Děkujeme, prezidente Putine! zní z velení české armády

Jan Gazdík Jan Gazdík
10. 6. 2014 15:20
Ministr Martin Stropnický byl na inspekci u brigády rychlého nasazení. Vojáci si stěžovali, že jim chybí základní vybavení. Výstroj si kupují ze svého.
Martin Stropnický na inspekci u brigády rychlého nasazení.
Martin Stropnický na inspekci u brigády rychlého nasazení. | Foto: Jan Gazdík

Praha - Česká armáda má nového, vlivného a hlavně nečekaného spojence: ruského prezidenta Vladimira Putina. Jakkoliv absurdně to zní.

"V mém úsilí zastavit další škrty v rozpočtu na obranu České republiky mi mimořádně pomohl ruský prezident Vladimir Putin svojí anexí Krymu," vysvětluje náčelník českého generálního štábu Petr Pavel.

"Okupace ukrajinského poloostrova snad poslouží jako budíček či varování, že už není možné používat armádní rozpočet jako rezervu k vyspravování státního rozpočtu," řekl Aktuálně.cz.

Pavel je přesvědčen, že nebýt rozkazu ruského prezidenta k obsazení Krymu, jeho argumenty, že obrana země něco stojí a že po letech drastických škrtů je nutné armádě i přidat, by se u českých politiků opět minuly účinkem.

"Nestačilo by to. Ale ten dík Putinovi berte samozřejmě s nadsázkou," dodává generál. Kromě tažení ruského prezidenta a občanské války na Ukrajině veliteli české armády pomohl i blížící se summit NATO v jižním Walesu, jehož se zúčastní hlavy států a vlád aliančních zemí.

Na podfinancování armády upozorňují čeští velitelé již roky. Politici to ale podle Pavla stále berou jen jako profesní žehrání či povinnou úlitbu generálským funkcím.

"Že si zkrátka musíme z podstaty stěžovat a musíme chtít pro armádu víc peněz. Jakkoliv to máme podloženo fakty a argumenty. Když ale do Česka přijede generální tajemník NATO a zopakuje to samé, co marně říkáme i my, hned je to vnímáno zcela jinak," tvrdí Petr Pavel.

Ministr obrany Martin Stropnický.
Ministr obrany Martin Stropnický. | Foto: Jan Gazdík

Proč NATO Čechy demoralizuje

Rozhovoru generála Pavla s Aktuálně.cz předcházela inspekční cesta ministra obrany Martina Stropnického k brigádě rychlého nasazení. Jakkoliv je tato jednotka nazývána elitní (i kvůli tomu, jak si její vojáci vedou v riskantních zahraničních misích), ministr s rozpaky přiznává, že její návštěva - a zvláště diskuse s veliteli - byla pro něj drsným zážitkem.

"My jsme to dotáhli, pane ministře, tak daleko, že si vojáci musejí kupovat výstroj ze svého. Ta erární je opotřebovaná - téměř k ničemu - a na novou nejsou peníze," říká ministrovi před moderním obrněncem Pandur jeden z velitelů praporů.

Kontrast ve výzbroji a vybavení vojáků brigády umocňuje fakt, že pandury sice představují absolutní špičku ve výzbroji, kterou obdivují i vojáci starých aliančních armád, avšak do jejich kanónů chybí kvůli finanční tísni munice. Nemluvě o řízených protitankových střelách.

"Nakoupili nám skvělé a drahé hračky, ale my nemáme co na sebe," konstatuje rezignovaně vrchní praporčík brigády Miloš Prášil.

"Na jednoho vojáka vychází pouze jedna polní uniforma, jedno triko a jedny boty. Na víc nemáme," dozvídá se překvapený ministr od velitele pozemních sil Jána Gurníka. A tak trochu se studem mu líčí přesun brigády do výcvikového prostoru, kdy pandury jsou dávno na místě a za nimi s velkým zpožděním dojíždějí přes půl století staré a již dýchavičné náklaďáky Praga V3S s minomety na korbách.

"Někdy zažíváme až tristní situace, protože ani na ty pragovky nemáme náhradní díly," přiznává Gurník. A stranou říká neméně štěpnou větu jako šéf generálního štábu: "NATO nás oslabuje a demoralizuje. Všichni si totiž myslí, že když bude nejhůř, tak nás alianční státy ochrání."

Nad otázkou, zda má i česká armáda na to, aby někomu v nouzi dlouhodobě pomáhala, mává Gurník rukou a věnuje se raději ministrovi, jenž si zrovna prohlíží výstroj vojáků.

Gurník žádá jednoho z nich, aby ukázal Stropnickému kevlarovou přilbu. "Tak tahle je, pane ministře, tak stařičká, že už dávno nikoho neochrání. Ani při seskocích (brigáda je výsadková - pozn. red.), natož při střelbách."

