reklama
 
 

Děkan pedagogické fakulty: Student má u státnic předvést, že umí učit. Ne jen odpovídat na otázky

29. 10. 2017 15:07
V čele Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy je Michal Nedělka přes rok. Už se mu podařilo dostat do bakalářského programu více praxe ve školách, plánuje otevřít více předmětů s důrazem na výuku a práci se žáky - například práci s problémovými dětmi či řešení šikany - a chce také zásadně změnit systém státních závěrečných zkoušek. Místo okruhů a odpovídání na otázky by si student připravil vzorovou hodinu. "Student si vybere téma, třeba hudba a příroda nebo hudba a divadlo, a ukáže nám prezentaci, kde je hodina popsaná. Včetně metod, jak bude s dětmi pracovat, a tak dále," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Nedělka.

Praha - Michal Nedělka navrhl změnu zažitého systému státnic. Studenti by museli připravit vzorovou hodinu, ve které by jednotlivé metody či učební postupy použili.

Ve funkci jste už rok a čtvrt, co se za tu dobu na pedagogické fakultě událo nejdůležitějšího?

Teď se připravujeme na institucionální akreditaci, což je novinka, o kterou bude žádat celá Karlova univerzita. Pak si bude jednotlivé programy akreditovat sama. My fakulty se musíme připravit a teď jsme diskutovali, jak by jednotlivé programy měly v budoucnu vypadat.

Uvažujete o tom, že by některý obor zanikl nebo se výrazně proměnil?

Nepředpokládáme, že by zanikly obory, protože vzdělávací potřeba je v současné době nesmírně široká. Ale chceme studium zracionalizovat. Učitelé se v některých oborech připravují u nás, ale pokud jde například o matematiku, tak také na matematicko-fyzikální fakultě. My jsme pedagogická fakulta a musíme si říct, že pro nás je prioritou příprava učitele - chceme mít hodně silné praxe, didaktickou přípravu, matematicko-fyzikální fakulta pak může klást větší důraz na vědeckou, oborovou přípravu. My chceme posílit přípravu na praxi, aby si učitel věděl rady v situacích, které se netýkají jen jeho oboru.

Třeba aby uměl řešit výchovné problémy ve třídě, zvládat individuální přístup a podobně?

Přesně tak, tohle všechno se musí promítat do naší přípravy. Víme moc dobře, že nestačí obor znát, ale také je potřeba ho umět učit a to jsou dvě rozdílné věci. Zjišťujeme, že univerzitní základ, který tady máme, strukturou a tématy odpovídá 90. letům. Tenkrát to byl velice dobrý záměr, že budoucí učitel se má vzdělat ve všech oblastech společenských věd, jako jsou třeba základy filozofie, ale čas pokročil. Situace ve školách je jiná, učitel se potřebuje daleko více věnovat problémům, které souvisejí s výukou.

Kdy by se to ve vzdělávání učitelů mohlo projevit?

Univerzitní základ bychom chtěli inovovat pro nové akreditace, které většinou vstoupí v platnost na přelomu let 2019 a 2020, ale změny plánujeme dříve. Do konce listopadu dostanu tipy od jednotlivých kateder i studentů, o jaké předměty související s učitelskou praxí by byl zájem. Zatím jsem slyšel třeba o práci s problémovými žáky, předmětech zaměřených na vztahy ve třídě, šikanu ve škole, práci s elektronickým výukovým prostředím, digitálními technologiemi… Učitel samozřejmě nemůže řešit problémy v rodině, ale musí vědět, jak s žákem, který je prožívá, pracovat. Předměty, o které bude největší zájem, pak už v příštím semestru otevřeme jako volitelné.

Mluvil jste také o posilování praxe, daří se to?

Letos jsme přijímali studenty do prvního ročníku bakalářského studia, které jede podle inovovaných akreditací, a tam už se objevuje navýšené procento praxí. Ve třetím ročníku student stráví ve škole dvě hodiny týdně, sleduje, jak to ve škole chodí, vztahy mezi učiteli, spolužáky, prostě běžné dění. Pak jsou ještě praxe asistentské či lektorské a semináře, kde se zkušenosti ze škol hodnotí. Předtím nebyly na bakalářském studiu praxe žádné, takže to je významná změna.

Neplánujete změny i ve výstupech, třeba u státních zkoušek?

