Praha - Soudní spor rodiny Popperových s Ruskou federací, na nějž před časem upozornil online deník Aktuálně.cz, se rozrůstá.
Popperovi podali v pořadí už druhou žalobu, ve kterém se domáhají svého majetku.
Jejich vilu a přilehlé pozemky Ruské federaci (někdejšímu Sovětskému svazu) daroval prezident Edvard Beneš pro diplomatické účely.
Bankéř Jiří Popper s rodinou musel rezidenci narychlo opustit, aby uprchl před nacisty a téměř jistou smrtí v koncentračním táboře.
Rusko od konce války využívá darovaný dům jako ambasádu.
Dcera Jiřího Poppera Lisbeth žalovala Rusko o navrácení domu a pozemků. Teď nově požaduje zpět také vybavení domu. Podle žaloby, kterou má Aktuálně.cz k dispozici, užívají diplomaté a zaměstnanci ruské ambasády veškeré vybavení nelegálně.
"Věci umístěné v domě čp. 473 žalované straně (Ruská federace - poz. red.) vlastnicky nepatří, a užívá tak věci, které jsou vlastnictvím jiné osoby. Žalovaná strana se tak zmocnila věcí vědomě a úmyslně ke škodě skutečného vlastníka a zneužila svého mocenského postavení v tehdejší době a stále tohoto postavení zneužívá," stojí v žalobě na Ruskou federaci.
"Jedná se zejména o značné množství nábytku, lustry a ostatní zařízení domu, zejména, porcelán, stříbro, obrazy, zrcadla, sochy, hodiny," upřesňuje dokument výčet majetku.
Gestapo, Beneš, Sověti
Bubenečskou vilu daroval Sovětům prezident Beneš hned po válce, a to bez vědomí původního vlastníka. V jeho dekretu je i zmínka o pozdější náhradě za darované nemovitosti, Popperovi však nikdy žádnou náhradu nedostali.
Dokument: Přečtěte si, co stojí v Benešově dekretu, kterým daroval Popperovu vilu Sovětům
Do domu se poté nastěhovali nejprve nacisté a udělali z něj hlavní sídlo gestapa v Praze. Po gestapu jej obydleli Sověti. Vyrovnání se Popper nikdy nedočkal, zemřel v padesátých letech minulého století.
Nápravu teď žádá jeho dcera prostřednictvím advokátky Ireny Benešové.
"Dekret prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše se výslovně týkal pouze nemovitostí, nikoliv mimořádně cenného a hodnotného zařízení budov. Je tak zjevné, že čin prezidenta republiky byl unáhlený, v rozporu se základními lidskými právy a porušující základní principy práva," napsala Benešová v žalobě.
Fotografie, filmy, reportáže
Příběh rodiny Popperů
- Celý příběh začíná de facto 16. března roku 1939 . Tehdy majetek staré židovské rodiny zabavila Německá říše a udělala si z Popperovy vily hlavní sídlo gestapa.
- Po šesti válečných letech rodinu Popperů čekala další rána. Jejich majetek se jim nevrátil, jak čekali. Prezident Edvard Beneš jedním ze svých dekretů (č. 8/1945 Sb.) rozhodl darovat dům i přilehlé pozemky Sovětskému svazu.
- Příběh zabaveného majetku je o to zajímavější, že Beneš se s Popperem dobře znal. Když prezident opouštěl v roce 1938 Československo, Popper s ním seděl v letadle. Beneš taky podle rodiny Popperů dobře věděl, že Popper unikl koncetračnímu táboru a válku přežil.
- Ihned po válce měli Židé, kterým nacisté zabavili jejich majetek, nárok na restituci. Lhůta pro uplatnění tohoto nároku byla 3 roky. Popperovi ale ztratili šanci majetek získat, protože jej Beneš daroval Sovětům.
- Ani po roce 1989 potomci Jiřího Poppera neuspěli. Pokoušeli se uplatniti svůj nárok u Ministerstva financí. To ale restituci také odmítlo.
Dokázat, že Rusové používají majetek v rozporu se zákonem však nebude jednoduché, Benešová si je toho vědoma.
Musí totiž dokázat, že vybavení vily patří původním obyvatelům, tedy Popperovým.
"Přesný výčet movitých věcí s jejich popisem, tak aby věci mohly být popsány, však žalobkyně nemůže uvést z důvodu, že nemá přístup do předmětné nemovitosti," píše Benešová v žalobě.
Doufá, že jí soud umožní přístup do vily, aby Popperovi mohli rodinný majetek označit.
"Majetek rodiny Popperů chceme určovat podle vědomostí a také dobových fotografií a porovnat je se skutečností, kterou máme opět zprostředkovanou. Například existují záběry, kterak ruský velvyslanec vítá v hale ambasády Václava Klause. Za nimi jsou jasně vidět Popperovy starožitnosti," vysvětlila Benešová.
"Pokud budou tvrdit, že námi označené věci nejsou Popperův majetek, tak ať doloží, kdy a kde například starožitné lustry nakoupili," dodala Benešová.
Benešová v žalobě připouští, že se jí nemusí podařit získat pro rodinu vše. A dodává, že mohl být i částečně rozkraden.
"Lze se důvodně domnívat, že i majetek pana Jiřího Popera mohl být ničen a rozkraden Sovětskou armádou stejně jako rezidence velvyslance Spojených států amerických v Praze Bubenči v období po II. světové válce a jednání žalované (strany) nedává žalobkyni důvod domnívat se, že v případě majetku její rodiny se Sovětská armáda chovala jinak," napsala do žaloby advokátka Popperů.
