Praha - Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek dnes poprvé zveřejnil dlouho chystaný návrh, jak řešit situaci českých ghett.
Jde již o čtvrtý podobný materiál o romské integraci. Ani jeden nebyl dosud úspěšný. Česká republika nadále čelí kritice za diskriminaci a segregaci především romského obyvatelstva.
"Nepodařilo se naplnit skoro nic z toho, co v těch koncepcích bylo. Víme to," říká hlavní autor nového plánu na odstranění ghett a Čunkův náměstek Jozef Baláž.
Zástupci některých romských organizací ale považují uveřejnění pracovní verze koncepce za předvolební tah. "Je to velmi obecný materiál, není tam nic nového. Jsou to obecné fráze," uvedl po jednání s ministrem člen Rady vlády pro romské záležitosti Cyril Koky.
Čtěte reportáž: Ven z romského ghetta? Jde to, dokazuje Český západ
Rozdělit a integrovat
Čunek chce česká města k odstranění ghett motivovat tím, že jejich zapojením do projektu podmíní přísun peněz z evropských a vládních dotací.
Čtěte: Čunkův plán. Peníze dá městům, která zatočí s ghetty
Návod, jak efektivně využít finance plynoucí z resortů vnitra, školství, práce a sociálních věcí nebo i z Evropské unie, by pak měla dát městům vládní Agentura pro sociální začleňování.
Nyní dostala koncepce konkrétnější obrysy v oblasti, která se přímo dotýká lidí, kteří v ghettech žijí. Čunek plánuje, že by je na základě sociologického průzkumu rozdělil do tří skupin.
Na ty samostatné, kteří fungují i bez pomoci sociálních pracovníků, na rodiny, které potřebují asistenci, a na ty, kde rodiče nepracují, děti zanedbávají školu a zneužívají se sociální dávky.
"Dá se to říct i tak, že v ghettu jsou rodiny, které jen hledají trvalou práci, pak ty, kde na sobě dospělí musí teprve zapracovat, aby práci dostali, a pak ty, které se pracovat musí naučit," říká Baláž na adresu rozdělení.
Čtěte: Ven z romského ghetta? Jde to, dokazuje Český západ
Vzdělat, ubytovat, zaměstnat
Podle odborníků na sociální integraci je tento bod koncepce dobrou zprávou. "Stát a společnost se konečně přestaly dívat na ghetta jako na jednolitou skupinu lidí," říká Karel Novák, ředitel Programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni.
Na druhou stranu se ale obává způsobu, jakým se budou lidé do jednotlivých skupin dělit. "Je to ale pracovní verze a věřím tomu, že až to uvidí třeba na ministerstvu sociálních věcí, že to usměrní," dodává.
Hlavním motorem změn by mělo být usnadnění přístupu ke vzdělání, bydlení a práci.
Dokument: Projděte si celou koncepci (formát PDF)
Schopnější rodiny by měla města přestěhovat mezi majoritu. Často by to znamenalo i přetrhání silných rodových vazeb a koncepce na to také upozorňuje. Ovšem je to krok, který považují za jediný možný i samotní Romové.
Méně "poslušné" rodiny chce Čunek více zapojit do kultivace ghetta, změnit jejich přístup ke vzdělání dětí a třeba také podpořit jejich splátkovou morálku. Ty nejhorší pak plánuje přesunout do společných ubytoven. "Je třeba pro ně nastavit podmínky tak, aby je nutily k překonávání vlastní pohodlnosti," píše se v koncepci.
Tam by se za dohledu sociálních pracovníků učili hospodařit s penězi, odpracovávali by si své dluhy a pracovalo by se na jejich motivaci ke změně dosavadního způsobu života.
Sociální dávky by mohli dostat pouze lidé, kteří pracují. I kdyby to mělo být jen pro obec. "Člověk, který pět let nepracoval, už ani neví, jak na to. Práce pro obec by pro něj mohla být šance, jak se to znovu naučit," říká autor koncepce Jozef Baláž.
