reklama
 
 

Česko zaplaví laciní zaměstnanci z východu

25. 9. 2007
Ministři chtějí zavést zelené karty, odborníci jsou opatrnější
Doporučujeme

Praha - Ministři chtějí zavést zelené karty, které posílí příliv nekvalifikovaných pracovníků do Česka. Experti vyzývají k opatrnosti.

Česko je průmyslovou dílnou Evropy. Aby dílna splnila svou úlohu, musí přijímat stále víc cizinců. Letos jich za první pololetí přibylo 35 tisíc, stejně jako loni za celý rok.

Přesto poptávka po cizincích mezi průmyslovými podniky roste. Zároveň se zvyšuje zájem Ukrajinců, Slováků, Vietnamců i dalších národů pracovat v Česku.

Sedmdesát tisíc ročně nestačí

Ministr průmyslu Martin Říman spolu s kolegy z resortů práce a vnitra jim to chce usnadnit. Zelená karta jim od roku 2009 na jedné straně umožní, aby zahraniční pracovníci vše vyřídili na českých konzulátech a nemuseli obíhat pracovní úřady. Do pěti let budou mít nárok na trvalý pobyt.

Infobox

Infobox

Zaměstnanost v průmyslu

(Údaje v procentech)

Česko 40,1 Slovensko 39,0 Maďarsko 32,9 Polsko 30,5 Německo 29,8 Rakousko 29,0 EU-27 27,9

Zdroj: Eurostat, konec roku 2006

Příbytek obyvatel ČR migrací

(v tisících)

2002 12,3 2003 25,8 2004 18,7 2005 36,2 2006 34,7 2007 34,3*

*za půl roku

Zdroj: ČSÚ

Bude možné, aby cizinci pracovali za nejnižší zákonem povolenou mzdu. "Dále počítáme s aktivním vyhledáváním pracovníků v zahraničí, pomoci by měly zastupitelské úřady," stojí v oficiálním prohlášení ministra Římana.

Pokud se tím má proud cizinců ještě rozšířit, mělo bych jich být víc, než letos očekávaných 70 tisíc. Jinými slovy, letošní čtyři procenta cizinců v české populaci porostou každým rokem o další procentní bod.

Zájem na stěhování do Česka přitom roste. Podle Mezinárodní organizace pro migraci požádalo například loni o česká víza 140 tisíc Ukrajinců, o 50 tisíc víc než v roce 2004. Žádostmi je zavalen zastupitelský úřad v Hanoji a Vietnamci se nově začali zajímat o práci v továrnách.

Nebezpečná závislost

Česko tak může následovat vývoj některých západoevropských zemí, které přijímaly nekvalifikované cizince v šedesátých a sedmdesátých letech. Podíl cizinců ve Francii nebo Německu dnes dosahuje deseti procent, přitom komunity nezaměstnaných přistěhovalců způsobují největší sociální problémy. V reakci na to roste obliba radikálních pravicových hnutí.

"Za negativní příklad bývá dáváno Švýcarsko. Průmyslové podniky využívaly lacinou pracovní sílu přistěhovalců a neinvestovaly do technologií a služeb. Opozdila se tak potřebná restrukturalizace," upozorňuje na další potíže Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci.

Švýcarská ekonomika se tak stala na přílivu cizinců závislou. Investicemi do technologií by Švýcaři přišli o svou životní úroveň, proto musí i nadále najímat laciné pracovníky zvenku. "Dnes tam žije dvacet procent cizinců," říká Schroth.

Totéž může v budoucnosti potkat Česko. Jeho ekonomický růst závisí na rozšiřování velkých průmyslových podniků a investice do technologií zatím nejsou vidět. Proto je příliv z východu nezbytný.

Vietnamci pro japonskou firmu

Zdejší situace se od západoevropských zkušeností liší v důležitém ohledu. Zatímco turecké, jugoslávské a italské gastarbeitery v Německu zaměstnávaly německé podniky, Ukrajince, Vietnamce, Poláky a Slováky v Česku zaměstnávají Němci, Francouzi, Japonci a Korejci.

Dokumentuje to případ plzeňského Panasonicu, který popsaly Hospodářské noviny. Z pěti tisíc zaměstnanců jsou dnes tři tisíce cizinci, japonský podnik žádá po úřadech, aby ihned umožnily přijetí dvou set Vietnamců. "Ty lidi potřebujeme teď," řekl šéf personálního oddělení Pavel Ratislav.

Žádosti průmyslníků jsou reakcí na hospodářskou politiku vlády, která investice do průmyslu dlouhodobě podporuje. Především automobilový a elektronický průmysl tak ročně žádá až o 50 tisíc nových pracovníků ročně.

Žádosti jsou o to razantnější, že zahraniční vlastníci mohou své montážní haly přesunout dále na východ bez odpovědnosti o tuzemskou ekonomiku.

O tom, že je nutné hledat nové lidi na východě, je přesvědčen hlavní analytik ČSOB Tomáš Sedláček. "Jsme tam, kde jsme," vysvětluje nezbytnost dalšího přílivu migrantů, i když připouští, že do budoucna by bylo lepší investovat do oborů s lepšími technologiemi, a tím i s vyšší přidanou hodnotou.

Příchod nekvalifikovaných pracovníků však pozitivní obrat oddaluje.

Odbory za práva cizinců

Kritikem zavedení zelených karet pro méně kvalifikované pracovníky jsou podle očekávání odbory, které se obávají, že jejich konkurence zastaví růst platů v průmyslu.

"Každá úspěšná ekonomika potřebuje zahraniční pracovníky, proti tomu se nic nedá namítat," připouští předseda odborového svazu Kovo Josef Středula, ihned však upozorňuje. "My požadujeme, aby měli stejné podmínky, jako mají čeští zaměstnanci."

Není tedy nutné proudy cizinců zvětšovat, spíše by se mělo zajistit, aby migrace probíhala podle zákonů.

Česko podle Středuly nezvládá příliv nekvalifikovaných cizinců už dnes. Nejde přitom jen o práci načerno. Existují případy, kdy zaměstnavatel platí cizinci pouze tři tisíce korun měsíčně podle smlouvy o vykonávání práce. K tomu mu přidává ještě další černé peníze.

"My odhadujeme, že stát tak ročně přichází o 5-10 miliard na daních a pojistném," říká Středula, podle kterého takové obchody zpravidla organizují pracovní agentury.

Tuzemská byrokracie nedokáže takové praxi čelit. Inspektorát práce nesmí zahraniční pracovníky kontrolovat a když na druhý den přizve cizineckou policii, podezřelé pracovníky už nikdo nenajde.

Římanovy zelené karty roli agentur ještě posílí. Pokud nebude zavedena jejich státní kontrola, může se tím i zvětšit bezpráví vůči zahraničním pracovníkům.

Jak se dostanou zpátky

Ministr průmyslu Martin Říman to vidí jinak než odbory. Hlavním úkolem je dostat do Česka víc lidí, schopných pracovat. "Zelené karty nemají za úkol řešit potíže s nelegální prací," upozorňuje mluvčí ministra průmyslu Tomáš Bartovský.

Fakticky navazují na pilotní projekt, který na vládní zakázku v uplynulých čtyřech letech zajistit trvalý pobyt sedmi stům padesáti vysokoškolákům a středoškolákům z východní Evropy i jejich rodinám.

Ministr Říman dnes chce nabídku rozšířit: "Karty jsou určeny i pracovníkům, kteří jsou v daném oboru vyučeni," vysvětluje jeho tiskový mluvčí Tomáš Bartovský.

Nemá obavy z toho, že zahraniční zaměstnanci v Česku zůstanou, když přijdou o práci. "Povolení bude vázáno na konkrétní pracovní pozici, nicméně zahraniční pracovník bude moci za určitých podmínek svého zaměstnavatele změnit," říká Bartovský.

Na informační kampani k pilotnímu projektu spolupracoval za Mezinárodní společnost pro migraci také Jan Schroth. Připouští, že je možné projekt rozšířit i mezi méně kvalifikované pracovníky ve vytipovaných oborech. Souhlasí i s pravidlem, podle kterého by mělo u cizinců s nižším vzdělání jít pouze o dočasnou migraci.

I když Schroth plány k liberalizaci pracovní migrace vítá, přesto trvá na tom, že podmínkou úspěchu zelené karty je omezení nelegální práce.

Zelenou karetu by proto cizincům mělo zprostředkovat jen několik agentur se státní licencí. Bez jasně daných pravidel a kontroly se nepotřebné cizince sotva podaří vrátit do vlasti. "Nevím o příkladu země, které se to podařilo," připomíná.

autor: Petr Holub

Pokračujte dál

reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama