Husův sbor Dykova 1, čp. 51, Praha 10-Vinohrady Stavebník: Církev československá husitská Architekt: Pavel Janák 1931 - 1937 Nedlouho po dostavění nového katolického kostela na Čechově náměstí se také Církev československá husitská odhodlala k uskutečnění svého snu - postavení Husova sboru na Královských Vinohradech. Návrhem pověřila profesora Pavla Janáka, který byl asi stejně jako Gočár ovlivněn studiemi evangelických kostelů německého architekta Otto Bartninga. Teprve třetím návrhem, který Janák vytvořil v lednu 1931, se mu podařilo stavebníka přesvědčit. Chrámový prostor i obytnou budovu architekt v návrhu spojil do jednoho stavebního objektu. V době pražského povstání v květnu 1945 z tohoto sboru vysílal pražský rozhlas, což je připomenuto pamětní deskou. | Foto: Foibos

Na koho by zdanění dopadlo nejvíc?

Relativně více by zdaněním byly postižené nekatolické církve, například Českobratrská církev evangelická nebo Československá církev husitská. K první z nich se v roce 2011 hlásilo 52 tisíc věřících, ke druhé 39 tisíc.

Důvod je ten, že katolická církev část náhrad dostává v nemovitém majetku, kterého se navržené zdanění netýká - danila by se tedy jen menší ze dvou složek náhrad, které dostává. Dvě výše zmíněné církve ale historicky měly majetek v centru měst - například činžovní domy. Ten se v rámci restitucí nevydává, protože byl už dříve zprivatizovaný nebo převedený na obce.

Situace by byla o něco lepší pro uskupení jako Křesťanská společenství nebo adventisté sedmého dne. Ty mají poměrně aktivní, motivovanou a mladou členskou základnu. S finančními problémy by se tak mohly vyrovnat snáze než uskupení tvořená staršími a pasivnějšími věřícími.