Foto: Aktuálně.cz

imunolog Václav Hořejší

Skončí v roce 2022 epidemie koronaviru?

Určitě ano.

Minulý rok byl konec zimy a začátek jara vůbec nejhorším obdobím epidemie. Přibývaly tisíce potvrzených případů, nemocnice byly na hraně veškerých kapacit. Hrozí něco i v roce 2022?

Něco podobného hrozí v nejbližších týdnech zásluhou varianty omikron, která je extrémně infekční a do značné míry uniká protilátkám vyvolaným dvěma dávkami očkování, ale také prodělaním nemoci. Relativně dobře jsou proti ní zřejmě chráněni lidé s třemi dávkami očkování a ti, kteří onemocnění prodělali a ještě byli očkováni alespoň jednou dávkou.

Ve světě přibývají případy varianty omikron. Může jít o poslední variantu, která má potenciál stát se dominantní, nebo ještě zdaleka nejde o poslední a virus se i v průběhu roku několikrát promění?

Myslím, že omikron by už mohl být poslední, ledaže by se vyskytla ještě infekčnější varianta, která by s omikronem v tom evolučním závodě vyhrála. Nepovažuji to za pravděpodobné.

Do roku 2021 jsme vstupovali s tím, že oproti předchozímu roku má lidstvo proti koronaviru silný nástroj - očkování. Může se v roce 2022 objevit ještě něco dalšího, co nám výrazným způsobem pomůže v boji s epidemií?

Určitě může pomoci nová generace účinnějších vakcín, lépe chránících proti novým variantám, tedy hlavně omikronu, ale i proti jiným teoreticky představitelným variantám, které budou vyvolávat dlouhodobější ochranu.

A pak také účinná antivirotika, jako je paxlovid, případně koktejly dvou až tří antivirotik s odlišným mechanismem působení, které by zamezily vzniku odolných variant viru.

Z čeho v roce 2021 by si mělo vzít Česko ponaučení a využít to v následujícím roce s epidemií?

Epidemie přinesla několik velmi nepříjemných překvapení. Například neschopnost státu reagovat na nebezpečí rychle a účinně. Paradoxně jsme to v té první vlně dokázali přímo ukázkově, ale pak jsme to opakovaně totálně "zvorali". Řada států i evropských ukázkových demokracií to zvládla nesrovnatelně lépe.

Ukázalo se také zcela nedostatečné materiální, personální a organizační vybavení hygienické služby. Rovněž neschopnost státu zabránit šíření poplašných a lživých nesmyslů, které výrazně negativně ovlivnily ochotu lidí  přijímat protiepidemická opatření a zvláště očkování. Tato neschopnost, ba dokonce neochota státu, byla vydávána dokonce za jakousi přednost.

A bohužel tu byl také velký počet lidí ochotných uvěřit často bizarním, fantaskním a spikleneckým teoriím a ignorujících jasná odborná doporučení, svědčících o špatné vzdělanostní úrovni. Tento aspekt je obzvláště alarmující u překvapivě vysokého počtu lékařů, kterým je evidentně cizí princip medicíny založené na důkazech.