Brno - Všechno oblečení dolů, osprchovat, dezinfikovat, obléci speciální šaty a jde se na návštěvu. Řeč není o anesteziologicko-resuscitačním oddělení nemocnice, ale o šlechtitelském chovu prasat. Bez takové vstupní procedury se mezi prasata nedostane ani veterinář.
Přestože mezi lidmi se v souvislosti s prasečí chřipkou šíří obavy, zda jíst vepřové a pohybovat se v blízkosti vepřínů, chovatelé prasat nad takovými obavami nesouhlasně kroutí hlavami.
Z prasat není třeba mít strach - naopak. Jsou to právě vepři, kteří jsou náchylní na různé bacily. A ty může do vepřína zanést zrovna člověk.
V chovech prasat proto fungují velmi přísná bezpečnostní opatření, ať už za plotem „prasečáku" řádí chřipka nebo ne. Podobná opatření už mají snad jen drůbežárny, například v kravínech tak přísná hygiena není.
„Hygienické podmínky si dnes dobré chovy prasat velmi hlídají. Kdyby totiž došlo k zavlečení nějaké nemoci, znamenalo by to pro ně milionové škody," podává důvod Libor Sládek z Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity.
Jeden jateční vepř má cenu kolem tří tisíc korun, v chovech jich bývají tisíce. Čistokrevná prasnička ze šlechtitelské základny se cení až na osm tisíc korun, když je ze zahraničí, může stát i dvojnásobek. A její geny si chovatelé samozřejmě hýčkají.
K prasatům jen ve vypraném
V chovech prasat, a především těch šlechtitelských, proto myslí na chřipku, ale i další nemoci, každý den.
„Řadoví zaměstnanci musí projít při každém vstupu do chovu hygienickou smyčkou. Svlečou si civilní oblečení v takzvané špinavé šatně, umyjí se a obléknou čistý pracovní oděv," popisuje Lubomír Vítek z olomouckého Genoservisu.
Návštěvy musí mít za sebou třídenní karanténu. Nepadá v úvahu, aby předtím byly v jiném chovu prasat nebo třeba na domácí zabíjačce.
Přísná pravidla ale má i export zvířat nebo navážení krmiva. Kolem farmy je vysoký plot, zabezpečený proti podhrabání. K prasatům se nesmí dostat žádný jiný živočich, který by sem zavlekl bacil.
„Případná nemoc má pro nás dvě velká rizika. Tím prvním jsou náklady na léčení zvířat. Druhá věc pak je, že nemocné zvíře už není schopno manifestovat svůj genetický potenciál," vysvětluje Vítek.
Na bacily mají filtry
Právě díky těmto vysokým standardům bezpečnosti jsou zatím chovatelé prasat klidní.
„Že ve světě řádí prasečí chřipka? U nás se nic zvláštního neděje. Kdyby byla potřeba nějaká zvláštní opatření, dají nám hygienici včas vědět," komentuje paniku kolem viru H1N1 Josef Kameník z Rolnického sdružení Dobřínsko.
Také hygienici zatím, co se týče chřipky ve vepřínech, nechystají nic zvláštního. „Lze říci, že v tuto chvíli však našim chovům nebezpečí nehrozí," ohlásil dnes v on-line rozhovoru mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
Kdyby k zavlečení viru do chovu prasat přece jen došlo, začnou opatření, jaká lidé znají z uplynulých případů ptačí chřipky. „To znamená uzavřít chov, vymezit ohnisko a zlikvidovat je, protože jde o nebezpečnou nákazu," vysvětlil Duben.
Chovatelé jsou na krizový scénář připraveni. „Naše farma je stavěna tak, aby se v případě ohrožení daly na vstupy vzduchu do ventilace přistavět biologické filtry," říká Lubomír Vítek. Ty by dovnitř ani ven nevpustily nebezpečné kapénky.
Přece jen strach: Z nevědomosti
Mnohem větší obavy než ze skutečného vypuknutí epidemie prasečí chřipky mají chovatelé prasat z lidské nevědomosti. Pokud by vystrašení lidé přestali ze strachu kupovat vepřové, ztráty by byly nemalé. Přitom z řízku nebo salámu chřipku určitě nedostanou.
„Už ten název prasečí chřipka je zavádějící. Vhodnější by bylo například pojmenování hybridní," přál by si předseda Svazu chovatelů prasat Jaroslav Hajda.
„Předběžné průzkumy ukazují, že nikdo z lidí nakažených novým hybridním virem, který je nazýván prasečí, ani nebyl v kontaktu s prasaty," upozorňuje Hajda.
