Dětské skupiny se přejmenují na jesle. Na jejich fungování bude přispívat stát

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 9. 2019 16:39
V Česku by od roku 2021 mohly znovu začít fungovat jesle, na jejichž provoz by přispíval stát. Podle plánů ministerstva práce by se na ně měly změnit nynější dětské skupiny. Na místo pro dítě pracujících či studujících rodičů, jemuž by ještě nebyly čtyři roky, by pak zařízení mohlo z rozpočtu dostávat měsíčně pět tisíc korun. Rodina by za pobyt dítěte v jeslích zaplatila za měsíc nejvýš třetinu.
Dětská skupina (ilustrační foto).
Dětská skupina (ilustrační foto). | Foto: Sandra Štefaniková

Přejmenování dětských skupin na jesle a jejich financování státem má zajistit novela. Její první verzi ministerstvo zveřejnilo před rokem. Vláda předlohu ale dosud neprojednala. Ministerstvo teď přišlo s levnější variantou s nižším příspěvkem na místo a bez podpory na zřízení nových zařízení. Nyní eviduje tisíc dětských skupin se 14 tisíci místy, o něž se dělí na 16 tisíc dětí. Služba se platí převážně z peněz z fondů EU. Jejich čerpání ale skončí v polovině roku 2022.

Aby síť zařízení dál fungovala, roční výdaje na státní příspěvky by činily přes 900 milionů korun. Do rozpočtu by ale mohlo přitéct kolem 1,1 miliardy korun od pracujících rodičů. "Odvody z minimální mzdy jsou šest tisíc korun, u mediánu je to jedenáct tisíc korun měsíčně. Pro stát je to výhodné," uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). 

Pobyt dítěte v jeslích by mohli platit i rodiče. Nejvýš by je to měsíčně mělo stát třetinu minimální mzdy, tedy letos 4450 korun. Podle ministryně by mohli na úhradu využít třeba rodičovský příspěvek. Na financování by se podle plánů měli podílet ale i radnice či zaměstnavatelé, kteří by službu mohli nabízet jako zaměstnanecký bonus.

Zatímco před rokem ministerstvo počítalo i s příspěvkem na vznik míst, nyní se pokusí pro další roky zajistit na zřizování nových jeslí znovu evropské peníze. O něco přísnější by podle novely měla být i pravidla péče a požadavky na personál a vybavení.

Maláčová dodala, že svůj návrh má už předjednaný s ministerstvem financí a na nynější verzi novely je dohoda. Sporným bodem v chystaném zákoně jsou podle ministryně zatím mikrojesle. Tato malá zařízení, která by mohla fungovat i v bytě, by se mohla podle návrhu starat nejvýš o čtyři děti.

Jesle pro nejmenší děti fungovaly v Česku už v minulosti, a to jako zdravotnická zařízení. Postupně ale zanikaly. Ze zákona pak úplně vypadly na konci roku 2013, kdy jich v celé republice fungovalo 31 s necelou tisícovkou míst.

Zpráva EU: Česko patří k zemím s nejnižší dostupností jeslí a školek

Česko patří v EU ke státům s nejnižší dostupností péče o malé děti. V nabídce jeslí, školek či dalších zařízení pro chlapce a děvčata do tří let je Česko v osmadvacítce druhá nejhorší. V zajištění míst pro děti od tří let do nástupu do školy je pak desátá od konce. Vyplývá to z poslední evropské zprávy o rozvoji zařízení péče o děti.

"Dostupnost kvalitních zařízení péče o děti je zásadní, aby se ženy i muži s pečovatelskými povinnostmi mohli zapojit na trhu práce," uvádí zpráva. Podle ní právě pečovatelské povinnosti jsou hlavním důvodem nižší zaměstnanosti žen, kvůli níž EU ročně ztrácí 370 miliard eur. V přepočtu je to teď 9,58 bilionu korun. Tato suma je šestkrát vyšší než celkové výdaje českého státního rozpočtu na příští rok.

 

Právě se děje

před 5 minutami

V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály

V Sýrii je ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály, řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, kteří do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovali. Od čtvrtka jsou boje na pět dní přerušeny.

Ruská armáda spolu se syrskou začala obsazovat posty, z nichž se Kurdové stáhli. Šojgu řekl, že ve věznicích, které jsou teď bez ostrahy, jsou i zahraniční radikálové, kteří by se mohli pokusit dostat se do zemí svého původu. Mezi členy IS byli i lidé z postsovětských států.

před 1 hodinou

Britská libra po odkladu schválení brexitové dohody oslabuje

Britská libra oslabuje poté, co dolní komora britského parlamentu o víkendu odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Kolem 08:00 SELČ libra vůči dolaru ztrácela 0,6 procenta na 1,2905 USD. Minulý týden se přitom vyšplhala až na pětiměsíční maximum 1,2990 USD.

Podle analytiků nicméně víkendový vývoj snížil riziko brexitu bez dohody, což brání výraznějšímu propadu libry. Banka Goldman Sachs v nedělí snížila pravděpodobnost brexitu bez dohody na pět procent z dříve předpokládaných deseti procent, napsala agentura Reuters.

Euro si vůči libře připisuje zhruba 0,4 procenta na 0,8644 GBP. Vůči dolaru jednotná evropská měna ztrácí přibližně desetinu procenta na 1,1155 USD.

Další zprávy