Patnáctiletá Michaela žije v dvoupokojovém bytě spolu s rodiči a třemi sourozenci. Doma má internet, který využívá hlavně ke komunikaci s přáteli. "Můj mobil je odřený a má malou paměť, ale funguje dobře. Líbilo by se mi, kdyby mi uměl pomoci, když mám problém s hledáním brigády, nebo když se cítím špatně," vypráví v jednom z příběhů, který zazněl na tiskové konferenci k představení výsledků výzkumu projektu Digitální inkluze.
To šestapadesátiletý Karel bydlí na ubytovně a živí se krátkodobými pracemi. "Mám telefon jen k volání. Když potřebuji něco zařídit přes internet, zajdu za svou sociální pracovnicí, která se mnou vše projde," popisuje.
Zatímco chytrý telefon by mohl Michaele pomáhat při studiu, řešení krizových situací i přípravě na budoucí povolání, Karel by byl díky moderním technologiím samostatnější a měl by větší šanci najít si práci nebo bydlení. S takovými hypotézami pracuje expertní tým dobrovolnické organizace Česko.Digital, který podporuje Google.org.
V Česku je zhruba milion digitálně vyloučených a minimálně 700 tisíc digitálně ohrožených lidí. "V první skupině jsou lidé, kteří si z různých důvodů nemohou chytrá zařízení pořídit. Za ohrožené pak považujeme osoby, které neumí používat technologii zodpovědně, samostatně a vhodným způsobem v kontextu práce, zábavy či vzdělávání. Kvůli tomu jsou velmi limitovaní," říká Lujza Kotryová z projektu Digitální inkluze. Ten si klade za cíl pomoci skupinám k lepšímu přehledu o různých virtuálních nástrojích, které jim mohou pomoci zlepšit jejich životní situaci.
Neznalost technologií může vést k diskriminaci, s níž se digitálně vyloučení a ohrožení lidé setkávají hned v několika sektorech. Například mnoho obchodníků nabízí slevové kupony na potraviny pouze ve speciálních aplikacích. Pro běžného uživatele internetu je možnost mít všechno v telefonu praktická. Lidé, kteří chytrý telefon nemají nebo neumějí používat, ale o možnost ušetřit přichází.
Některé banky zase zpoplatňují úkony na pobočkách, jako třeba zadávání platebního příkazu, nebo je dokonce ruší a odkazují své klienty přímo na internetové bankovnictví. Problém nastává také na úřadech, které rovněž část svých služeb převádí do online prostoru.
Cesta k širšímu zpřístupnění digitálních technologií
Tento text vznikl v rámci spolupráce s Google.org, neziskovou odnoží společnosti Google. Google.org kombinuje financování, inovace, věcné dary a technické znalosti, s cílem podpořit komunity, kterým se nedostává pomoci a poskytnout příležitosti všem. Od roku 2017 neziskovým organizacím Google.org poskytl více než dvě miliardy dolarů prostřednictvím grantů a příspěvků zaměstnanců.
Podle výzkumu však digitálně vyloučení i ohrožení mají pocit, že úředníci při internetové komunikaci dávají menší váhu řešení jejich problémů, bojí se sdílet své osobní údaje, i když se jedná o komunikaci se státem, a nerozumí složitým postupům a komplikovaným formulářům.
"Například pro seniory jde o velkou výzvu. Technologie jim může ulehčit práci, ale třeba je i citlivě motivovat k tomu, aby se s ní naučili. V případě osamělých důchodců může chytré zařízení zachránit i život," vysvětluje ředitelka nadačního fondu Senlife Kamila Gelbičová, která s Česko.Digitál na výzkumu spolupracovala.
Nejvíce ohrožené jsou osoby trpící sociálním vyloučením spojeným zejména s chudobou či problémy s bydlením včetně dospívající děti, lidé v etnicky vyloučených komunitách a osamělí senioři.
Ve výuce se s ohledem na reformu školství navíc čím dál častěji objevují předměty rozvíjející digitální schopnosti. Podle letošních dat nadace OSF a agentury STEM však srovnání online dovedností české mládeže s dalšími státy Evropské unie ukazuje, že využití internetu pro školní práci je v Česku spíše v nižším průměru, digitální dovednosti žáků jsou pak celkově jen průměrné.
U socioekonomicky znevýhodněných dětí je navíc snaha naučit se s technologiemi ztížená jejich životní situací. "Třeba mladí Romové často nemají snadné životy. Jejich rodiče třeba nevědí, jestli budou mít zítra kde bydlet nebo zda nepůjdou do vězení. A pak se po dětech chce, aby šly do školy a učily se matematiku a češtinu," přibližuje Pavla Fáberová, která před třinácti lety založila neziskovou organizaci Blízký soused pomáhající s výchovou dětí z romských komunit.
Podle Fáberové je pro takové děti mobil často na posledním místě. "Přitom je může motivovat, někam posunout nebo jim pomoci zařadit se do společnosti. Musí ho ale používat smysluplně," dodává.
Projekt Digitální inkluze potrvá dva roky. Jeho cílem je nasbírání dostatku informací k pilotnímu spuštění služby, která by měla pomoci digitálně ohroženým lidem používat chytrá zařízení. Podle Česko.Digital by ji mělo využívat zhruba deset tisíc uživatelů z cílových skupin. Cílem projektu je pomoci těm, kterým by služba pomohla rozšířit rozhled a digitální dovednosti.
Video: Jedna věc je na sociálních sítích nebezpečnější než kyberšikana, varuje expert (24. 8. 2023)
