Praha - Na necelých 45 milionů korun z rozpočtu ministerstva obrany vyšla čtyřměsíční mise českých stíhaček, které v rámci NATO od loňského září do letošního 4. ledna střežily vzdušný prostor pobaltských členů aliance.
Plyne to z informačního materiálu ministerstva obrany o operaci, se kterým se ve středu seznámí česká vláda. Předkládací zpráva k dokumentu zdůrazňuje, že účast českých pilotů při ochraně Pobaltí přinesla cenné zkušenosti z práce nadzvukového letectva v reálných podmínkách.
Piloti za 298 letů nalétali celkem 326 letových hodin. V 16 případech, které dohromady trvaly 23,5 hodiny, se jednalo o ostré vzlety proti narušitelům, tedy civilním i vojenským letounům, které nedodržovaly pravidla létání po tratích civilních letových služeb. Při předchozím obdobném nasazení českých letadel v oblasti v roce 2009 vzlétli piloti v osmi takových případech.
Pobaltské státy nemají vojenské letectvo, střeží je NATO
Větší část nákladů mise už účetní spočítali na přibližně 40,7 milionu korun, vypořádání dalších 3,7 milionu, převážně za letošní rok, zatím nebylo ukončeno.
Litevské ministerstvo obrany a hostitelská země v rámci podmínek technických dohod o podobě práce českých stíhačů poskytly podporu za přibližně 14 milionů korun. Od září do letošního ledna pracovalo v Pobaltí 64 lidí se čtyřmi letadly Jas-39 Gripen.
Ochranu vzdušného prostoru nad Pobaltím od nich pak převzalo Dánsko. Estonsko, Lotyšsko ani Litva nemají vlastní vojenská letectva, proto jejich nebe stráží jiné členské státy Severoatlantické aliance.
K dalším úkolům českých letců patřily výcvik příslušníků řídícího střediska v litevské Karmelavě a účast na cvičeních vzdušných sil NATO v regionu. Piloti si také mohli vyzkoušet podmínky práce nad mořem, v malých výškách i vzlety k bojovým prostředkům jiné země.
Vzdušné manévry i zásah proti teroristům. To byly Dny NATO:
Pokud budou mít piloti letadla k dispozici i v roce 2015, mohli by se s nimi v tomto roce na čtyři měsíce do Pobaltí vrátit. V roce 2014 by se měly čtyři gripeny a asi 50 osob podílet na podobné misi na Islandu.
Česká strana nyní jedná se Švédskem o možném prodloužení pronájmu stíhaček, ten současný končí příští rok. Možné také je, že Praha se se Stockholmem nedohodne a vypíše tendr na pořízení jiných letadel.
