Optimistické zjištění Českého statistického úřadu má dva důvody.
"Trochu roste počet narozených a počátkem roku se nám vyhnula obvyklá tradiční epidemie chřipky," vysvětlil na dotaz Aktuálně.cz Josef Škrabal, který demografickou zprávu za první tři čtvrtletí sestavoval.
V posledním čtvrtletí se podle něho dílčí data potvrdí.
Méně stresu a zdravější styl
Počet narozených dětí v Česku rychle klesl po roce 1991, kdy to experti vysvětlovali stresem z ekonomických reforem. Počet se začal zvyšovat až o deset let později. Roste v průměru o čtyři tisíce narozených ročně. Letos by jich mělo být víc než v roce 1994.
Statistický úřad zatím nepotvrdil, že Česko překonalo stagnaci v počtu zemřelých. Toto číslo se rychle snížilo po roce 1990, kdy se začaly dovážet moderní léky a technika. Od roku 1996 až dosud se však prakticky nemění, podle zdravotníků to způsobila nechuť Čechů měnit nezdravý životní styl. Letos by mělo proti loňsku zemřít o pět tisíc Čechů méně, podle Škrabala však zatím není možné předpovídat další zlepšení, kterým by se Česko dostalo na úroveň západoevropských zemí. "To se uvidí v příštích letech," vysvětlil.
Na úroveň západu se Česko dostává v počtu přistěhovalců. Letos jich bude víc, než bylo loni například ve Švýcarsku a Švédsku, dvakrát víc, než v Maďarsku a jen o polovinu méně než v osmkrát větším Německu. Pokud by dosavadní trend pokračoval, zvýší se podíl cizinců na populaci každé tři roky o procento.

Změny v Česku
- Kam se lidé nejvíc stěhují?
- Praha, Praha-západ, Praha-východ, Mladá Boleslav, České Budějovice, Nymburk, Pardubice, Liberec, Brno-venkov, Kladno
- Odkud se lidé nejvíc stěhují?
- Litoměřice, Ostrava, Karviná, Brno, Bruntál, Česká Lípa, Chomutov, Jihlava, Jindřichův Hradec, Zlín
- Kde se lidé častěji rodí?
- Praha, Brno, Praha-západ, Brno-venkov, Praha-východ, Ústí nad Labem, Jihlava, Olomouc, Český Krumlov, Žďár nad Sázavou
- Kde lidé častěji umírají?
- Karviná, Hodonín, Břeclav, Kutná Hora, Rokycany, Uherské Hradiště, Znojmo, Jičín, Vyškov, Děčín
Začal fungovat trh s byty
I letos pokračuje dosavadní trend, kdy se většina Čechů i cizinců stěhuje především do Prahy a jejího okolí. Příliv do Středočeského kraje se za pět let zdvojnásobil a počet jeho obyvatel se letos zvýší nejméně o deset tisíc. Stejný počet nových obyvatel si dohromady přičtou i jihozápadní a severovýchodní Čechy, zájem však za posledních let poklesl o Ústecko.
Tato čísla dokumentují, že občané bez bytu už nemusí využívat volné kapacity severočeských měst, ale mohou se stěhovat do regionů, kde je nejvíc práce.
Dál se vylidňuje Ostravsko a Zlínsko, spolu s nimi i některé odlehlé okresy v Čechách, například Prachaticko, Náchodsko a Svitavsko.
Záhadné Litoměřice
Nevysvětlitelný je propad populace na Litoměřicku, kde letos za devět měsíců ubylo devět set obyvatel. V předchozím desetiletí se lidé naopak do Litoměřic stěhovali a trend se začal obracet až loni. "Může to vysvětlit jen podrobná analýza, kterou zatím nemáme k dispozici," říká statistik Škrabal.
"Před dvěma lety se v Litoměřicích zrušila kasárna, lidé si stěžují na drahé byty," uvádí dva možné důvody ředitel pracovního úřadu Ivan Vilím. Oba mu však připadají nedostatečné.
Mladí lidé vyhledávají k zakládání rodin velká města. Vedle Prahy a Brna je oblíbená také Olomouc a Ústí nad Labem. Vysoký počet narozených si udržují tradiční katolické regiony na pomezí Čech a Moravy, například Ústeckoorlicko a Žďársko, případně pohraniční okresy Český Krumlov a Tachov, kde rychle roste životní úroveň.
Víc lidí umírá na jižní Moravě především okresech Hodonín a Břeclav. Statistici nabízejí k vysvětlení skutečnost, že tam žije víc lidí nad 70 let, než je v zemi obvyklé. Z údajů o stěhování populace také vyplývá, že mladí se stěhují do Brna.
Čechů opět přibývá
(údaje v přepočtu na 10 000 obyvatel)
Rok | Zemřelí | Narození | Přistěhovalci |
1989 | 12,3 | 12,4 | 0,1 |
1990 | 12,5 | 12,6 | 0,1 |
1991 | 12,1 | 12,5 | 0,3 |
1992 | 11,7 | 11,8 | 1,2 |
1993 | 11,4 | 11,7 | 0,5 |
1994 | 11,4 | 10,3 | 0,9 |
1995 | 11,4 | 9,3 | 1,0 |
1996 | 10,9 | 8,8 | 1,0 |
1997 | 10,9 |
8,8 |
1,1 |
1998 | 10,6 | 8,8 | 0,9 |
1999 | 10,7 | 8,7 | 0,9 |
2000 | 10,6 | 8,8 | 0,7 |
2001 | 10,5 | 8,9 | -0,8 |
2002 | 10,6 | 9,1 | 1,2 |
2003 | 10,9 | 9,2 | 2,5 |
2004 | 10,5 | 9,6 | 1,8 |
2005 | 10,5 | 10,0 | 3,5 |
2006 | 10,1 | 10,4 | 3,5 |
Zdroj: Český statistický úřad