Co přesně se stalo?
Premiér Fiala měl od června 2015 do listopadu 2020 uložených 950 tisíc korun v Podnikatelské družstevní záložně. Jde o finanční ústav, jenž spravuje peníze svých členů. Předseda vlády je tam poslal ze svého běžného účtu. Roku 2015 tam ve třech platbách převedl celkem 700 tisíc korun, při další transakci v červnu 2017 poslal zbytek.
Držení těchto peněz však neuvedl v majetkovém přiznání. Zákon o střetu zájmů přitom veřejným funkcionářům ukládá povinnost odevzdávat přehled příjmů a majetku před nástupem do funkce, každý rok během úřadu a po ukončení veřejné služby.
"V obecné rovině platí, že v případě vstupního oznámení se oznamují ty (běžné, spořicí aj.) účty, na nichž veřejný funkcionář k rozhodnému dni (den předcházející dni zahájení výkonu funkce) má více než 500 000 korun," sdělil Mladě frontě Dnes Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva spravedlnosti, kam se oznámení podávají.
Proč je to problém?
Majetkové přiznání slouží k tomu, aby měla veřejnost přehled o financích svých volených zástupců. Díky tomu lze kontrolovat, jak se majetkové poměry politiků či vedoucích úředníků vyvíjely v průběhu jejich služby, případně zda odpovídají jejich oficiálním příjmům.
Z tohoto pohledu premiér zamlčel, že součástí jeho majetku je 950 tisíc korun. Nikdo však nezpochybnil, zda si je mohl vydělat. Roku 2015, kdy do záložny peníze poslal, mu bylo 51 let a měl za sebou více než dvacet let působení v akademické sféře. Osm let působil jako rektor Masarykovy univerzity, více než rok byl ministrem školství a už dva roky zasedal v Poslanecké sněmovně.
Fiala nepřiznáním těchto peněz porušil zákon o střetu zájmů, za což lze udělit pokutu až 50 tisíc korun. Řízení by vedl městský úřad ve Fialově trvalém bydlišti, tedy v Brně. Sankci se ale s největší pravděpodobností vyhne, jelikož přestupek je promlčený. Premiér podle svého vyjádření pošle stejnou částku na charitu.
Jak to premiér vysvětluje?
"Až do vašeho dotazu jsem si bohužel neuvědomil, že účet v družstevní záložně znamená nějaký podíl. Já to bral jako běžný bankovní účet. Moje chyba, to mě mrzí," odpověděl Petr Fiala na dotazy serveru Seznam Zprávy, který na jeho prohřešek tento týden upozornil.
Premiér naráží na pasáž zákona, jež mluví o povinnosti přiznat "podíl v obchodní korporaci nepředstavovaný cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem". I kdyby však peníze ležely na běžném účtu, bylo Fialovou povinností je zanést do oznámení, když v roce 2017 obhájil poslanecký mandát.
Premiér peníze svěřil záložně na doporučení svého poradce Miloše Růžičky, s nímž se zná od 90. let. Jak sám řekl, důvodem bylo "diverzifikovat zdroje", tedy rozdělit své úspory do víc finančních ústavů. Růžička dříve spoluvlastnil marketingovou agenturu Bison & Rose a radil někdejšímu ministrovi vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD).
Podle mluvčího vlády Václava Smolky Fiala benefit z uložených peněz v záložně neměl. Po pěti letech prostředky vybral a využil je ke koupi bytu v Brně. "Pro jistotu jsem doplnil například i svoje dlouholeté penzijní připojištění," oznámil Fiala ve středu, že po odhaleném prohřešku prověřil svá majetkové přiznání a zanesl do nich nový údaj.
Co je Podnikatelská družstevní záložna?
Podnikatelská družstevní záložna funguje od roku 1996. Seznam Zprávy upozornily, že mezi její klienty patřil i bývalý šéf poslanců ODS Petr Tluchoř či loni za korupci odsouzený bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Část doby, kdy Fiala využíval služeb záložny, instituci řídila neteř zakladatele agentury Bison & Rose Tereza Bisová.
Záložna v minulosti vykazovala problémy. Potvrzené však byly až v době, kdy už z ní Fiala peníze stáhl. Za neprůhlednou správu vkladů spočívající v nedodržení zásad "prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a provádění mezinárodních sankcí" dostala od České národní banky pokutu 200 tisíc korun.
"Ke dni 5. 6. 2020 nedisponovala řídicím a kontrolním systémem, který by byl účinný, ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností Podnikatelské družstevní záložny," rozhodla klíčová tuzemská finanční instituce předloni v říjnu.
Seznam Zprávy rovněž upozornily, že policie se zabývá podezřením, že ze záložny bylo vyvedeno více než 100 milionů korun určených na nákup munice pro Ukrajinu, která se od předloňského února brání ruské invazi. Na případu spolupracuje Národní centrála proti organizovanému zločinu.
