Češtinu poznáte i po reformě, zatím zůstane mě i mně

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
3. 8. 2011 17:45
Změny se nedějí ze dne na den, jde o dlouhodobý vývoj jazyka, říká ředitel ústavu
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Abysme místo abychom? V žádném případě, ničíte češtinu! říkají jedni. Je to přirozený vývoj, kontrují druzí.

Tuto bouřlivou diskusi vyvolala zmínka ředitele Ústavu pro jazyk český Karla Olivy o tom, že tvar abysme je jedním z horkých kandidátů na drobnou reformu českého jazyka.

"Zdá se, že i mluvčí velmi kultivovaní ve velmi kultivovaných projevech tento tvar používají. A pak samozřejmě nemá cenu trvat na nějakém tvaru, který je evidentně v jazykové praxi zastaralý," řekl Oliva v rozhovoru na rádiu Impuls.

"Ale ta změna nenastane za týden, jak se někteří domnívají. Záleží na vývoji," vysvětlil později.

Z hlasování na facebookových stránkách Aktuálně.cz vyplývá, že spíše než tvar abysme by více lidí uvítalo sjednocení skloňovaných tvarů zájmena já - a mně.

I o tom se mezi odborníky už dlouho mluví, ale podle Olivy to zatím příliš šancí na prosazení nemá. I přesto, že by se tím pro mnoho lidí značně zjednodušil psaný projev. "Zatím se nezdá, že by ten tlak společnosti byl takový, aby se psaní mě a mně sjednotilo," řekl.

Stejně tak je v rovině úvah a návrhů sjednocení y a i či zrušení ů s kroužkem. V současnosti je pro mnoho lidí možná nepředstavitelné a ani odborníci z Ústavu pro jazyk český tuto změnu nechystají, ale jak řekl ředitel Oliva, nedá se vyloučit, že se to někdy v budoucnu prosadí.

"Ten tvar se mi nelíbí. Je to divný. Já bych to do spisovného jazyka nedávala," reagovala na "abysme" jedna z diskutujících na Facebooku. A právě to je častým argumentem těch, kteří se s touto formou, ale i s jinými novotvary nemohou smířit.

Podle Olivy se ale v otázkách nových tvarů v češtině nelze řídit podle estetických standardů jednotlivce; i když je přirozené, že když člověk vyrůstá v prostředí, kde je správný pouze jeden tvar, za několik let se dívá nepřátelsky na formu novou. "Zdá se mu, že se jazyk časem porušil. Ne, jen se vyvinul," vysvětlil.

"Mně osobně se tvar abysme taky nelíbí. Stejně jako foťák, Česko nebo halíř. Ale používají se," dodal.

Bádání po vývoji českého jazyka

Mezi odpůrci reforem v češtině často panuje názor, že jde o výmysly vědců z Ústavu pro jazyk český. "Ale o těchto věcech nerozhoduje paní vedoucí, která se zrovna špatně vyspala. Změny vycházejí z objektivní skutečnosti," řekl Oliva.

A jak se tedy nespisovné tvary nebo například anglicismy dostanou mezi kodifikovaná česká slova? Oliva práci odborníků na češtinu přirovnává k bádání přírodovědců, kteří zkoumají, jak se chovají brouci v hmyzí kolonii.

"Také dlouhodobě sledujeme, co ten jazyk dělá, jak se vyvíjí," řekl. Slouží jim k tomu takzvané jazykové korpusy, díky kterým mohou porovnávat, jak si jednotlivé tvary konkurují, jak se prosazovaly v minulosti a jak dnes. Kodifikované tvary pak lidé naleznou v internetové jazykové příručce ústavu.

"Kodifikace pokulhává za vývojem jazyka. Nové tvary do spisovné češtiny přicházejí, když už je stará forma neudržitelná," vysvětlil Oliva. A tak je možné, že i ti, kteří si na novinky v češtině stěžují, se sami podílejí na jejich vzniku, protože změny vycházejí jedině z tendencí ve společnosti.

 

Právě se děje

Další zprávy