Zavedení školného by podle Dzurindy prospělo nejenom na Slovensku, ale v celé Evropě, která výrazně zaostává ve kvalitě škol za Spojenými státy.
"Když jsem viděl žebříček kvality vysokých škol, tak jsou tam z Evropy pouze dvě britské a švýcarská. Lidé si vezmou půjčku na pořízení televize nebo pračky, na vzdělání si to ale nedovolí," řekl Dzurinda před studenty brněnské Masarykovy univerzity. Většinu posluchačů přitom tvořili mladí lidé ze Slovenska.
Za vzdělání nechceme platit
V Česku studuje na vysokých školách asi deset tisíc Slováků, jen na Masarykovu univerzitu v Brně se jich ročně hlásí tisíce.
Infobox
Osm let vládnoucí ČSSD označovala rozvoj vzdělávání za jednu ze svých programových priorit. Jaké priority ovšem mají ti, kteří se o moc utkají v nadcházejících parlamentních volbách?
Prohlédněte si odpovědi lídrů, kteří se v březnu a dubnu utkali v rámci politického Wimbledonu na Aktuálně.cz
Právě školství, jeho kvalita a možnosti zlepšení přitom byly tématem většiny otázek, na které Dzurinda studentům téměř dvě hodiny odpovídal.
Slovenská vláda školné v parlamentu ani na několik pokusů neprosadila. Dzurinda se chce o jeho zavedení snažit i nadále. Školné ale nyní nepatří mezi hlavní témata slovenských voleb, většina hlavních politických sil se o něm nezmiňuje ani ve svých předvolebních materiálech.
"Chce to více statečnosti, více Blairů," uvedl dnes Dzurinda s odkazem na to, že britský premiér Tony Blair prosadil zavedení školného rok a půl před volbami. Školství a zdravotnictví označil Dzurinda za oblasti, kde je na Slovensku nejvíce práce a kde jsou potřeba výrazné reformy.
Podle slovenského premiéra bude vzdělávání rozhodující také pro to, zda se změní život slovenských Romů, kteří patří k nejchudším obyvatelům Evropské unie. Právě Dzurindova vláda Romům výrazně omezila přístup k sociálním dávkám a vyplácení části peněz podmínila tím, že Romové budou posílat svoje děti do školy.
Řešení, které funguje
"Je to systém , který funguje. Poprvé za dobu, co jsme si lámali hlavu s tím, jak celou situaci řešit mám pocit, že jsme to řešení našli," řekl Dzurinda. Dodal, že nejvíce je to nyní vidět na tom, že malí Romové častěji než dříve pravidelně chodí do školy. Výsledek reforem se ale podle Dzurindy ukáže až za delší dobu.
"To se projeví teprve až dnešní páťaci z Hrabušic (jedna z největších romských osad na východu Slovenska - pozn. redakce) budou studovat na vysoké škole," řekl slovenský premiér.
Na Slovensku žije asi 320 tisíc Romů. Čtyřicet šest romských osad, ve kterých žijí tisíce lidí, nemá žádnou infrastrukturu, to znamená vodovod, plyn nebo kanalizaci a nevede do nich ani asfaltová cesta.
Bez práce bylo minulý rok na osmdesát procent slovenských Romů a většina z nich je odkázána na sociální dávky. "Po reformách se sice počet lidí žijících v chudobě v podstatě nezměnil, ale zvýšila se její intenzita," uvedla v minulém roce na základě informací Světové banky zpráva pro slovenskou vládu.
Vemte si příklad z Blaira
Dzurinda, jehož přednášce na brněnské univerzitě přihlížel také stínový ministr školství za ODS Walter Bartoš, se vyhýbal jakémukoliv srovnávání předvolební situace na Slovensku a v Česku.
Když mluvil o politice, činil tak spíše obecně. "Když už politici říkají, že mají dost pravičáků, tak jim říkám, ať si vezmou příklad z levičáka Blaira," řekl Dzurinda, jehož strana SDKÚ se nyní v předvolebních průzkumech na Slovensku pohybuje s asi desetiprocentní podporou mezi druhým a čtvrtým místem, daleko za opozičním Smerem.
Odkazy na kroky Dzurindovy vlády - zavedení rovné daně, reformy důchodového systému a zdravotnictví - používají nyní v předvolební kampani dvě nejsilnější české politické strany, ODS a ČSSD.
Pro sociální demokraty jsou důkazem toho, že reformy vedou k chudobě lidí. ODS na jejich dopadech naopak dokazuje, že nesou výsledky.
Podle průzkumu společnosti Median a Gabal Analysis and Consulting se ale používání výsledků slovenských reforem nezdá třem čtvrtinám lidí, které agentura oslovila. Názor, že používání příkladu slovenských reforem není vhodné, je vlastní voličům všech parlamentních stran, všech věkových, příjmových i vzdělanostních kategorií, vyplynulo z průzkumu.
