňka Stanjury mohla začít v roce 2026, trvat by měla 30 měsíců. Spolek Memoria usiluje spolu s uherskohradišťskou radnicí o to, aby se věznice stala Národním památníkem obětí totalitních režimů.
Video: Tuto knihu jsem měla v samovazbě
