Do Česka jich má přijít přes padesát, více už jich bude pouze v Polsku.
Jedním z těch, kdo budou studovat v České republice, je Pavel Jankovič, který byl zatčen v Minsku, když Lukašenkova policie rozprášila odpůrcům režimu stanové městečko na Říjnovém náměstí v centru města.
Poté byl odsouzen na 15 dní do vězení. Když si trest odseděl, na univerzitě mu dali jasně na srozuměnou, že s dalším studiem nemá počítat. Pavel se rozhodl odejít. Česká nabídka pro něj přišla právě včas, od října začne studovat na Univerzitě Karlově.
Jeden semestr a dost
Po prezidentských volbách v Bělorusku a následných demonstracích vyčlenila letos v březnu česká vláda na podporu běloruských studentů, kteří patří k odpůrcům režimu, dvacet milionů korun.
Nejvíce Bělorusů bude studovat na pražském ekonomickém institutu CERGE-EI, do anglického studijního programu jich bude přijato celkem třináct. Absolvují zde jeden semestr, poté budou pokračovat ve studiu na svých domovských univerzitách.
Pavel Jankovič je jedním z mála těch, kteří by měli v Česku zůstat až do konce studia. Ministerstvo zahraničí totiž chce, aby se studenti do Běloruska vraceli a pomáhali tam budovat občanskou společnost. "Pokud by studovali v Česku déle, hrozí, že zde již zůstanou, a běloruská opozice by tak přišla o významné síly," říká Marek Toman z ministerstva.
Potřebujeme elity
S ideou ministerstva nesouhlasí člen běloruské exilové vlády Vladislav Jandjuk, který žije v emigraci v Česku.
Mladí Bělorusové by podle něj měli přicházet na celé studium, aby zde získali kvalitní vzdělání. "Až Lukašenko v Bělorusku padne, budeme potřebovat elity, které by mohly převzít řízení země. Bez lidí vzdělaných na Západě to nepůjde," vysvětluje Jandjuk.
Přiznává ale, že o věci se vede spor i v běloruské opozici. "Někdo říká, že teď je třeba hlavně chodit na ulici a pořádat demonstrace. Samozřejmě, z části je to pravda. Důležitější ale podle mne je, abychom se připravili na to, co přijde potom," doplňuje Jandjuk.
Liberec: pomoc s tradicí
Vysokou školou, která nabídne Bělorusům pobyt na celé studium, je Technická univerzita v Liberci. Studentům z východní Evropy se věnuje už delší dobu.
"Od ministerstva zahraničí máme zatím přislíbené peníze na jeden semestr pro pět studentů. Chceme ale, aby zůstali, a jsme proto ochotni zaplatit stipendia i ze svého," říká Iveta Lukášová, která má běloruské studenty v Liberci na starosti.
Zájem o studium v Liberci byl podle Lukášové větší, než mohla univerzita zvládnout. Často se ovšem také hlásili lidé, kteří nebyli politicky perzekvováni, ale pouze se chtějí dostat z Běloruska. I proto ministerstvo zahraničí všechny studenty před příjezdem do Česka prověřuje. Některé postižené studenty pak samo přímo kontaktuje a doporučuje je jednotlivým školám.
Ústí, Olomouc, Praha
Dva různé projekty připravila pro běloruské studenty univerzita v Ústí nad Labem. Sedm studentů by mělo strávit semestr na přírodovědecké fakultě, dalších devět pak přijede na dvouměsíční seminář na filozofickou fakultu.
"Bělorusové u nás budou studovat geografii střední Evropy a počítačové modelování, zatím jeden semestr. Pokud by chtěli zůstat, budeme přemýšlet, jak jejich studium prodloužit," říká proděkan přírodovědecké fakulty Martin Balej. Fakulta získala od státu peníze na dopravu, ubytování a stravné studentů, sama jim bude vyplácet měsíční kapesné.
Druhý ústecký projekt je určen pro studenty humanitních věd. Zároveň jim fakulta nabídne kurzy češtiny, pokud by v Česku chtěli se studiem pokračovat.
Na olomoucké filozofické fakultě počítají se studiem Bělorusů pouze v angličtině. Tamní katedra politologie a evropských studií přijme šest studentů, kteří se zapojí do programu Center European Studies. "Dosud jsme přijímali jenom studenty ze Západu, kteří za studium platili. Bělorusové budou naši první východní studenti," říká tajemník katedry Oldřich Bureš.
O peníze z ministerstva zahraničí žádaly také soukromé vysoké školy. Na Vysokou školu veřejné správy v Praze přijde jedna běloruská studentka studovat mezinárodní vztahy, další se chystají na Anglo-americkou vysokou školu.
Stipendium přes inzerát
"Nabídku jsme k běloruským studentům dostali díky našemu velvyslanectví v Minsku, které je v kontaktu s opozicí. Jednou z cest byly třeba i inzeráty v opozičních novinách," říká Marek Toman z ministerstva zahraničí.
I díky této přímé cestě je v Česku Bělorusů tolik. "Ostatní evropské země se bály administrativy a s projekty dlouho čekaly. Studenti tak o ně často ztratili zájem. Většinou také nabízejí jenom málo míst, tak kolem deseti až dvaceti," doplňuje Toman.
Černínský palác si nyní dává na prověřování studentů záležet, protože v Česku už studují také Bělorusové, kteří pocházejí z rodin vysoce postavených Lukašenkových funkcionářů. Do Česka by tak měli přijít skutečně jenom ti studenti, kteří byli doma pronásledováni režimem.
Bělorusko zůstává prioritou
Kromě stipendií financuje ministerstvo zahraničí celou řadu dalších běloruských projektů.
Z devatenácti transformačních projektů, které letos podpořilo, se jich Běloruska týká sedm. O demokracii v Bělorusku se Česko zasazuje také na diplomatické úrovni. V nejbližší době hodlá podpořit úsilí o vyloučení Lukašenkova Běloruska z Mezinárodní obchodní organizace či o rozšíření seznamu osob, kterým je zakázán vstup do zemí EU.
