Domácích zabijaček loni mírně přibylo. Výslužku si může odnést skoro každý

ČTK ČTK
25. 2. 2018 15:10
Přestože domácích zabijaček dlouhodobě spíše ubývá, minulý se rok jejich počet mírně zvýšil.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Langer

Praha - Domácích zabijaček prasat, kdy si lidé dopřejí jitrnice nebo škvarky z ručně vykrmeného pašíka, dlouhodobě ubývá. Loni se však jejich počet zvýšil o zhruba 7000 na 107 000. Do budoucna se počítá s poklesem, letos by mělo jít o 104 000 odhadlo tiskové oddělení ministerstva zemědělství.

Před desetiletím šlo o necelý dvojnásobek ročně. Do tohoto počtu započítává porážky prasat v domácnostech nezemědělců i zemědělců mimo jatka. V domácnostech samotných nezemědělců bylo loni porážek kolem 22 500, odhadlo ministerstvo.

Průměrná porážková hmotnost byla loni 112 kilogramů, tedy o necelý kilogram vyšší než před rokem. V loňském roce částečně do počtu přispěly i porážky prasat na Zlínsku nařízené veterináři kvůli bránění šíření afrického moru prasat.

Veterináři mají o počtech domácích porážek ve Zlínském kraji, kde loni propukla u divokých prasat nákaza africkým morem, informace pouze z podzimu, od kdy se musely začít hlásit.

"Od 11. listopadu do 29. prosince bylo zlínské krajské veterinární správě nahlášeno, že proběhne porážka u celkem 85 kusů domácích prasat; nešlo vždy o povinnou porážku ve vysoce rizikové oblasti u neregistrovaných chovatelů, ale i o porážky, které probíhaly v tzv. oblasti zvýšeného veterinárního dozoru, která se z větší části překrývá s aktuální zamořenou oblastí," sdělil mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Dalších šest porážek prasat nahlásili lidé mimo rizikovou oblast, tedy nepovinně. První vlna porážek však byla již v létě.

Ačkoliv se před časem mluvilo o zákazu tradičních zabijaček, veřejné zabíjení prasete před celou vesnicí je zakázané již zhruba 50 let. Veterináři již dříve informovali, že zvíře má být poražené šetrně, samotný akt usmrcení by tak neměl být divadlem pro obec.

Domácí porážky, které se provedou v hospodářství chovatele, však možné jsou. Od loňského listopadu pak díky novele veterinárního zákona platí, že výslužky ze zabijačky se můžou rozdávat prakticky libovolně, nejenom příbuzným, oznámili tehdy veterináři.

Uzpůsobili po platnosti zákona dikci tehdejšímu ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL). "Lidé mohou darovat bez hrozby sankce produkty ze zabijačky, tak jak to ostatně celé generace dělají. Veterinární zákon umožní darovat výslužku ze zabijačky nejen rodině, ale i osobě blízké. A osobou blízkou je každý, kdo by újmu druhého považoval za újmu vlastní. A to může být na vesnici prakticky každý," sdělil tehdy ministr.

Veterináři však tehdy zdůraznili, že se výslužky nemají prodávat. "Jako rozpor se zákonem bude jednoznačně hodnocen nález produktů z domácí porážky na trhu, například ve veřejném stravováním," uvedli. Kontrola domácích porážek se podle nich však bude provádět pouze ze zdravotních a nákazových důvodů. I přes toto zjemnění zákona se do budoucna očekává pokles domácích zabijaček.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Izraelské letouny pálily na cíle v centrální Sýrii, tvrdí Damašek

Syrská protiraketová obrana reagovala na izraelský útok v blízkosti města Masjáf v provincii Hamá. Rozsah škod je zatím nejasný a nejsou informace o možných obětech. Slyšet ale byly výbuchy a na místě propukl požár. S odkazem na syrskou státní agenturu SANA to napsala agentura AP.

Obyvatelé sousedního Libanonu uvedli, že slyšeli hluk z izraelských bojových letounů, které přelétaly nízko nad zemí.

Agentura AP píše, že jde o nejnovější ze série izraelských útoků v Sýrii za poslední týdny, které se uskutečnily navzdory koronavirové pandemii a přichází ve chvíli rostoucího napětí mezi Izraelem a ozbrojenci z militantní libanonské skupiny Hizballáh v Sýrii a na hranici s Libanonem. Damašek tvrdí, že Izrael podnikl v uplynulých dvou měsících nejméně sedm náletů. Terčem měli být íránské síly a jejich spojenci, kteří stojí na straně syrské vlády.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Vídeň se přidala k vlně protestů, na demonstraci proti rasismu se sešlo 50 000 lidí

Na demonstraci proti rasismu a rasisticky motivovanému policejnímu násilí se ve čtvrtek v centru Vídně sešlo kolem 50 000 lidí. S odvoláním na oficiální odhad policie to napsala agentura APA. Rakouská metropole se tak přidala k celosvětové vlně protestů, kterou vyvolala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

Shromáždění začalo kolem 17:00 SELČ na náměstí Platz der Menschenrechte nedaleko Uměleckohistorického muzea. Policie zprvu velikost davu odhadla na 10.000 účastníků, pak se ale k protestu navzdory dešti rychle přidávaly další tisíce lidí. Každých deset minut dav rostl zhruba o 5000 lidí a demonstrace brzy zaplnila i blízkou ulici Mariahilfer Strasse a náměstí Museumsplatz.

Zdroj: ČTK
Další zprávy