Česko je nečitelné a škodí si u spojenců, míní odborníci

Jan Hejl Jan Hejl
4. 10. 2014 19:50
Česká republika vyváží zbraně do nedemokratických států a silně podporuje obchod s Čínou. Odvrací se tím od podpory lidských práv?
Prezident Miloš Zeman s premiérem Bohuslavem Sobotkou.
Prezident Miloš Zeman s premiérem Bohuslavem Sobotkou. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Policie při masových nepokojích v Egyptě střílela před třemi lety do poklidného davu demonstrantů. Pořádkové síly mohly podle organizace Amnesty International klidně použít zbraně koupené z Česka.

Egypt však není jedinou problematickou zemí, kam putují české zbraně. Česká republika jen v minulém roce vyvezla vojenský materiál do 30 zemí, které hrubě porušují lidská práva. Vyplývá to z výroční zprávy ministerstva průmyslu a obchodu.

V roce 2010 podíl vývozu zbraní do nedemokratických států představoval zhruba třetinu celkového exportu. "Loni už to byla zhruba polovina. Země, které považujeme za rizikové, jsou ty, které nerespektují lidská práva a zároveň v nich chybí standardy kontroly pohybu zbraní," vysvětluje Martina Pařízková z Amnesty International.

Česko do zemí jako Pákistán, Vietnam, Rusko nebo již zmíněný Egypt loni vyvezlo zbraně v hodnotě přes 3,6 miliardy korun. Aktivisté upozorňují, že obchod s vojenským materiálem vždycky měl a bude mít politický rozměr. Podle nich je potřeba umět za něj převzít i odpovědnost.

Narůstající objem exportu zbraní však ukazuje i na obecnější trend. Pro českou politickou elitu už není dodržování lidských práv ve světě tak důležité téma. "Lze pozorovat klesající tendenci podpory lidských práv," potvrzuje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Václav Lídl.

Radši ekonomickou diplomacii

Sobotkova vláda se už od svého jmenování profiluje jako proexportní. Zaměřila se i na obchod s Čínou. Tedy státem, který na lidská práva příliš nedbá. Pražský hrad například před měsícem hostil obří Česko-čínské podnikatelské fórum.

Na setkání přijelo na 500 hostů z Asie v čele s čínským vicepremiérem Čang Kao-liem. Podle aktivistů na programu akce zcela chyběla právě agenda lidských práv.

"Podnikatelé v této asijské velmoci opakovaně čelí obviněním ze spoluzodpovědnosti za porušování lidských práv lidí pracujících v továrnách," upozorňuje Martina Pařízková.

Opačný pohled ale má odborník na Čínu z Masarykovy univerzity Richard Turcsányi. "Cílem fóra nebyla lidská práva. Česká republika je dlouhodobě považována za největšího kritika Číny, co se této problematiky týče," říká s odkazem na exprezidenta Václava Havla.

Cesty, jak klást důraz na lidskoprávní tematiku, jsou navíc problematické. Čína nemusí malý evropský stát jako Českou republiku vůbec vyslyšet.

"Jestli má vláda opravdu zájem, mohla by se například inspirovat Polskem, které při diskusích s Čínou otevírá téma kolektivních práv zaměstnanců," říká Turcsányi.

Chybějící shoda

Česká zahraniční politika byla odborníky dlouho kritizována jako nejednotná a nedospělá. Ačkoli se současná nejvyšší politická reprezentace shodne na prohlubování vztahů s Čínou, ve vztahu k Rusku je však rozklížená.

Dělicí linií se stala otázka protiruských sankcí. Zatímco ministr zahraničí Lubomír Zaorálek je podporuje, premiér Sobotka je v této otázce spíše opatrný.

"Rozpor mezi institucemi formujícími českou zahraniční politiku není nový. Střety byly už za ministra Schwarzenberga," vysvětluje Václav Lídl z Asociace pro mezinárodní otázky.

Podpora Kremlu?

Kritiku navíc vyvolala nedávná cesta prezidenta Miloše Zemana na Rhodos. Účastnil se tamní konference Dialog civilizací, kterou pořádal Putinův blízký přítel, šéf ruských železnic a bývalý agent KGB Vladimir Jakunin.

Zeman tam zkritizoval sankce namířené proti Rusku a odklonil se tak od politiky Evropské unie i NATO. "Ve svém projevu zpochybnil a někdy přímo napadl pozici, ke které se velmi obtížně česká zahraniční politika dokázala dopracovat," říká politický geograf Michael Romancov.

Odborník na Rusko Romancov také upozorňuje na Zemanovu rychlou změnu názorů. "Ze začátku chtěl Miloš Zeman poslat na Ukrajinu dokonce vojsko NATO. Přijde mi to jako vyjadřování zmateného člověka,“ dodává.

Česká republika i díky výrokům svých nejvyšších představitelů působí jako stát s nečitelnou zahraniční politikou. "Zahraniční politika nebyla od roku 1993 nikdy jednotná. Kromě témat jako třeba vstup do EU nevznikla širší politická shoda," tvrdí Václav Lídl.

"V zahraničních médiích se už objevuje, že Česko společně se Slovenskem a Maďarskem začíná být vnímáno jako problémová oportunistická země, která se snaží hrát na obě strany," uzavírá Lídl a dodává, že v důsledku toho Česko ztrácí autoritu u spojenců.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

České basketbalistky zahájily boje o ME výhrou v Itálii

České basketbalistky vstoupily do kvalifikace o postup na mistrovství Evropy 2021 vítězstvím 62:52 na palubovce favorita skupiny Itálie. Další zápas čeká výběr trenéra Štefana Svitka v neděli, kdy v pražské hale Královka nastoupí proti Rumunsku.

Nejlepší střelkyní hostujícího celku byla v Cagliari s 15 body Julia Reisingerová, 11 bodů přidala Kia Vaughnová a český tým tak úspěšně vykročil za čtrnáctou účastí na mistrovství Evropy za sebou. Na šampionát postoupí vítězové devíti kvalifikačních skupin a pět nejlepších celků z druhých míst.

Kvalifikace basketbalistek o postup na mistrovství Evropy 2021 - skupina D:

Itálie - ČR 52:62 (19:16, 29:33, 41:44)

Nejvíce bodů: Zandalasiniová 16, Dottová 13, Bestagnová 10 - Reisingerová 15, Vaughnová 11, Elhotová 9. Fauly: 14:16. Trestné hody: 13/6 - 8/7. Trojky: 4:3. Doskoky: 35:47.

Rumunsko - Dánsko 70:55 (39:29).

Další zprávy