Brno - Bývalá šéfka společnosti Trangas a předsedkyně dozorčí rady nadace manželů Klausových Alena Vitásková definitivně neuspěla se žalobou na týdeník Respekt kvůli narčení ze spolupráce se Státní bezpečností.

Vitásková požadovala po týdeníku téměř deset milionů korun.

Nejvyšší soud ale nyní odmítl dovolání Vitáskové, které se nelíbil verdikt Vrchního soudu v Praze. Ten Vitáskové přiznal nárok na odškodnění ve výši sto tisíc korun. Taková částka ale nebyla podle ní přiměřená způsobenému poškození její pověsti.

Od deseti po sto tisíc korun

Rozhodnutím Nejvyššího soudu tak s definitivní platností pětiletý kolotoč soudních jednání končí.

Spor se začal v roce 2001, kdy Týdeník Respekt publikoval článek s titulkem "Kontrarevolucionáři v Transgasu". V něm napsal, že stát strategický podnik svěřil "nevědomé" spolupracovnici Státní bezpečnosti Aleně Vitáskové.

Ta Respekt s tím, že už v roce 1999 soud rozhodl, že její jméno bylo zařazeno mezi spolupracovníky Státní bezpečnosti neoprávněně, zažalovala.

Vitásková ale nepožadovala omluvu, chtěla vysoudit vyplacení odškodného.

Spor řešil dvakrát Městský soud v Praze, Vrchní soud i Nejvyšší soud. A soudy v prvním kole rozhodly, že Respekt Vitáskovou poškodil, a proto má nárok na odškodnění ve výši deset tisíc korun. Nejvyšší soud ale v roce 2005 tyto verdikty zrušil.

Podle soudců Nejvyššího soudu nebylo dostatečně posouzeno, jak byla Vitásková poškozena.

"Obecně je společností vnímáno, že označení konkrétní osoby jako spolupracovníka (konfidenta) policejních orgánů je pro takovou osobu krajně dehonestující, pravidelně spojené s faktickým morálním vyloučením této osoby ze 'slušné' společnosti," uvedl Nejvyšší soud v rozhodnutí.

Při novém posouzení případu Městský soud v Praze částku, kterou měl Respekt vyplatit, zvýšil na třicet tisíc korun, Vrchní soud pak odškodnění navýšil na sto tisíc korun.

Charita kvůli špatné pověsti

Soudy potvrdily, že článek neměl žádný vliv na profesní kariéru Vitáskové, z funkce šéfky Transgasu byla odvolána až v roce 2003. Pak se stala se šéfkou Pražské plynárenské i  předsedkyně dozorčí rady nadace manželů Klausových

Vrchní soud se ale přihlásil k názoru Nejvyššího soudu, že označení za spolupracovníka Státní bezpečnosti vede k morálnímu vyloučení osoby ze slušné společnosti.

"Částka sto tisíc korun je způsobilá zmírnit vzniklou újmu a odpovídá i spravedlivému zadostiučiní," uvedl Vrchní soud.

Vitásková ale s takovým odškodněním nesouhlasila a znovu se letos v lednu obrátila na Nejvyšší soud s dovoláním.

"Zkreslené a záměrně manipulované informace měly za následek, že jí žádný významný manažerský post už nikdy nebyl nabídnut," uvedli právníci Vitáskové v dovolání.

A místa v charitativních organizacích Vitásková podle dovolání přijala proto, aby zmírnila negativní pověst o své osobě vyvolané článkem v Respektu.

Nejvyšší soud ale dovolání odmítl. "Není naplněn žádný z případů přípustnosti dovolání," uvedl senát Nejvyššího soudu pod vedením Pavla Pavlíka s tím, že soudy při rozhodování respektovaly závěry předchozího rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Desetitisícové pokuty

Respekt se ke sporu vrátil letos v dubnu, kdy na základě nově získaných dokumentů z archivů ministerstva vnitra napsal, že nevědomá spolupráce Vitáskové s krycím jménem Eva se Státní bezpečností je v podstatě vyloučena.

Archivní odbor ministerstva vnitra objevil na jaře několik listů pracovního spisu vyšetřovatele Státní bezpečnosti Radima Macháčka, který podle dokumentů stal řídícím důstojníkem agentky Evy

"Na jiných dokumentech StB ze spisu Eva se dočteme třeba výpověď paní Vitáskové o tom, kdo se s kým sešel na pracovních cestách do zahraničí a o čem se bavili na večeřích nebo pracovních obědech," napsal v článku Respekt.

V Česku soudy zatím lidem, kteří si stěžují na nepravdivé články, přiznávají většinou odškodné ve výši desítek tisíc korun.

Respekt už musel po rozhodnutí soudu zaplatit sto tisíc korun bývalému premiérovi Stanislavu Grossovi za článek o jeho údajných telefonních kontaktech se správkyní nevěstince.

Jiná situace je třeba na Slovensku. Deník Sme už musel zaplatit tři miliony korun soudci Nejvyššího soudu Haraldovi Stiffelovi za to, že napsal, že v osmdesátých letech rozhodoval v politickém procesu s knězem Jozefem Labudou.

Pět milionů korun musel zaplatit slovenský nejčtenější deník Nový Čas politikovi Jánu Slotovi za sérii článků, podle kterých opilý močil z terasy bratislavské restaurace.