Praha - Kardinál Dominik Duka podal žalobu kvůli kontroverzním divadelním inscenacím Naše násilí a vaše násilí a Prokletí chorvatského režiséra Olivera Frljiče, které v květnu uvedl festival Divadelní svět Brno 2018. Uvedly to čtvrteční Lidové noviny (LN).
V jedné ze scén herec ztělesňující Ježíše znásilňuje muslimku, což vyvolalo protesty přímo v průběhu divadelního představení. V druhé hře je například vyobrazená socha připomínající papeže Jana Pavla II. se ztopořeným penisem. Podle hlavy české katolické církve se obě hry hrubě dotkly jeho práv zaručených Listinou základních práv a svobod.
Duka zmiňuje útok na nezadatelnost práv, na svobodu náboženského vyznání či na právo na důstojnost a čest. Jakožto primas český má za to, že hanlivé zobrazení Krista dopadá i na něj, proto se obrací na soud, napsal deník.
"Rozhodl jsem se podat žalobu jako fyzická osoba. Jsem sice i statutární orgán České biskupské konference a reprezentuji katolickou církev navenek v České republice, ale předně miluji Krista jako člověk. Postup divadla silně zasáhl do mého vyznání, a proto se obracím na soud, aby rozhodl, co je ještě umění a co již je jen úmyslné poškozování jiné osoby a mých práv," sdělil LN kardinál.
Dukova žaloba míří na Centrum experimentálního divadla, jež spravuje mimo jiné Divadlo Husa na provázku, které hry uvedlo. Podání přijal Městský soud v Brně.
Nově zvoleného ředitele Centra experimentálního divadla Brno (CED) Miroslava Oščatku Dukova žaloba zaskočila. Oščatka věří, že soud rozhodne v prospěch centra. Ředitel pořadatelského Národního divadla Brno Martin Glaser uvedl, že nezávislý soud rozhodne, kdo má a nemá pravdu.
Kvůli uvedení kontroverzní hry Naše násilí a vaše násilí, které provokativní formou poukazuje na vztah Západu k blízkovýchodním zemím, podali lidé už několik trestních oznámení. Podle oznamovatelů šlo například o podněcování k nenávisti či šíření pornografie. Představení na desítky minut přerušili pravicoví radikálové z hnutí Slušní lidé, herci ho ale dohráli. Kvůli jednání radikálů podala trestní oznámení například senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerové (za SZ). Existuje podle ní podezření, že jejich jednání naplnilo skutkovou podstatu výtržnictví.
