V těchto oblastech je půda nejsušší. Už nyní je jisté, že úroda zemědělců bude menší.
Předpovědi předpokládají mírné srážky v průběhu víkendu, srážkový deficit ale zřejmě zdaleka nedoplní.
Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu má být konec července i první polovina srpna srážkově podprůměrná. Objeví se místní bouřky, ale bude pokračovat horké počasí. Chladný vzduch a černá mračna se nad Českem v následujících dnech na dlouho neusídlí.
Vzhledem k vysokým teplotám bez trvalejšího deště už nyní čeští zemědělci odhadují, že úroda nebude příliš výnosná. "Zrno bude menší, celkový výnos určitě také," řekl soukromý zemědělec František Janko ze západočeských Kralovic.
Všem plodinám sucho nevadí. "Vypadá to na solidní rok, sucho nás zatím neohrožuje," řekl vinař Václav Zapletal z jihomoravských Velkých Bílovic.
Vody v řekách ubývá
Suché počasí dokládají také stavy českých vodních toků. Průtoky jsou podprůměrné, někde jsou už nyní koryta zcela vyschlá. "Nejhůře je na tom povodí Olše a Odry na Moravě," tvrdí Michal Vrabec, vedoucí hydrologických předpovědí Českého hydrometeorologického ústavu.
Průtok dolního toku Olše dosahuje jen asi 15 procent červencového průměru, Odra v Bohumíně 20 procent. Lepší situace je v Čechách. Ve Vraněnech na Vltavě je průtok na 40 procent normálu, podobný stav vody hlásí hydrologové z povodí Labe.
Nejmenší sucho je podle hydrologů na jižní Moravě. Hladina Dyje jen mírně klesla pod průměr.
Vody pro zásobování obyvatel je podle Martina Cidlinského z Povodí Ohře zatím dostatek. Severočeské vodovody a kanalizace ale už začaly vozit do některých obcí pitnou vodu cisternami.
Postupně klesají i hladiny podzemních vod, zásoby jsou však na většině území nad dlouhodobým průměrem.
Půda stále vysychá
Hydrologové měří vlhkost, která vyjadřuje množství vody v půdě ve vztahu ke schopnosti rostlin vodu využívat. Na většině území státu je v půdě jen pětina vody, kterou by byly schopny rostliny využít.
Vlhkost půdy se měří ve třech vrstvách, a to do deseti centimetrů, do půl metru a metru. Pro rostliny je nejdůležitější vrstva prostřední, kam jim sahají kořeny. Z množství vlhkosti půdy a toho, jak velké množství vody musejí na slunci rostliny vydávat, počítají experti kromě jiného index nebezpečí požárů.
"Jedná se vlastně o to, jak je vegetace suchá čili náchylná ke vzplanutí, například od nedopalku cigarety," vysvětlil Tomáš Vráblík z Českého hydrometeorologického ústavu.
Poměr nyní na většině území vystoupil na čtvrtý nejvyšší z pěti možných bodů. Vráblík předpokládá, že pokud nepřijdou intenzivní deště, objeví se na mapě Česka i pětky.
Vzpomínky na rok 2003
Zemědělci se obávají, že by se mohlo opakovat katastrofální sucho, které zničilo úrodu v roce 2003.
Nedostatek vláhy sužuje také ostatní evropské země. Na sucho si stěžují zemědělci ve Španělsku a západní Evropě. K nebi se s prosbami o déšť obracejí také Řekové.
