Dubnový summit projektu 17+1, který se bude konat v Pekingu, je pro čínské komunisty zásadní událostí. Prezident Si Ťin-pching chce k jednacímu stolu přivést prezidenty zemí střední a východní Evropy a znovu je přesvědčovat o výhodách spolupráce s Čínou.
V Česku se ale Číně pozice za poslední rok řádně zkomplikovala. Například Aktuálně.cz v minulých měsících rozkrylo, že čínská ambasáda tajně financovala konference Česko-čínského centra Karlovy univerzity, které pak rektor zavřel, nebo snahu firmy Home Credit vylepšovat za pomoci utajené sítě osobností obraz komunistické mocnosti v Česku.
Navrch prezident Miloš Zeman, který Číně tradičně šel na ruku, oznámil, že na summit nepojede, protože Číňané nenaplnili sliby o horentních investicích v Česku.
Zájem Číny prosadit Novou hedvábnou stezku však neopadá. Najala si dokonce prostředníky, aby zmapovali, jaký vztah vlivných Čechů k projektu je. Aktuálně.cz zjistilo, že v minulých týdnech české experty či politiky oslovovali s dotazy. "Jak dle Vás Česká republika hodnotí dosavadní Spolupráci 17+1? A jak ji hodnotí vaše strana?" Nebo: "Jaké jsou aktuální problémy současného vztahu a spolupráce mezi Českou republikou a Čínou a jak může ČR tyto problémy řešit?"
Dle anglické varianty zadání, které má Aktuálně.cz k dispozici, rovněž Číňany zajímaly i názory politiků na to, zda summit 17+1 bude příležitostí zahladit rozpory mezi zeměmi poté, co primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti), který je v anglické podobě otázek označován z neznámého důvodu jako Sergei, rozvázal partnerství Prahy s Pekingem. Nebo zda se EU či USA budou pokoušet překazit účast Česka v projektu Nové hedvábné stezky, například kvůli čínským potížím s lidskými právy.
Čeští tazatelé přitom zatajili, že příjemcem shromážděných odpovědí jsou Číňané. Průzkum platí údajně China Global Governance Institute (CGGI). Když tato organizace hledala v Česku někoho, kdo pro ni průzkum provede, představila se v komunikaci coby čínský vládní think-tank. Organizaci se ale ani sinologům, které redakce oslovila, nepodařilo dohledat. Není tak jasné, kdo přesně průzkum financuje a co tím sleduje.
Z pátrání Aktuálně.cz plyne, že průzkum na čínské zadání organizuje poradenská firma Altios. Českým sinologům, které se pokoušela na práci původně najmout, ovšem přiznala, že konečným příjemcem informací je právě čínský vládní think-tank nazvaný CGGI. Aktuálně.cz má k dispozici komunikaci Altiosu s experty, které se na práci pokoušela firma najmout.
Oslovte vládního představitele či akademika
Klient se podle ní "prostřednictvím zadaných otázek a odpovědí na ně snaží hlouběji pochopit česko-čínské vztahy". Najatý expert dle e-mailů může vyjádřit i své vlastní názory, ideální ale je, pokud získá i vyjádření vládního představitele či jiného akademika.
"Institut CGGI používá zprávu pouze pro své interní potřeby, není to nikde publikováno. Finanční podmínky: 500 eur, cena je včetně odpovědí na případné dovysvětlující otázky. Fakturace: mezi českými subjekty," napsala projektová manažerka Alena Pechová s tím, že vše procesuje šanghajská kancelář. "Spolupracujeme s čínským vládním institutem CGGI, pro který jsme v loňském roce zpracovávali zprávu na téma CIIE Fair in Shanghai and current Czech-Chinese relations," dodala Pechová.
Oslovení čeští experti na Čínu, s nimiž Aktuálně.cz mluvilo, s ní ovšem spolupracovat odmítli. "AMO byla oslovena s nabídkou vypracovat studii a později také poskytnout odpovědi na otázky. Obojí jsme odmítli, protože nebylo jasné, kdo je zadavatelem a k jakému účelu budou odpovědi použity," řekla Aktuálně.cz analytička Asociace pro mezinárodní otázky Ivana Karásková, která se specializuje na Čínu. Ani AMO se přitom institut, kterým se Altios zaštiťuje, nepodařilo dohledat. Na webu organizace neexistuje.
V medailonku, který Altios sinologům poskytl, se ale píše, že od svého založení organizace klade velký důraz na projekty v Česku a přeje si posilovat přátelské vztahy mezi Českem a Čínou za pomoci českých expertů.
Šéf projektu Sinopsis Martin Hála ovšem upozorňuje, že v éře prezidenta Si Ťin-pchinga jsou veškeré think tanky v Číně jen prodlouženou rukou komunistické vlády. "Většina think tanků v ČLR byla historicky zřizována přímo stranickými či státními orgány; spíše fungovaly jako výzkumná oddělení pro interní potřeby těchto institucí. V období Tengových reforem nicméně vznikala řada více méně nezávislých think tanků. V dubnu 2017 ale vydala čínská vláda nové závazné směrnice o "dvojím vedení" think tanků, podle nichž musí být každý z nich pod oficiálním dohledem příslušné stranické či státní instituce. Tato nová opatření byla reakcí na výzvu Si Ťin-pchinga, a ukončila zbytky nezávislosti těchto institucí," dodal Hála.
"Na dotazy nebudu odpovídat"
Aktuálně.cz se Pechové pokusilo zeptat, pro jakou organizaci přesně pracuje, proč identitu příjemce dat tají a jak následně s informacemi nakládá. Pechová na dotazy neodpověděla. "Jsme mezinárodní poradenská společnost s různými projekty v různých zemích. Nekomunikujeme o projektech nebo o potenciálních projektech," konstatovala pouze Pechová.
E-mail s dotazy dorazil například místopředsedkyni Pirátů a poslankyni Olze Richterové. Pirátská strana je pravidelným kritikem komunistické Číny. I v e-mailu chybí, že shromážděné informace poputují do Číny. "Jsem Ing. M. Martínková a spolupracuji s agenturou Altios," podepsala se tazatelka, kterou je najatá liberecká copywriterka Miloslava Martínková, která se dle svého profilu na webu specializuje na "profesionální texty se zaměřením na zdravý životní styl, ekonomiku, cestování, bydlení a spotřební elektroniku".
Martínková pro Aktuálně.cz odmítla komentovat, proč respondentům svého průzkumu zatajuje, že průzkum dělá pro čínský think-tank. "Spolupracuji s firmou Altios. Více komentovat nebudu. Děkuji. Na shledanou," řekla a položila telefon.
Kontrarozvědka BIS přitom dlouhodobě před čínskými vlivovými operacemi v Česku varuje. Ve zprávě za rok 2018 například upozorňuje, že se čínští zpravodajci zaměřují právě na české akademiky, o jejichž spolupráci na průzkumu mezi politiky a experty projevil zájem i nedohledatelný čínský think-tank.
