Její velitel přišel o místo, další padání hlav se očekává. Znalci poměrů však neplánují zásadní reformu.
Vše začalo v noci na 27. dubna, kdy se policejní náčelník v čtvrti Caricyno Denis Jevsjukov vracel domů ze služby, kde zapíjel narozeniny a hádku se ženou.
Ve voze se major pohádal s řidičem, kterého zastřelil. Z auta vystoupil a cestou do blízkého supermarketu zranil jednoho muže a ženu.
V obchodě vyměnil zásobník a zastřelil pokladní a jednoho zákazníka, další čtyři lidi zranil; ženám prý střílel do tváře, mužům do rozkroku. Pak střelce zatkla hlídka.
Velitel nechtěl podat demisi
Vyšetřování se vzápětí ujal dlouholetý velitel moskevské policie Vladimir Pronin.
Tvrdil, že zatčený policista, překřtěný médii na "krvavého majora", si dosud vedl jako výborný profesionál a teď se kaje.
Mezitím prezident Dmitrij Medveděv tak dlouho čekal na Proninovu demisi, až generála, považovaného za chráněnce moskevského starosty, sám odvolal.
Už krátce po činu deník Izvestija vysvětloval krveprolití jako nevyhnutelný důsledek "syndromu beztrestnosti" ruských strážců pořádku.
„Po mně přijdou další…"
Žurnalisté listu pátrali dále a odhalili, že Jevsjukov vůbec neprosil Pronina v slzách o odpuštění, ale vyhrožoval, že jestli se z vězení nedostane, budou ho následovat další náčelníci.
Dvaatřicetiletý major totiž nevděčil za bleskovou kariéru úspěchům při dopadání zločinců, ale úplatkům svým šéfům.
Zapleten byl prý i do obchodování svého podřízeného se zabavenými zbraněmi. Udání se však dávala k ledu až do Jevsjukovova zatčení, podobně jako dřívější majorovy delikty.
"U nás se náčelníkem stává ten, kdo odesílá peníze nahoru. Jevsjukov to rychle pochopil. Pravidelně nosil obálky tehdejšímu veliteli kriminálky," prozradil listu bývalý majorův kolega Andrej Romanov.
Policisté vědí, že se povýšení sotva dočkají za zásluhy. "Funkce náčelníků se prodávají za 150.000-300.000 rublů (přibližně 90.000-180.000 Kč)," zaznělo na jednom z internetových fór strážců pořádku.
„Krvavý major" není zdaleka první
Jevsjukov není jediný střelec s nárameníky. Podobné případy se odehrály v minulých letech v Moskvě, Kemerovu, Toljatti.
"Takový Jevsjukov by se nikdy nedostal k policii, kdyby se nerozpadla psychologická služba," tvrdí profesor Michail Vinogradov, který do roku 1990 velel asi 2000 psychologů v policejních službách.
Za sovětských dob sítem neprošlo na 30 procent zájemců, nyní by bylo záhodno odmítnout 90 procent uchazečů, pro které je práce u policie hlavně byznys.
O potřebě policejní reformy se mluví od počátku desetiletí. Ale v době, kdy už je v běhu armádní reforma, se nejeví prioritou.
Ministr vnitra nicméně slibuje udělat vše, aby se případ Jevsjukov už neopakoval.