Praha - Vysoké školy mají podle plánu ministra Josefa Dobeše (VV) dostat příští rok opět méně peněz než letos - asi 21,2 miliardy korun.
Ve středu navíc zkrachovala snaha některých poslanců alespoň dorovnat chystaný pokles o 1,2 miliardy.
Chybějící částku chtěl sněmovní školský výbor získat z rozpočtové rezervy, poslanci z rozpočtového výboru o tom však hlasovat nemohli. Rezerva by tím totiž klesla pod zákonnou mez.
Chybějící částka v rozpočtu vysokých škol je obětí slibu ministra Dobeše navýšit prostředky pro regionální školství.
Dobešův stínový protějšek, sociální demokrat Marcel Chládek toto ministrovo rozhodnutí označil za "chybné a pro vysoké školy smrtící."
Všechny naděje však ještě ztraceny nejsou. Místopředseda školského a zároveň člen rozpočtového výboru Pavel Bém (ODS) uvedl, že se touto záležitostí budou ještě zabývat a nový návrh předloží během jednání Poslanecké sněmovny, které má jedná příští týden.
Bez započítání podpory z evropských fondů má být rozpočet vysokých škol oproti roku 2009, kdy klesající trend začal, nižší o více než 3,4 miliardy.
Tomuto trendu odpovídá i podpora jednotlivých studentů, jak ukazuje následující graf:
Takový pokles by mohl v době, kdy se Česko snaží naskočit na vlnu inovací a podpory vědy a výzkumu, být pro tuto snahu fatální.
Podle zprávy Innovation Union Scoreboard 2010, hodnotící stav a vývoj na poli inovací, si Česko nevede příliš dobře. Jedním z důvodů je i stále nízký počet vysokoškolsky vzdělaných lidí - hluboce pod průměrem evropské sedmadvacítky jsme například v kategorii "vysokoškolsky vzdělané populace ve věku mezi 30 a 34 lety".
Vládou navržený rozpočet ministerstva školství počítá na jeho výdaje se 137 miliardami korun, což je v porovnání s letoškem zhruba o deset miliard korun více. Největší část rozpočtu je určena pro regionální školství, a to 85,5 miliardy.
Z této částky je přes 64,36 miliardy určeno na navýšení platů učitelů. Proti letošku je o čtyři miliardy vyšší.