Data pocházejí z celosvětového průzkumu E-Survey of Road Users Attitudes z konce roku 2018, který se zaměřil na chování řidičů za volantem. Zkoumal jejich postoj k používání bezpečnostních pásů, maximální povolené rychlosti nebo právě k požívání alkoholu za volantem.
Jen v rámci Evropské unie se průzkumu zúčastnilo 21 tisíc lidí - z toho jen v Česku 989 respondentů. Téměř dvě třetiny dotázaných Čechů se přitom bezvýhradně vyslovily pro zachování takzvané nulové tolerance alkoholu, dalších dvanáct procent se vyslovilo "spíše pro".
Nějakou míru alkoholu by naopak řidičům za jízdy rádo povolilo 15 procent Čechů. Zdá se tak, že návrh ODS má u veřejnosti jen minimální podporu.
Občanští demokraté argumentují zejména tím, že Česko je jednou z mála zemí, kde nulová tolerance platí a její zrušení by nás přiblížilo západním standardům. "Jsem přesvědčen, že pokud to zvládá většina civilizované Evropy, zvládneme to i my," uvedl předseda ODS Petr Fiala.
Nulovou toleranci Česku řada obyvatel EU závidí
Paradoxně však výzkum také ukazuje, že i v zemích, kde je alkohol za volantem do jisté míry tolerován, by si řada tamních obyvatel ve skutečnosti přála zavést sníženou nebo nulovou toleranci.
"Velmi zajímavé je srovnání s dalšími evropskými zeměmi. Odpovědi jsou velmi podobné jako v České republice. To znamená, že i v zemích, které mají nějakou toleranci alkoholu za volantem povolenou, je většina lidí proti alkoholu za volantem," říká Veronika Valentová z Centra dopravního výzkumu, které na analýzu upozornilo. Detailnější výsledky průzkumu za Českou republiku budou podle ní zveřejněny v průběhu několika týdnů.
Valentová také dodává, že na souvislost alkoholu a fatálních nehod opakovaně upozorňuje i Evropská rada pro bezpečnost v dopravě. "Podle odhadů Evropské komise by nemuselo být na silnicích v EU ročně usmrceno na pět tisíc osob, pokud by byli všichni střízliví," dodává Valentová.
Proti návrhu ODS se silně ohradil také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), který ho označil za "opravdový populismus". Návrh podle něj hazarduje se zdravím občanů a ve výsledku by snížil bezpečnost na silnicích. Ke stejnému závěru ostatně došli loni na půdě Poslanecké sněmovny odborníci na dopravu, kteří se zúčastnili semináře, jenž řešil možnost prolomení nulové tolerance alkoholu u cyklistů a právě i řidičů.
"Nehody zapříčiněné alkoholem vykazují více než 2,5krát vyšší závažnost smrtelných následků ve srovnání s celkovým průměrem. Nadprůměrnou závažnost však vykazují i nehody při minimálním obsahu alkoholu v krvi do 0,24 promile. Jedno z hlavních doporučení odborníků tak bylo neměnit nulovou toleranci alkoholu v silničním provozu," připomíná závěry semináře Valentová.
Nehod pod vlivem přibývá
Další oponenti poukazují na to, že nehod spojených s alkoholem v Česku přibývá. Loni jich bylo o 375 více než o rok dříve. Celkem šlo o 4626 autonehod, které si vyžádaly 62 životů.
Fiala však reaguje tím, že ODS se nesnaží zavést povinnosti řídit pod vlivem, pouze chce dát řidičům více volnosti v rozhodování. "Argument o nehodách pod vlivem je lichý. Ty nehody se dějí i při nulové toleranci. Pokud se na řízení s jedním pivem necítíte, tak zkrátka neřiďte, tak jednoduché to je. Půl promile opravdu není povinnost," uvedl Fiala.
Česká republika dlouhodobě patří k rekordmanům ve spotřebě alkoholu na hlavu. V Evropské unii Česko předběhla pouze Litva. Zatímco Češi ročně spotřebují 14,4 litru alkoholu na osobu, Litevci zvládnou litrů vypít patnáct.
Pro zajímavost, nehody se smrtelným, těžkým či lehkým zraněním zaviněné řidičem s přítomností alkoholu do 0,5 promile v letech 2012-2018 si lze prohlédnout v aplikaci Dopravní nehody v ČR.