Velkorysost US Army - dotuje Čechy

Ministr Stropnický se po celou dobu návštěvy u elitní brigády snaží nepropadnout malomyslnosti. Vojákům se dokonce za podmínky, v nichž žijí, omluvil. ("V jejich ubikacích byste určitě nechtěl žít. Realita je však taková, že nám zbývá jen na to, co může chránit jejich životy, a ne na to, co jim přispívá k pohodlí," dozvídám se později od generála Pavla.)

"Vojáci zasluhují obdiv za to, na jak vysoké úrovni svou práci přesto dělají. Ocitl jsem se ve zcela jiném světě. Fakt, že si musí kupovat výstroj v army shopech, je téměř nepublikovatelný. Jejich připomínky jsou důležitými - byť hodně drsnými - podněty pro mou práci," řekl pro Aktuálně.cz. přímo na místě Stropnický.

Stejně jako jeho náčelník generálního štábu Pavel si uvědomuje, že ujištění premiéra Bohuslava Sobotky o navýšení obranného rozpočtu přichází až pod vlivem ruské okupace Krymu a občanské války na Ukrajině.

"Teprve hrozba války nás, bohužel, nutí věnovat se vlastní armádě," uznává ministr. A nenechá se ve srovnání s Pavlem zahanbit konstatováním: "Zrušení celé čtvrtiny armádního rozpočtu nelze obhájit ani ekonomickou krizí. Je navíc nejvyšší čas, abychom už přestali být kvůli nevýhodným smlouvám pouhými vazaly zbrojovek či dodavatelů předražené výstroje." Jejich ceny jsou podle informací Aktuálně.cz při kartelových dohodách předraženy v některých případech až třicetinásobně.

Na velkorysost a pochopení spojenců nicméně stále hřešíme. Zejména Američanů.

Češi nemají na výcvik, munici pro letadla či pobyt svých jednotek v zahraničí, a tak jim ho Američané dotují. Na špičkové americké výcvikové základně v Německu se tak například za jeden měsíc vystřídá 500 českých vojáků brigády rychlého nasazení. Obvyklá cena jsou dva miliony dolarů. Češi to ale usmlouvali "jen" na 300 000 USD.

"Jsou k nám neobyčejně vstřícní. O spolupráci s námi velmi stojí. Půjčují nám proto vybavení, které si nemůžeme dovolit, anebo o něm jen snít. Pro nás jde o klíčovou spolupráci," pochvaluje si velitel pozemních sil Gurník.

Trest za kritiku?

V krátké době je to již podruhé, co generál Pavel ostře kritizuje to, jak se stát macešsky chová k armádě. Na Pražském hradě při oslavě patnáctého výročí vstupu Česka do NATO vmetl politikům do tváře, že vojsko je kvůli škrtům na pokraji bojeschopnosti. Za svá slova sklidil silný potlesk v sále, ale i pochvalu od prezidenta Miloše Zemana.

Nejrazantněji se Pavla kvůli jeho "poděkování Putinovi" zastává žena - Jana Černochová (ODS), poslankyně výboru pro obranu. Generál má podle ní na podobnou nadsázku právo. "Zejména proto, jak velmi těžkým obdobím si v poslední době prošel, jen aby udržel armádu akceschopnou. Pavel je silnou osobností a ty obvykle říkají své názory bez ohledu na osobní rizika. K čemu by nám byl bojácný velitel armády?"

Nekompromisní obhajoba Černochové vyplývá dost možná i z toho, že se právě vrátila z pracovní návštěvy Estonska, které dává na obranu dvě procenta HDP (Česko jedno procento) a ještě to prý Estoncům připadá málo. "Licitování a pře Čechů o to, jak na obraně ušetřit, jdou mimo jejich chápání," srovnává Černochová.

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý naopak lituje toho, že úvahy o zastavení poklesu rozpočtu na obranu země - a možná i jeho navýšení - přicházejí až pod vlivem reálných rizik, která Česku hrozí z Východu. "Nejde o výsledek našich analýz či varování, na která nikdo nedbal. V Česku si zkrátka slušných upozornění nikdo nevšímá. Jen když to řekne někdo natvrdo jako generál Pavel, jenž děkuje Putinovi za okupaci Krymu," říká Šedivý.

Přední bezpečnostní expert a sociolog Jaroslav Sýkora (někdejší šéf Centra pro výzkum stresu) pak dodává, že "české politické reprezentace vychovaly své voliče v uplynulých letech k tomu, že obranný rozpočet lze bez milosti škubat, protože nás přece spojenci z Aliance vždycky před útokem ochrání. A nikoho z těch mudrlantů už nezajímá, že bychom měli umět tuto pomoc, když o ni budeme požádáni, vrátit," připomíná sociolog.

"Necháváme často dojít průšvih až bezprostředně k nám, abychom se rozhýbali a začali s tím něco dělat. Jenomže při obraně země může mít ten průšvih pro nás všechny fatální následky," uzavírá diskusi kolem poučení z války na Ukrajině, ale i ministrovy inspekce u brigády rychlého nasazení generál Petr Pavel.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 8 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy