Data: STEM

Parametry studie

V rámci kvantitativního výzkumu agentury STEM a České spořitelny pro Aktuálně.cz, Friedrich-Ebert-Stiftung a Masarykovu demokratickou akademii, bylo od 26. 8. do 4. 9. 2022 dotázáno celkem 1661 občanů z České republiky starších 18 let. A to ve struktuře obecné české populace podle kritérií pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.

Hodnoty naměřené pro voliče ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, Přísahy, STAN a TOP 09 se zakládají na relativně malých vzorcích (mezi 30 a 70 respondenty), takže je potřeba vnímat je jen jako přibližné, a ne nutně dobře reprezentující celou populaci voličů těchto stran. Hodnoty pro voliče ANO, ODS, Pirátů, SPD a také nevoliče jsou výrazně spolehlivější.

Pro sběr dat byly v kombinaci použity metody online dotazování (CAWI; N = 1 261) a osobního dotazování (CAPI; N = 400). Pro zvýšení reprezentativity byl soubor vážen na účast a volbu v minulých sněmovních volbách, což je standardní postup u politických výzkumů. Sekundárně byla data dovážena také podle metody sběru dat.

Výzkumná sociologická agentura STEM je součástí uskupení SIMAR a zavazuje se k dodržování jeho standardů.

Jak STEM zkoumá rozdělení české společnosti

Při výzkumu linií, které rozdělují českou společnost, využíváme několik analytických konceptů. Prvním z nich je štěpivost. Ta vychází z příklonu respondentů k jednomu ze dvou výroků, které ohraničují postoj k určitému společensky významnému tématu.

Respondentům byla například nabídnuta dvojice výroků (1) „Stěhování cizinců do Česka naši společnost obohacuje“ a (2) „Stěhování cizinců do Česka je pro naši společnost ohrožením“. Mezi těmito dvěma póly byla k dispozici škála od 1 do 7, kterou oba výroky vizuálně ohraničovaly. Respondent pak měl zvolit to číslo, které nejlépe odpovídalo jeho pozici.

Pokud jsou si odpovědi respondentů relativně blízko, štěpivost daného tématu je malá (lidé mají podobné postoje). Pokud jsou naopak odpovědi daleko od sebe, štěpivost je velká. Pro výpočet ukazatele štěpivosti jsme použili průměrnou kvadratickou odchylku jednotlivých odpovědí od těch průměrných (rozptyl), což je standardní způsob výpočtu postojové polarizace v odborné literatuře.

STEM ovšem používá pojem štěpivost, aby se vyhnul nejasnostem spjatým s tím, že postojová polarizace (rozložení odpovědí k jednomu tématu do dvou pólů) může být snadno zaměňována s polarizací společenskou (rozdělení společnosti do dvou protichůdných táborů, z nichž každý pojí dohromady sdílené postoje k většině důležitých politických témat).

Pro ilustraci: Nejvíce štěpivé z 29 témat, která jsme zkoumali, je referendum o (ne)vystoupení z EU, ve kterém se hodně lidí koncentruje jak u krajního konce škály reprezentujícího výstup z EU (28 % ve dvou krajních kategoriích), tak u krajního konce pro setrvání v EU (40 % ve dvou krajních kategoriích) a relativně méně osob, ve srovnání s ostatními tématy, je pak ve třech prostředních kategoriích odpovědi.

Druhým analytickým konceptem je vyhraněnost, která udává, zda je průměrný postoj české společnosti blízko některého kraje, nebo spíše někde uprostřed. Vyhraněnost si lze představit tak, že pokud by se o tématu konalo nějaké hlasování ve smyslu „buď, anebo“, vyhraněná témata by dopadla jednoznačně, zatímco ta nevyhraněná celkem vyrovnaně. V souhrnu platí, že vyhraněná témata mají z definice malou štěpivost, ale ta nevyhraněná ji mohou mít malou i velkou.

Například výše zmíněné téma referenda o (ne)setrvání v EU je velmi nevyhraněné (průměrný postoj je někde uprostřed), ale hodně štěpí (mnoho lidí se koncentruje u pólů). Podobně nevyhraněné je ale například také téma ohraničené výroky (1) „Globalizace ohrožuje prosperitu Česka“ a (2) „Globalizace představuje pro Česko především příležitost pro prosperitu“. I zde je průměrný postoj někde uprostřed, nicméně téma zároveň velmi málo štěpí, protože většina lidí zvolila odpověď někde uprostřed škály.

Naopak vysoká vyhraněnost panuje u tématu ohraničeného výroky (1) „Sociální dávky v Česku jsou často zneužívané a pobírají je lidé, kteří si je nezaslouží“ a (2) „Sociální dávky v Česku většinou pobírají jen, ti kdo je skutečně potřebují“. Zde se drtivá většina umisťuje k pólu označenému prvním výrokem, obava ze zneužívání sociálních dávek tedy rezonuje velmi silně.

Třetím konceptem je subjektivní důležitost. Zde jsme se respondentů ptali na to, která z témat považují za důležitá. Může být totiž zásadní rozdíl v tom, jestli je téma sice potenciálně štěpivé, nicméně vnímané jako málo důležité, takže se tento potenciál pravděpodobně nepřeklopí do občanské či politické mobilizace (například v rámci voleb), nebo jestli je téma zároveň i důležité, takže jeho potenciál generovat společenské konflikty je větší. Subjektivní důležitost je vyjádřená podílem těch, kdo téma vybrali jako důležité. Platilo přitom omezení, že každý respondent mohl za důležité označit maximálně pět témat.

Posledním konceptem je subjektivní štěpivost. Zde jsme postupovali podobně jako u subjektivní důležitosti, nicméně respondentů jsme se ptali, která témata podle nich „vyvolávají největší spory a vášně mezi lidmi v Česku“. I zde platilo omezení, že každý mohl označit maximálně pět témat. Subjektivní štěpivost je důležitá, protože odborná literatura poukazuje na to, že větší potenciál štěpit společnost mohou mít témata, která lidé vnímají jako štěpivá (subjektivní štěpivost), než ta, kde skutečně existují mezi lidmi velké rozdíly v postojích (Enders & Armaly, 2018; Roblain & Green, 2021). Právě výsledky výzkumu politické polarizace směřují spíše k tomu, že to, jak aktéři sami realitu vnímají, má dalekosáhlejší společenské důsledky než objektivní, respektive faktické rozdíly v jejich postojích.