Hongkong - Jsou pesimistické předpovědi týkající se prasečí chřipky přehnaným panikařením, anebo jde o výjimečný virus, jehož dopad na světovou populaci může být nevídaně tragický?

Názory se rozcházejí, ale lékaři, epidemiologové i experti Světové zdravotnické organizace varují, že tentokrát by lidé neměli jako v minulosti nad celou věcí mávat rukou s tím, že jde o planý poplach a veškerý humbuk za pár týdnů nebo dokonce dnů utichne.

Ze Severní Ameriky a Evropy se dnes chřipka rozšířila dál. První potvrzené případy jsou hlášeny z Izraele a Nového Zélandu.

Věhlasný mikrobiolog K.Y. Yuen z Hongkongské univerzity uvedl pro televizi CNN, že prasečí chřipka má větší „schopnost" přenosu z člověka na člověka než měl například virus plicního onemocnění SARS.

Epidemie SARS vypukla v jihovýchodní Asii v roce 2002 a zabila téměř osm stovek lidí.

Prognózy vědců o dopadu prasečí chřipky jsou černější. Světová zdravotnická organizace počítá i s nejhorší variantou, podle níž může být během následujících měsíců hospitalizováno s vážnými problémy až 30 milionů lidí, přičemž nakazit se mohou stamiliony.

Možná až sedm milionů lidí podle WHO zemře a virus může paralyzovat ekonomiky a vůbec veškerý život v mnoha zemích.

Předobrazem tohoto černého scénáře je Mexico City: veškeré prostory, kde se schází více lidí, jsou zavřené, včetně škol. Provoz omezují i bary a restaurace. Lidé po celém světě jsou varováni, aby do Mexika nelétali.

Odborníci zatím nemají jasno, kdy se objevil první případ prasečí chřipky u člověka. První známý případ v USA se zřejmě objevil 28.března, ale podle Mexičanů je prvním známým nakaženým čtyřletý chlapec z města Veracruz. Ten začal vykazovat příznaky chřipky 4.dubna.

Dosud nejhorší následky měla pro svět španělská chřipka z let 1918 až 1920. Podlehlo jí přibližně čtyřicet milionů lidí.