Víte, mně říkala maminka, která celý život učila, že se na fakultě bezvadně připravila v oborech, které studovala. Ale nikdo ji nepřipravil na to, s jakými problémy se potom přímo ve výuce může setkat. Já jsem si to už před lety uvědomil také. Co my chceme od studentů při státních zkouškách? Zpravidla aby dokázali zodpovědět soubor otázek, které jsou shrnutím všeho, co se doposud naučili. Už to mi samo o sobě připadá trochu zbytečné, když už se to člověk jednou naučil, tak teď to znovu rychle do té hlavy dostávat. Když člověk opouští vzdělávací instituci, měl by mít v ruce nějaké potvrzení, že může nastoupit do práce ve třídě. Takovým výstupem ale není to, že se naučím zpaměti odpovědi na nějaké otázky. To mě nevybavuje patřičnými dovednostmi, abych si mohl říct: Tak teď už to konečně umím, teď můžu do té třídy.

A čím chcete tento léta zažitý systém nahradit?

My už jsme ho nahradili na mé domovské katedře hudební výchovy. Státní zkouška vypadá jako skutečně kvalitní příprava na vyučovací hodinu. Student si vybere téma - třeba hudba a příroda nebo hudba a divadlo - a ukáže nám prezentaci, kde je hodina popsaná. Jsou tam metody, jaké uplatní, co by vyučoval a jakým způsobem, má tam ukázky, otázky pro žáky… Komise se pak doptává, třeba jak by učitel reagoval na nějakou otázku žáků, nebo na podrobnosti o ukázce.

Funguje vám to na katedře hudební výchovy dobře?

Studenti si to chválí, že to není zbytečná práce. Komise se alespoň nenudí, protože pokaždé slyší něco jiného. Samozřejmě k tomu jsou ještě otázky z teorie. Ale ono je to provázané, když mluví o své hodině, také musí odůvodnit, proč tam má skupinovou výuku, v jakých případech se používá a podobně.

Kdy by takové závěrečné zkoušky mohly být i na ostatních katedrách?

Já jsem to teprve vedoucím jednotlivých kateder oznámil. Samozřejmě nejde všechno hned, ale někde si ty změny dovedu představit už v příštím roce.  

V poslední době se hodně hovoří o tom, že učitelé málo používají digitální pomůcky. Vy tady na fakultě máte příští týden ve středu společně s organizací EDUlab konferenci zaměřenou na digitální technologie ve školách Jsme připraveni?. Snažíte se budoucí učitele s informační technikou či prací s robotickými pomůckami více seznamovat?

Máme tu na to speciální katedru, ta k tomu vypisuje předměty. Snažíme se, aby digitální technologie nebyly odstřižené a přirozeně jsme je zapojovali do výuky, ale je pravda, že katedra má jen omezenou kapacitu. Studenti mají zájem o předměty, které řeší právě třeba práci se zvukem nebo videem. Byl by tam prostor třeba právě v rámci univerzitního základu, který se chystáme změnit.

Když jsme spolu mluvili před rokem, říkal jste, že chcete rozvíjet činnost studentských spolků. Daří se to?

Daří, spolky tady zdomácněly. Například kvůli úpravě učitelské přípravy jsem s nimi ve stálém kontaktu. Studentská iniciativa Otevřeno, která funguje napříč pedagogickými fakultami v zemi, tady minulý týden představila svůj projekt mapy inovací, kde zveřejňují příklady dobré praxe, se kterou se setkali.

Co dalšího se za ten rok pod vaším vedením změnilo?

Podařilo se mi najít nové lidi do některých pracovišť, která měla problémy s tím, orientovat se na problematiku pedagoga. Byli zvyklí pěstovat hlavně odbornost, ale my jsme pedagogická fakulta. To se teď daří měnit. Také připravujeme nové obory, i neučitelské - pro vychovatele, management vzdělávání. Chceme připravovat odborníky, kteří nebudou pracovat jen ve školství, ale třeba také ve firmách a dalších institucích, které se vzdělávání věnují. O to nám stoupá zájem, stejně jako o univerzitu třetího věku, čím dál víc seniorů se chce vzdělávat.

A vzrůstá zájem o pedagogickou fakultu i u mladých? Teď se řeší, že nám hrozí akutní nedostatek učitelů…

Zájem je vyrovnaný. Problém je, že na fakultách studuje určité množství lidí, ale stále zůstává nedostatek učitelů. Kam se pak podějí, to už je jiný problém, který fakulta nemůže zas tak moc ovlivnit. Stále platí to, že absolventi nastoupí do školy, vydrží tam tři pět let a pak odcházejí za lepším.

Kvůli nízkým platům?

Ano, ať se to někomu líbí, nebo ne, také se chtějí důstojně uživit…

autor: Markéta Hronová | 29. 10. 2017 15:07

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama